Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států
The Untold History of the United States
Réžia:
Oliver StoneHrajú:
Oliver Stone, Alan Shearman, Jim Ward, Chris Cox, Alex Veadov, Mark Jeffrey Miller, Franklin D. Roosevelt (a.z.), Herbert Hoover (a.z.) (viac)Epizódy(10)
-
Druhá světová válka (E01)
-
Roosevelt, Truman a Wallace (E02)
-
Atomová bomba (E03)
-
Počátky Studené války (E04)
-
Padesátá léta: Eisenhower, bomby a třetí svět (E05)
-
JFK – na pokraji zkázy (E06)
-
Štěstěna odvrátila tvář (E07)
-
Vzestup spravedlivých (E08)
-
Americký triumfalismus – Nový světový řád (E09)
-
Věk teroru (E10)
Obsahy(1)
Jako režisér a producent zůstal Oliver Stone věrný své pověsti kontroverzního tvůrce i ve střihovém dokumentu, který se v deseti hodinových dílech věnuje některým aspektům moderní historie USA. Spolu s britským scenáristou Mattem Grahamem a americkým historikem Peterem J. Kuznickem nabízí publiku kritický pohled na USA jako velmoc sledující napříč nejrůznějšími dějinnými situacemi – od 2. světové války po současnost – vlastní dobyvačné a ziskuchtivé cíle. Ze seriálu uvádíme třetí díl, věnovaný atomové bombě, a desátý díl, zabývající se přístupem prezidentů Bushe a Obamy k válce proti terorismu. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (8)
Recenzie (138)
Po těch několika tiskovkách a diskuzích, na kterých jsem za poslední dny měla příležitost vidět Olivera Stona, musím říct, že na mě nepůsobí jako demagog, ale jako člověk, který chce, aby lidé přemýšleli a nepřijímali automaticky to, co jim je předkládáno. A takovým způsobem by se mělo přistupovat i k tomuto dokumentu. Nesnažte se ho automaticky brát jako absolutní pravdu a nevíte-li toho moc o politice Spojených států od druhé světové války po současnost, zkuste si pustit ještě nějaký ten tradičnější dokument, který USA prezentuje jako vůdce světového míru. Stonův pohled je totiž vyhraněný, alternativní. Což ale neznamená, že nepravdivý. Fakta si podle svých slov nechával ověřovat ze dvou nezávislých zdrojů a jako student politologie musím hodnotit výběr lidí, které se v jednotlivých epizodách rozhodl citovat, nesmírně kladně, protože se všeobecně jedná o významné akademiky. Nicméně víte, jak to chodí. Mít správnou statistiku a vykládat ji správně jsou dvě naprosto odlišné věci. ()
Marně v tom hledám onu slibovanou kontroverzi. Historie Spojených států očima Olivera Stona není ani nijak zvlášť pobuřující, ani objevná. Trochu kritická, možná jdoucí proti oficiálnímu výkladu co se učí v amerických školách, ale pro Evropana prakticky normální. Základem je politický realismus, a zboření několika mýtů. A nějaké ty levicové tendence, pochopitelně. V prvních dílech se zatím projevily jen tím, že režisér uznal Sovětskému Svazu stěžejní úlohu v rozvrácení Třetí Říše, nepochybuji ale že v dalších epizodách budou čím dál častější, a stále méně stravitelné. ()
Tak nejak sa to dalo očakávať. Oliver Stone napokon pristúpil k tomu, kam už dlhšie smeroval zmnožením svojej dokumentárnej tvorby, a čo bolo na hraných filmoch iba čiastkové a nárazové - k vylíčeniu svojho pohľadu na moderné dejiny Spojených štátov priamo, naostro a bez servítky (brutálne bez metafor a umeleckého zahmlievania boli pritom ostatne už aj jeho hrané filmy). Nemusí to byť všetko úplne objektívne, príklon k démonizovaniu vlastných a idealizovaniu tých druhých je niekedy až príliš výrazný, ale je to potrebná, vítaná a svieža protiváha oficiálnej americkej propagande. ()
Dle očekávání – velký třesk... Stoneova verze dějin USA je patřičně zdramatizovaná, překotná a podivně netrpělivá. Viděl jsem epizodu tři a deset (dějiny atomové bomby, dějiny boje proti terorismu od nástupu prezidenta Bushe ml.) a musím říct, že hodina času pro jednu problematiku nestačí. Minimálně pro zvolený koncept – Stone a jeho tým historiků obdivuhodně pracují s archivními materiály, uvážlivě je začleňují a nechávají vzájemně střetávat. Když pominu jejich občasné duplicitní užití napříč kapitolami, nemám v tomto ohledu žádný problém. Horší je hlas vypravěče (Stone), vršícího údaj na údaj, možná i záměrně nedovolující zpracovat množství údajů. Aby toho nebylo málo, zapsané citáty osobností čtou různí herci, čili napodobují jejich hlas i dikci. Tato poměrně agresivní strategie byla užívána v krizových obdobích studené války a působí velmi lacině a neprofesionálně. Stone si při svém výkladu libuje ve slově „kdyby“ a rozpracovává vize alternativních (lepších) dějin. Liberální historici si při té příležitosti rádi idealizují jednu osobnost, která nedostala důvěru (např. demokratický kandidát na prezidenta v padesátých letech Adlai Stevenson). Stone si vybral Rooseveltova víceprezidenta a levicového kandidáta na prezidenta v roce 1948 Henryho Wallace. Tento muž byl ve své době zdiskreditován za údajné napojení na komunisty, což Stone ostře odmítne (Wallace přitom opravdu byl financován komunisty, ač ho tato podpora nikterak netěšila). Tvůrci opakovaně „vylepšují“ historii, pokud mají ideál. Stone realizoval ambiciózní a působivou sérii, není však možné opomenout jeho silné levicové smýšlení. Na druhou stranu laciné odsouzení Stonea coby demagogického salónního levičáka by jen prokázalo neschopnost argumentovat. Tento projekt možná hodlá sdělit informace neobeznámeným, jenže věnovat mu pozornost by měli právě ti obeznámení. Procvičí se v argumentech, zážitek zaručen. (MFFKV 2013) ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (13)
- V epizodě se objeví záběry z filmů Z (1969), Apokalypsa (1979), Tajná akta FBI (1977), Ali (2001), Generál Patton (1970) a Rambo II (1985). (Duoscop)
- V epizodě se objeví záběry z těchto filmů a seriálů: Ve jménu vlasti (od r. 2011), Nepřítel pod ochranou (2012), Kauza CIA (2006), Bitva o Alžír (1966), Černý jestřáb sestřelen (2001), Bouřlivá dvacátá léta (1939), To je John Doe (1941), 24 hodin (od r. 2001), Pan Smith přichází (1939), Povinnost a čest (2012), Seal Team 6: Dopadení Usámy bin Ládina (2012), Čaroděj ze země Oz (1939), Syriana (2005), Křižáci (1935), Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) a Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho (1983). (Duoscop)
- V epizodě se objeví záběry z filmu Pan Smith přichází (1939). (Duoscop)
Súvisiace novinky
Oliver Stone hvězdou 48. MFF Karlovy Vary
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ocení Křišťálovým globem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii amerického scenáristu, režiséra a producenta, trojnásobného držitele Oscara… (viac)
Americký režisér Oliver Stone, rozhodně nezastírám, že patří mezi mé největší oblíbence, již velmi dlouho sleduji nejen jeho tvorbu, alei samozřejmě i právě ty životní postoje, všeobecně dobře známý i coby dokumentarista si tímto seriálem očividně splnil svůj velký sen, když natočil velmi zajímavý a hodnotný pohled na novodobé americké, a tak logicky i světové, dějiny, jímž ani tak nechce otevírat civilizovanému světu oči, jako spíš poskytnout nepříliš známé informace, obzvlášť pokud jste Američan, a donutit diváka se alespoň čas od času zamyslet, ty jeho motivace, když hovoří o odkazu vlastním dětem, mu jednoduše věřím, opravdu ho není třeba vnímat jako demagoga či bláznivého agitátora !! Už i z těch diskuzí, které Stone absolvoval v rámci představování svého dílka, se zdá jasně patrné, že se v žádném případě netváří jako historik či znalec všehomíra, a tak zákonitě i v tomto duchu tedy zpracoval právě tuto sérii, protože Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států jako přinejmenším pozoruhodný počin, který s ohledem na spolutvůrce v čele s uznávaným odborníkem Peterem Kuznickem důvěryhodným způsobem zpochybňuje či vyvrací historická fakta, potažmo i historii samotnou, která vždy byla šikovně upravována a zohýbána mocnými, či chcete-li vítězi, což zazní i v jedné z úvodních pasáží, kdy je citován Napoleon Bonaparte.. Můžete zcela oprávněně Stoneovi vyčítat v jistém ohledu krátkou stopáž, kdy se jednomu tématu věnuje pouhých šedesát minut, což logicky vede k zploštění či zjednodušení, ona i ta forma se zdá být až zbytečně polopatistickou až banální, nicméně právě tato charakteristika jednoznačně zrcadlí cílovou diváckou skupinu, protože skutečně inteligentní člověk s dostatečným rozhledem samozřejmě tuší, co bude obsahem té které epizody.. Na druhou stranu velmi vhodně koncepčně vystavěný The Untold History of the United States Stone obdařil natolik poutavým a řemeslně zdařilým vizuálem, že jednoduše divákovi nedává ani možnost nezaujmout, byť tedy ten skvostný hudební motiv Craiga Armstronga chvílemi může působit až příliš přepjatě, nicméně koňská dávka patosu prostě ani u Olivera Stonea jeho politickému i názorovému smýšlení navzdory nemůže chybět, stále je to jen Američan.. Poněkud mě zaráží skutečnost, tedy pouze v jistých ohledech, že je Stone paradoxně, podotýkám nejen ve Státech, naprosto povrchně vnímán jako ortodoxní zuřivý levičák a zároveň i zhýčkaný naiva a pokrytec, přičemž ta zásadní otázka, proč by vlastně nemohl syn burzovního makléře a v prvé řadě velký filmař, tedy umělec a intelektuál, střílet do vlastních řad, kritizovat politiku vlastní země, velké a svaté Ameriky, největšího světového agresora, poukazovat na ni i její zločiny či přehmaty, když nakonec právě tato kritika náleží právě takovým lidem, k jakým patří i on, nehledě na právo svobody slova, zvláště u člověka odvádějícího své zemi nemalé daně.. Nemusíte se Stoneovými názory souhlasit, nemusíte se s nimi ztotožňovat, chcete-li však vést argumentačně schopnou diskuzi, musíte mu alespoň chvíli naslouchat, protože tohle se skutečně ani nedá nenazvat naprosto legitimní názorovou výpovědí slušného a inteligentního člověka a především velkého filmaře.. Proto si nakonec nemohu odpustit jinou výtku, tentokrát možná poněkud nečekaně do řad tuzemských novinářů, hýkající oslů neschopných ve své omezenosti, na rozdíl od Stonea s tou jeho vizí multipolárního světa, přijmout názor druhého člověka bez nějakých nepodložených, urážlivých a napůl lživě vykonstruovaných výkřiků, s jakými se třeba prezentovala dokonce i jedna z nejznámějších, ne-li vůbec nejznámější, českých filmových kritiček Mirka Spáčilová, která se v mých očích těmi svými glosami v reakci na Stoneovo loňské ocenění na festivalu ve Varech nesmírně shodila a ztrapnila.. Ačkoliv co by také jeden v tuzemsku čekal, že ?? Zvláště od ženy, která svého času do nebe vychvalovala zhovadilé normalizační kusy, aby s novým kabátkem o několik desítek let později na člověka smýšlejícího jako kdysi ona nestydatě a pokrytecky plivala.. Možná právě takovým lidem, kteří tiše doufají ve špatnou paměť ostatních, je Oliver Stone a jemu podobní nejvíc na obtíž.. () (menej) (viac)