Réžia:
Mel GibsonScenár:
Randall WallaceKamera:
John TollHudba:
James HornerHrajú:
Mel Gibson, Sophie Marceau, Patrick McGoohan, Catherine McCormack, Angus Macfadyen, Brendan Gleeson, David O'Hara, Ian Bannen, James Cosmo, Sean McGinley (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Nechcel bojovať, nechcel zabíjať. Chcel žiť, milovať a obrábať pôdu. Osud mu však predurčil rolu tragického hrdinu. William Wallace – legendárny škótsky hrdina. Historický príbeh o láske, statočnosti a odvahe... V 13. storočí sa škótsky vlastenec William Wallace (Mel Gibson) vzbúri proti tyranii anglického kráľa Eduarda I. (Patrick McGoohan), ktorý zaviedol do porobeného Škótska takzvané právo prvej noci pre svojich šľachticov – právo prežiť prvú noc s ktoroukoľvek nevestou. Škótom sa nariadenie nepáči, ale nemajú vodcu, ktorý by ich viedol v ich boji. William by najradšej proti anglickým okupantom nebojoval, pretože jeho jedinou túžbou je žiť v pokoji s milovanou Murron (Catherine McCormacková), chovať ovce a mať kopu detí. Ani jedna z túžob sa mu však nesplní a musí sa postaviť do čela vzbúrených Škótov... (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (103)
- Otec Williama Wallace (Mel Gibson), sir Malcom Wallace (Sean Lawlor), nezemřel, když byl jeho syn ještě dítě. Ve skutečnosti zemřel v roce 1291, kdy byl William dospělým mužem. (Jimmy15)
- William Wallace (Mel Gibson) byl ve skutečnosti nejen oběšen, ale také vykastrován a rozčtvrcen. (Jimmy15)
- Film divákovi přináší pocit, že právě přezdívka „Statečné srdce“ náleží hlavnímu hrdinovi Williamu Wallacemu. Skutečnost je však ta, že toto jméno bylo přiděleno Robertu Bruceovi, skotskému hrdinovi, který je ve filmu zobrazen ale jako zrádce. (Jimmy15)
- Historička Sharon Krossa o filmu napsala: „Události nejsou zachyceny správně, data nejsou správně, charaktery nejsou správně, jména nejsou správně, oblečení není správně, krátce – skoro nic tam není správně.“ (raininface)
- V čase 16:36, kdy probíhá svatba mezi francouzskou princeznou a anglickým princem, je řečena domněnka, že má-li princezna počít, bude se muset této „služby“ ujmout sám král. Toto tvrzení se ale v českém dabingu vůbec nedozvíme, jelikož tato pasáž není nadabována. Zajímavostí je, že slovenské znění bylo důslednější, tato pasáž do slovenštiny namluvena byla. (Marsik)
- V úplně poslední scéně, kdy je řečeno, že Léta Páně 1314 vybojovali Skotové svobodu, tak tuto řeč pronáší samotný Mel Gibson. V českém znění je ale tato řeč pronášena Zdeňkem Mahdalem, který namluvil postavu Roberta Bruce (Angus Macfadyen), nikoliv Pavlem Trávníčkem, který Mela Gibsona daboval. (Marsik)
- Jedná se o nejoblíbenější film herce Petra Jákla. (TheSlezy)
- Syn Eduarda I. byl pravděpodobně skutečně bisexuální, jelikož po dobu manželství s Izabelou, se kterou zplodil 4 potomky, udržoval i intimní vztah s několika svými milenci, což bylo později i příčinou citového odloučení s Izabelou. (ajaxx)
- Intimní vztah Williama Wallace (Mel Gibson) s princeznou Izabelou Francouzskou (Sophie Marceau) je pouze fikcí, neboť v době Wallacovi smrti bylo Izabele pouhých 10 let a žila ve Francii, tedy osobně se nikdy nesetkali. Manželkou pozdějšího krále Eduarda II. se stala až po smrti jeho otce v roce 1307, kdy jí bylo 12 let. (ajaxx)
- Bitva u Falkirku ve filmu je spíše spojením několika bitev a potyček dohromady. Ve skutečnosti se na anglické straně irští bojovníci téměř nevyskytovali, tudíž nemohli přeběhnout ke Skotům. Naopak velšští lukostřelci údajně hrozili přeběhnutím kvůli nedostatku jídla. Bitva byla ve skutečnosti mnohem více statická. Robert Bruce v této bitvě vůbec nebyl, v té době byl v Carricku na jihozápadě. Vyobrazení Bruce jako „zrádce“ je spíše odkazem na bitvu či potyčku o Happrew, kde Bruce společně s jinými anglickými rytíři měl za úkol zajmout Wallace a jeho spojence rytíře, Sira Simona Frasera. Stejně tak zrada dvou skotských šlechticů je převzata z jiné bitvy, která se odehrála v době, kdy byl William Wallace ve Francii nebo Římě, kam cestoval žádat o podporu po prohře u Falkirku. (ajaxx)
- Film ukazuje, že Skotsko bylo v neustálé válce s Anglií, což není pravda. Až do roku 1296, kdy král Jan Balliol povstal proti Eduardovi I., byl mezi Anglií a Skotskem mír. Poslední bitva, ve které Skotové bojovali proti cizím nájezdníkům, byla v roce 1266 proti Norům. (ajaxx)
- Na začátku filmu je uveden rok 1280 s tím, že Eduard I., král anglický, povraždil skotské šlechtice, když je nalákal k jednání o míru a skotském nástupci na trůn. Historicky je to nesmysl, jelikož v roce 1280 vládl ve Skotsku jako nezávislý král Alexandr III. Ten zemřel až roku 1286 a teprve poté nastalo 6 let bezvládí, kdy zemi spravovali správci. V této době byl ale William Wallace již téměř dospělým mužem. (ajaxx)
- Ve skutečnosti nezradil a nevydal Williama Wallace (Mel Gibson) angličanům otec Roberta Bruce, ale skotský rytíř jménem John de Menteith. (ajaxx)
- Celosvětová premiéra proběhla 18. května 1995 na Mezinárodním filmovém festivalu v Seattlu ve státě Washington. (Varan)
- V ústřední melodii a dalších skladbách soundtracku jsou využívány irské dudy (Uilleann pipes), nikoli typické skotské dudy (Great Highland bagpipe). (Merenre)
- Přestože ve filmu hraje James Cosmo (Campbell) otce Brendana Gleesona (Hamish), ve skutečnosti je pouze o sedm let starší. (Zmrv)
- Málokdo ví, že William Wallace byl svými strýci původně připravován na "dráhu" kněze. (Ainy)
- Při natáčení byly použity zbraně z gumové pryže, aby nedošlo ke zraněním. Nejvíce je to vidět při zpomaleném závěrečném útoku, například u sekery. (Marator)
- William Wallace ve skutečnosti nebyl obyčejným farmářským synkem, jak je líčeno ve filmu, ale dalším synem nižšího skotského šlechtice Alana Wallace, jenž byl v područí anglického krále Edvarda I. Ale jelikož mu nenáleželo žádné dědictví, neboť nebyl prvorozeným synem, vydal se cestou skotského válečníka. (CANNIBAL)
- Pravý William Wallace skutečně v roce 1297 zaútočil a následně zabil šerifa z Lanarku. Nikoliv však kvůli pomstě za zabití manželky, ale z důvodů povstání skotských rebelů v čele se skotským rytířem Richardem z Lundie, jehož byl Wallace komplicem. (CANNIBAL)