Dobrodružstvá baróna Prášila

Terry Gilliam je tak trochu cirkusák. Nemám rád cirkusy. Ale miluji Gilliama, je to asi mojí absolutní rozháraností, ale je to tak. Baron Prášil je (zatím) jeho největší realizace a možná pro něj osobně i jeho Opus magnum. To co mě na tomto filmu přivádí v nevěřící úžas je přehršle nápadů a obrovská míra fantazie, která doslova vyskakuje z každého políčka. Jednotlivé epizody Baronova vyprávění jsou pastvou pro oko a mají neskutečný vizuální a snový náboj. Gilliam není nejlepší režisér na světě, ale jako strojvůdce vlastní imaginace, dokáže do svojí lokomotivy doslova futrovat lopaty fantazie a je mu tak trochu jedno, že vlaku možná bouchne kotel, hlavně když to sviští. Ač film vznikl již před více jak dvaceti lety, jasně zde vidíte scény které přinejmenším inspirovaly dnešní velkofilmy (např. Pán Prstenů, Harry Potter atd.). Film vznikal s obrovskými problémy, tak jak je u Gilliama zvykem a to se možná trochu podepsalo na tempu vyprávění. Některé scény jsou až tak nestandardní, až nepřipravené diváky vykolejí (zvláště ty na měsíci), pak je tu velké ALE u zaměření filmu, pohádka to je, ale dětem z toho moc nezůstane, takže asi pohádka jen pro dospělé. Režie jako taková by zasloužila více citu pro příběh a tempo, Gilliam chvílemi kašle na nějaké směřování a dramatické oblouky a jen se opájí vlastní geniální scénikou. A něco Vám řeknu, já mu to žeru. Kašlu na nedokonalosti, protože u tohoto filmu je překryje nádherná opona a duch vítězí nad hmotou a kopá jí s rozběhem do zadku. 85% (31.03.2009)

Tak tohle mi trochu nesedlo, ačkoli je to více méně britskej počin. Je to jako bramborovej salát, kterej si člověk dá 27.12. Už je dost jetej, ale stejně ho sníte, maximálně vám bude trochu šoufl. A přesně tohle mi způsobil Terry Gilliam. Přitom vymšlený to měl dobře. Ale až moc velá zamotanost, nepochopitelný věci a chvíle nudy z toho pro mě udělaly průměrnej film, kterej už tak nějak nemusim vidět znova. (06.04.2010)

Já jsem naprosto spokojená. Do tradičních Gilliamovských vyprávění vstupuje taky vizuální barvitost a optimistická atmosféra, ale to neznamená, že by chybělo něco jiného. Napöpak jsem byla spokojená některými až montypythonovskými hláškami (třeba při vyzvedávání Erica Idle na měsíci atd.). Podle mě to vůbec není takový průšvih, jak se leckde psalo (a píše). (03.10.2004)

Tak strašlivé zklamání jsem dlouho nezažil. Můj oblíbený režisér Terry Gilliam si vybral velmi slabou chvilku a natočil příšernou obludnost, ze které se mi málem udělalo špatně. Ve srovnání s českým Baronem Prášilem je tohle tak ubohé, že kdybych nevěděl, že si Gilliam spravil renomé dalšími filmy, tak bych mu asi poslal pár dolarů na přilepšenou, jelikož bych logicky usoudil, že režisér takového skvostu už nenatočí ani infantilní reklamu na Křupy-křup.Jen ze soucitu jsem film nezařadil do odpadu. (18.07.2002)

Od tohoto snímku jsem předběžně čekal bezduchou trikovou podívanou. O to více jsem byl příjemně překvapen. V kinech tento film propadnul, ale to neznamená, že není dobrý. Mě se naopak líbil více, než třeba Timebandits, nebo Jabberwocky. Je to velkolepá podívaná a já se rozhodně nenudil. 4* nedávám jen proto, že tolik jsem dal tomu českému a ten je zkrátka lepší. (18.12.2005)