Slová alebo obrazy?

Těžko se vrtat do války, v níž jde o slova a obrazy, když obojí má pro filmového fanouška neskonalý význam. Představte si tenhle film jako audio nahrávku plnou kouzelných slovních potyček, kterým však k dokonalosti chybí vaše vnímání gest a rošťáckých výrazů ústřední dvojice. A představte si ho jako němý film beze slov, sympatický, hřejivě barevný a hravý, ale zanikající v tichosti ošizené o dialogy. K čemu tu soupeřivá dvojice dochází celý film, to je každému, kdo filmy miluje, jasné už od začátku - Slova a Obrazy patří k sobě, protože jejich největší genialita tkví v tom, jak se navzájem doplňují. (15.10.2014)

Nebýt v hlavní roli zábavný a vtipný Clive Owen, asi bych tak dobře nehodnotil. Snímek mu ale perfektně sedl, působil přirozeně, přesvědčivě a špičkování s Juliette Binoche nepostrádalo potřebnou dynamiku ani nadhled. Zredukoval bych určitě dlouhé školní proslovy a některé výtvarné sekvence, kdy mi Juliette Binoche nepřipadala úplně věrohodná. Ono není lehké natočit film ze školního prostředí, aby tam nebyl kýč a klišé, na tom si vylámal zuby už nejeden snímek. V tomto případě to do značné míry zachraňuje zdařilá komediální rovina a přitažlivé téma souboje slov s obrazy. (27.10.2014)

Vystihly by moje pocity z tohohle filmu lépe slova nebo obrazy? Kdo ví, protože i kdybych měl Shakespearovo pero nebo da Vinciho štětku, nevěděl bych, co s nimi. Leda, že bych měl obojí najednou a seznámil je. Jsou naštěstí na tom světe pořád ještě věci, které ze všeho nejlépe vystihne ticho, vaše zavřené oči a hluboký výdech. Upřímnost v osobním životě cením nad sůl, ve filmovém pak na pět hvězdiček a pusu k tomu. (Dunedin, NZ) (19.07.2014)

Krásný snímek, o souboji pohlaví v té nejlepší tradici Tracy-Hepburnová, souboji slov a obrazů a také souboji s vlastními démony a svou vzpírající se tělesnou schránkou. Clive Owen a Juliette Binoche se k sobě navíc tak krásně hodí, že jim odpustíte i tu poslední čtvrthodinku bez škádlení...// A propos, všechna díla filmové Diny Delsanto namalovala sama Juliette Binoche, což je obdivuhodný počin. (23.08.2014)

Kdyby tam nebylo obsaženo toliik morálních klišé, byla by to moc zajimavá romantická komedie s netradičními hlavnimi postavami u kterých člověk dumá, zda jsou mu protivní či ne, což je na nich vlastně přitažlivé. Scénář jim to však hatí, když už se jim člověk začne podvolovat a začne jim i trochu rozumět přijde pomyslná facka, která vás probere a to už nezachrání ani herecká esa typu Binoche a Owena. Při závěrečném (studentském) patosu jsem to málem nevydržela. Škoda, že nebylo více scén, kde postava Juliette tvoří a kde si postava Owena přiznává svá selhání, tady se stávaly hlavní postavy srozumitelnými, bližšími, v těchto momentech je člověk měl i rád. (31.07.2015)