Brazil

"Mohlo by vám tu hořet a já bych nesměl pustit vodu, dokud bych nevyplnil formulář 27B/6." Tak je to správné. V papírech musí být pořádek. S tímto snímkem je to však poněkud složitější, neboť má oblíbená byrokracie tentokrát tvoří pouze malou část průniku filmové totality s výtvarným uměním, paranoiou, strachem z odpovědnosti, symbolismem, terorismem, futurismem a nejedním dalším -ismem. Pro mne to nebylo smyslově zcela jednoduše uchopitelné poselství, ale zachytil jsem při něm nejeden náznak geniality, kvůli kterým snímek rozhodně stojí za zhlédnutí. Mám na mysli třeba psací stroje propojené s monitorem, výborný fórek s nekrofilií či obžalobu obsahující i plýtvání časem a papírem ministerstva. Je-li zkrátka libo špetku totality, tak tuto mohu vřele doporučit. (25.01.2016)

4,5* Je to výborný, ale to tempo je zezačátku dost pozvolný a film vyžaduje hodně pozornosti - kdo ale vydrží do konce, tak bude jistě nadšenej. Gilliam předvádí geniální vizi utopický budoucnosti. V roce 1985 se mu podařilo navodit takovou atmosféru, kterou už žádnej dnešní film nemá. Žádný počítačový animace hi-tech technologií, ale kvanta drátů a hadic, kompy vyrobený z psacích strojů a obřích zvětšovacích skel, kvalitní triková práce, který se žádný posraný 3D nevyrovná.. prostě do detailu dobře odvedená práce! (02.03.2010)

K těmhle Orwellovským antiutopiím se mi hodí spíše temnější přístup, než Gilliamova rozjuchaná a dosti rozčepýřená vize jakou podává ze začátku. Postupně se Gilliam snažil film od té odlehčenosti oprostit, ale depresivní atmosféru se mu prostě navodit nepodařilo a ani scény sténajících zkrvavených lidí jsem mu už prostě nevěřil. Navíc nejsem ani velkým fanouškem hereckého projevu Jonathana Pryce, takže mi to přišlo jako extrémě roztahaný film, kde jsem si asi dvakrát myslel, že už je konec a ono to pokračovalo dalších půl hodiny :-) P.S. ale mučitel v masce mimina byl vážně skvělý nápad (29.11.2006)

Koukám na zdejší hodnocení a nestačím se divit. Jedni oslavují genialitu Terryho Gilliama a druzí zase opovrhují faktem, že se do jeho světa nedokázali probojovat. Jeho svět je totiž neskutečně realistický a mohutný až diváka rozbolí hlava jeho velikášstvím. Tento svět je něco mezi minulostí a budoucností zasazen do trochu nadsazeného a vtipného příběhu muže, se kterým se život nepáře. Nádherně ztvárněný svět se mu přitom stává osudným. Mě dokázal do tohoto světa vpravit dost zajímavým způsobem. Ne nuceně, zajímavě vtipným způsobem i když chvílemi zanudil svojí délkou. Roberta De Nira jsem si také neužil tolik nakolik bych chtěl, ale i tak to všechno za to stálo. Takové všestrané sci-fi se totiž jen tak nevidí. --- Jill Laytonová je mrtvá. - Je libo trochu nekrofilie? (14.10.2007)

Někdy se tak jakoby šeptem a v ústraní říká, že Brazil vykrádá Orwellův román 1984. Ale tak to není. Veškerá podobnost začíná a končí totalitním budoucnem, kde se vlivem monitoringu každý stane mravenečkem, jehož je snadné rozmáznout. Ale Gilliam ten půdorys využívá k rozvinutí vlastní imaginace a Brazil má úplně jinou poetiku a náladu než Orwellův chmurný (a jednoznačně adresný) román. A je hezké, že do nejšťavnatější role obsadil Michaela Palina, třebaže si na ni brousil zuby DeNiro. A k tomu hudba - ta stařičká vlezlá samba, zahraná snad na sto způsobů... Stále ještě nedávám plné hodnocení, ale s každým dalším viděním mám ten film radši, takže to asi jednou přijde. 80% (30.11.2006)