Réžia:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrajú:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (561)
Taková malá, bizarní a především byrokratická záležitost ve stylu 1984, fraškovitá parafráze a především vtipná záležitost (alespoň po většinu stopáže) s dechberoucím a vypiplaným vizuálem, který vypadá jako něco mezi noirovou představou sci-fi distopického světa a představou podnapilého opraváře mopů o praktikách a životu úředníkově. Jen škoda, že závěr samotný je trošku moc přehnaný (závěrečné nepřekvapivé vypointování ani skvělá postava De Nirova na tom nic nemění) a nemající v sobě dávku humoru, která se vyskytovala především z počátku. Hodnocena režiserská verze ()
Velice zvláštní sci-fi snímek od Terryho Gilliama, který má svou neopakovatelnou atmosféru a uhrančivý závěr. Jedna z biblí sci-fi žánru, která zůstává dodnes kvalitní podívanou, jednou z nejpodivnějších, co znám. V jedné z rolí Robert De Niro, který je výborný, ale moc si ho neužijeme a tak veškerou smetánku slízne Jonathan Pryce, který zde podává vskutku (ne)uvěřitelný výkon. ()
Producenti asi musí mít z Terryho "tady-to-máte-a-přeberte-si-to-jak-chcete" Gilliama žaludeční vředy. Pro většinu diváků bude Brazil asi těžce stravitelnou podívanou. Vizuálně nesmírně působivá metafora, která u širokého publika propadla, ale zapsala se do dějin filmu jako originální dílo. Franz Kafka by měl určitě radost. A George Orwell možná taky :o) ()
"Mohlo by vám tu hořet a já bych nesměl pustit vodu, dokud bych nevyplnil formulář 27B/6." Tak je to správné. V papírech musí být pořádek. S tímto snímkem je to však poněkud složitější, neboť má oblíbená byrokracie tentokrát tvoří pouze malou část průniku filmové totality s výtvarným uměním, paranoiou, strachem z odpovědnosti, symbolismem, terorismem, futurismem a nejedním dalším -ismem. Pro mne to nebylo smyslově zcela jednoduše uchopitelné poselství, ale zachytil jsem při něm nejeden náznak geniality, kvůli kterým snímek rozhodně stojí za zhlédnutí. Mám na mysli třeba psací stroje propojené s monitorem, výborný fórek s nekrofilií či obžalobu obsahující i plýtvání časem a papírem ministerstva. Je-li zkrátka libo špetku totality, tak tuto mohu vřele doporučit. ()
K těmhle Orwellovským antiutopiím se mi hodí spíše temnější přístup, než Gilliamova rozjuchaná a dosti rozčepýřená vize jakou podává ze začátku. Postupně se Gilliam snažil film od té odlehčenosti oprostit, ale depresivní atmosféru se mu prostě navodit nepodařilo a ani scény sténajících zkrvavených lidí jsem mu už prostě nevěřil. Navíc nejsem ani velkým fanouškem hereckého projevu Jonathana Pryce, takže mi to přišlo jako extrémě roztahaný film, kde jsem si asi dvakrát myslel, že už je konec a ono to pokračovalo dalších půl hodiny :-) P.S. ale mučitel v masce mimina byl vážně skvělý nápad ()
Galéria (81)
Zaujímavosti (41)
- Písmena, která vyťuká Sam ve výtahu, jsou ERE I AM JH. Pokud písmena zpřeházíte, dostanete slovo JEREMIAH - jméno Samova otce. (HellFire)
- Vůbec první zvuk ve filmu je zvuk kytary slavného kytaristy Amose Garretta. (HellFire)
- Mr. Kurtzman (Ian Holm) sa voľa podľa Harveyho Kurtzmana, editora magazínu Help, pre ktorý pracoval Terry Gilliam v 60-tych rokoch minulého storočia. Práve počas fotenia pre tento magazín sa zoznámil s Johnom Cleesom, ktorý ho doviedol k Monty Pythonom. (classic)
Reklama