85. Annual Academy Awards

Prima! Vtip a šarm se spoustou hudebních čísel! Po delší době pořádná filmová show! Alespoň pro mě žádné překvapení ve výsledcích. Tipoval jsem správně! Autoři oscarové show vždycky pěkně vzdají čest památce tvůrcům, kteří odešli do filmového nebe. Tentokrát si přizvali Barbru Streisand, která přednesla Memories! Silný zážitek stejně jako z vystoupení Adele. Moderátor slavnostního večera Seth McFarlane celých pět hodin utáhl se ctí. Mě se teda jeho výkon líbil. Ale nejvtipnější stejně bylo, když u oceněných tvůrců začala hrát slavná melodie Johna Williamse z Čelistí, která naznačovala, že už překračuje časový limit a jestli teda nevypadne bude sežraný žralokem!:D P.S. Jenom zamrzí, že výborný kameraman Roger Deakins podesáté zase bude bez zlaté sošky a opomenutí Akademie pro Afflecka coby režiséra, filmů Temný rytíř povstal, Atlas mraků aj. (25.02.2013)

Seth MacFarlane zvládl svojí roli se ctí a myslím, že i humor, který použi,l byl až na We saw your boobs, příjemně stravitelným. Spíš mě letos zklamali předávající, kteří nebyli vtipní ani originální. Zasvěcení ceremoniálu filmovým melodiím mě potěšilo a celý večer jsem si nádherně užil. Nicméně, jak už tu někdo zmínil, BAFTA se Stephene Fryem letos Oscary jednoznačně předčila. (26.02.2013)

Viděno živě, na HBO v původním znění. Vezmu-li to stručně hlavním pozitivem večera byla hudba - muzikálová vystoupení, Bondovské variace (Shirley Bassey i Adele), Barbra a Memories na památku Marvina Hamlishe, a nakonec báječná Norah Jones. S vítězi jsem taky spokojená, letos si hlavní kategorie rozebrali herci zpravedlivě, z každého snímku něco, a Pí taky nezůstal pozadu cenou za vizuální efekty, hudbu a režii (nakonec největší hereckou hvězdou byl stejně Richard Parker, tak ho ocenili alespoň takhle). Finále z Bílého domu bylo taky dobré. No a Seth MacFarlane předvedl to, co se od něj tak nějak čekalo ("dude" sexistické vtipy, narážky všeho druhu), ale i něco navíc (zpěv a taneční čísla), takže ve mě zanchal taky vcelku pozitivní dojem. Ale ve skrytu duše stejně doufám, že to příště vážně dostanou na starost Tina a Amy. P.S: Meryl vážně nepotřebuje uvést... (25.02.2013)

Lidi se mě často ptají, z jakého důvodu trávím půlku svého času v kině. A já jim na to odpovídám, že mimo jiné pro tu sváteční noc na konci února, kdy se v Los Angeles utvoří pupek Světa a film se stane tím jediným, co jím hýbe. To se mi pak těžko může někdo divit, že bych si nejradši jednu nablýskanou sošku vypůjčil a podstavcem skrytým v pravém háku pohladil po tváři kolegyně sedící za mnou, které měly víc blbých keců, než Fuka s Baldýnským a jejichž projevená alterovaná superega mě nutí ptát se, kam zmizely ty kecy o tom, že kdo bude během přenosu dělat bordel, potáhne zpátky do postele? Jinak sama o sobě to byla noc kouzelná. MacFarlane se ukázal jako vtipný, stylový a noblesní fešák, kterému nedělá problém utáhnout pětihodinovou show. Zaměřením na hudbu získal ceremoniál zpět jiskru, kterou v posledních ročnících malinko postrádal a ke cti budiž celé té slávě i to, že akademie se v rámci možností vyjádřila ke spokojenosti. Nepochopené pro mě zůstávají jen kategorie hudby a ženských výkonů. Jasně, Pí měl moc hezkou písničku, ale ta jedna písnička byla také polovičkou celé hudby ve filmu, takže... U ocenění Anne Hathaway mě pro změnu napadá, jak je zvláštní, že akademii unikly filmy jako Looper, Atlas mraků, Temný rytíř nebo Hotel Transylvánie, ale čtyřminutové epizodní mihnutí Anne v Bídnících považovala za tolik zásadní, až pro ni našla sošku... No a Jennifer Lawrence? Terapie asi musela něco získat, ale v tomhle případě by bohatě stačila turistická známka divadla Dolby Theatre. Sečteno podtrženo - příjemný večer ve Světozoru s dýkou v zádech. (25.02.2013)

Vrcholně vzrušující a fascinující podívaná, u níž mé srdíčko cinefila více než pookřálo. Opíjet se v nočním Světozoru a sledovat při tom udílení Oscarů pro mě letos bylo něčím jako satisfakcí za všechny ty nekonečné večery strávené sledováním filmů - považuji za otázku soukromé prestiže, že jsem obeznámen nejen s většinou oceněných i nominovaných děl a tvůrců, ale i většinou filmových celebrit, které se v této impozantní show objevily. Samotné výsledky jsou zde podle mě tak trochu vedlejší, ty si může každý přečíst v ranních zprávách a na (ne)oprávněnost jejich udělení vlastně sere pes. U téhle show je na prvním místě defilé všech těch krásných íbrmenšů z Hollywoodu a skládání holdu světu stříbrného plátna, což se letos realizovalo s odzbrojující mírou nápaditosti a zábavnosti. Show v tomto měřítku si nelze představit jinde než v Americe a díkybohu za to - nic velkolepějšího než udílení Oscarů jednoduše neznám. Když jsem vycházel z kina, maje dosud v hlavě čerstvé dojmy z tohoto výjimečného večera, vzpomněl jsem si na každoroční nesnesitelnou trapnost spojenou s udílením Českých lvů - toto srovnání je vážně k pláči. (25.02.2013)