Kráľ rybár

Když blázen potká blázna, připadají si normální, jen pro ostatní jsou to pořád blázni... ale kdo je vlastně dnes normální? A stojí to vůbec za to? Vždyť je přece mnohem lepší schovat se pod roušku bláznovství a místo pravidelného vstávání do práce se vydat na výpravu za svatým grálem. Možná, když překonáme svůj strach, s tím grálem dokonce porazíme své démony a najdeme i něco víc, snad lásku, snad štěstí, možná snad i zmoudření nad svým životem... kdo ví? 9/10 (01.11.2007)

Gilliam je jeden z mých nejoblíbenějších režisérů. Miluju jeho špinavě psychopatický vizuální styl a způsob vyprávění. Král Rybář patří k jeho nejpovedenějším kouskům, ač jde v základu o nejobyčejnější příběh. Ten je ale omotán pestrým obalem dávajícím příběhu mystické a mýtické zbarvení a zároveň příležitost Gilliamovi pořádně se vyřádit na vizuální formě. Přesto hlavní tažnou linií je realný svět a přiběh o přátelství, vykoupení, šílenství a lásce. Shrnuto – je to o lidství! A je to geniální! (14.02.2006)

Každý sebestředný posera by měl vyfasovat svého Robina. Šrámy, ty, které se nehojí, si zaslouží co nejvíce dirigentů a co nejméně porouchaných sboristů chórové úpravy písně How About You, uzavírající Giliamovo dobrodružné podivno. Nejlépe v poměru nekonečno ku nule. A Bridges by měl přestat funět a mlaskat, proboha. (21.08.2011)

Je to absurdní, ale stylizací tolik ujetý film je jedním z nejlidštějších filmů, které jsem měl možnost vidět. Při sledování Krále rybáře musí prostě každému poskočit radostí ta naše filantropní část uvnitř každého z nás. Na to abych dal pět hvězd je Gilliamovo podání až moc ujeté, na druhou stranu, kdyby nebylo, příběh by pak patrně působil trapně a kýčovitě. Tak či tak, lidi mějte se rádi a pomáhejte si. Fakt. 8/10 (28.03.2013)

Velmi zábavná, klasicky Gilliamovská záležitost. Celých těch téměř 140 minut sice krásně uteče, na čemž má rozhodně zásluhu i tradičně vynikající Jeff Bridges, ale něco zde prostě chybí. Po filmu jsem sice vstal ze sedačky po dobrém filmu, ale chybělo mi něco, o čem bych po skončení přemýšlel. Nepřišl žádná otázka, žádný námět a film tak vlastně uplynul, jako by byl skoro o ničem a to je velkou chybou, ale dost možná to může být jen subjektivní pocit. Ani osobní úvod režiséra před projekcí nedokázal zachytit tu čtvrtou hvězdu, která byla téměž nadosah, ale pak zmizela v nedohlednu. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)