Star Trek IX: Vzbura

z určité perspektivy jde o ten nejlepší z doposud natočených filmů podle Star Treku. má své víceméně zjevné dílčí nedostatky, ale to na jeho celkovém kouzlu mnoho neubírá. předně chci pochválit Jerryho Goldsmitha za zkomponování nádherné hudby, která v každém okamžiku, kdy zaznívá, velmi přiléhavě doplňuje děj a umocňuje některé citově silné momenty. film postrádá velkolepost mnoha áčkových sci-fi i nejúspěšnějších předchůdců ze startrekové série. atypické je přitom prostředí i námět. Vzpoura se z velké části odehrává v přírodních exteriérech a řeší velmi vyostřené etické dilema, čili ubírá se přesně v tomtéž duchu, který dal vzniknout těm nejlepším televizním epizodám Původního seriálu i Nové generace. nejde vlastně o nic jiného, než o opětovné pokoušení Základní směrnice (Prime Directive), tedy fundamentální filozofické teze Star Treku, která ukládá ctít různorodost kultur a jejich svrchovanost za každou cenu. téma však dosud nikdy nebylo zpracováno s podobným nasazením, odvahou k extrémům, schopností promlouvat a oslovovat. formou přiléhavé alegorie připomene genocidy páchané jak v minulosti při honbě za nerostným bohatstvím a teritoriální expanzi, tak de facto do současných dní na domorodých národech a kulturách třetího světa zde na Zemi. a přesně to je jeho účel; tedy kromě vybudování působivé a ohromující formy, která vznešené postoje nese a dovoluje jim zasahovat a dojímat tolik diváků. Na svou dobu nabízí relativně velké množství nejmodernějších vizuálních a jiných speciálních efektů, což samo o sobě postačuje rozehnat nemístné stížnosti některých dobových kritiků, podle nichž má film blíže televizní obrazovce, nežli stříbrnému plátnu. pokud přeci, pak svým tématem, jak jsem psal výše, a orientací konfliktu na novou mimozemskou civilizaci ve vzdálených hlubinách kosmu, namísto obvyklejší záchrany lidstva a Země před ohrožením nebo věčných bojů s Klingony či Romulany. poučení diváci mohou považovat za velmi troufalý krok fakt, že lidstvo, respektive Spojená federace planet, jíž jsou lidé součástí, ve filmu výjimečně působí jako nepřátelský element a roddenberryovská utopie se tím zprvu zdánlivě rozkládá. od toho má však film své hrdiny, aby situaci napravili a tím vlastně i obnovili ducha Star Treku. jedním z velkých kladů je neobvykle velké množství typického humoru, ačkoliv oproti jiným startrekovým filmům nejsou humorná odlehčení vždy nejlépe zakomponovaná do poetiky filmu. se v žádném případě nesnaží být sci-fi trhákem roku a ani se tak netváří, možná právě proto na mě tak působí. (14.08.2012)

Já už vím, co mi na tom nesedí. Nejhorší ale je, že jsem si kvůli tomu na plno uvědomil, že vlastně Star Trek nemám moc rád. Tedy, abych byl fér, Novou generaci. Ale je to zvláštní, jako dítě jsem seriál TNG skoro miloval, čert ví, co bych na něj říkal dneska. Dneska si jen dodělávám ty filmové resty okolo Star Treku a nestačím se divit, jak mě charakterová plochost všech postav irituje. Na té Enterprise není nikdo zajímavý, všechno je sluníčkové, každý má rád každého...prostě nuda. Pak je tu prototyp záporňáka, stejně tak typický jakože zrádce. Nic, co by zasluhovalo pozornosti. Co se týče příběhu, opět je to jedno ze základních témat žánru, čili nic nového. Jen byl zajímavý ten detail onoho nerůstu vousů u Pickarda. Nepochopil jsem pak ten bujarý růst vlasů u Worfa, na který bylo ještě tak silně upozorněno. Poměrně slušně zajímavé byly ty hrátky s holografickými projekcemi. Pěkná byla i vizuální stránka, jak co se týče efektů tak i exteriérů (když si jen vzpomenu na "exteriéry" začátku Star Treku v roce 1966, tak je to velmi vtipné srovnání). Závěrečná znělka Jerryho Goldsmithe taky záhřala u srdíčka, to ona umí, zbytek hudby byl naprostý standard....jo a ještě jedna zásadní věc; nikdy jsem neměl rád Startrekovské zpracování teleportace :-) a vůbec, scénáristé sci-fi sérií mají tak strašně ulehčenou úlohu ve vymýšlení, jak tentokrát zachránit hlavního hrdinu v bezvýchodné situaci, až to hezké není! (11.04.2009)

70% Po druhém shlédnutí bez dabingu musím říct, že to nebylo zas tak špatné. Planeta, jejíž radiační prstence omlazují, s tím přece může být docela sranda - zvláště, pokud se ženským členkám posádky zpevní prsa a Worfovi naroste na obličeji jebák velikosti mexického dolaru (akorát je nechutně růžový). A rebelující Picard v koženici a tahající nepozorovaně ve tři ráno arzenál schopný vymazat z povrchu velkoměsto tomu skutečně nasazuje korunu. Dočkáme se taky dalšího dílu telenovely Poradkyně a Jedničky... (09.08.2007)

Vzpoura by si zasloužila o trochu více lepší výpravu, protože to i na velkém plátně působilo jako dvojepizoda z TNG. I tak si myslím, že Frakes si s tímto filmem ostudu neudělal...je to takový oddych mezi Prvním kontaktem a Nemesis. Taky poslední Star Trek s Picardovou posádkou, který u nás běžel v kinech. (10.11.2008)

Mě osobně tento již třetí celovečerák s mou nejoblíbenější trekie posádkou nadchl. Asi pro ostatní v této společnosti budu terčem posměšků, ale je to tak.:) Příběh mě velice zaujal, Jonathan Frakes ukázal po lehce horrorovém Prvním kontaktu, že jemnější, citová poloha je mu též blízká. Čili v těchto dvou celovečerních trecích ukázal obě nejpodstatnější strany star treku. Mám dojem, že tento film má myšlenku i naznačené poselství. A je zde též mírně podhodnocen. Samozřejmě já lehce nadhodnocuji, díky svému (v současnosti zastydlému) trekie fandovstí (není čas ho obnovit?:) ). Kde jsou ty časy, když jsem nedočkavě na čt1vyhlížel novou epizodu Next Generation.:) Nechtělo by čétéčko opět vysílat podobné povedené sci-fi kousky? Dávám Vzpouře 90%. (02.08.2007)