Definice lásky

Epizodický fim s niekoľkými banálnymi príbehmi, ako to u Viewegha býva. Príbehy sa ani nemuseli preťať v nejakom obchodnom centre, aby sme zistili, že jedna odpoveď, čo je to láska, neexistuje. Každá postava prežívala svoju stranu lásky, a boli naozaj rôzne. Film sa pozeral príjemne, nevadí mi, že žiadna veľká katarzia sa na konci nekonala, pusa od Moniky Bagárovej ako bodka stačila. –––– Život není to, co chceme, ale to, co máme. (22.05.2016)

Jaká společnost, takové mezilidské vztahy jednotlivců. A ty se projevují samozřejmě i v partnerských svazcích. Ale o skutečnou obětavou, laskavou, milou lásku v tomto případě zdaleka nejde, s výjimkou té nejstarší generace. Proč? Inu, ... proto, že naše společnost je nemocná. To se povedlo autorům vyjádřit opravdu dobře. Alespoň si myslím, že o to jim šlo. Chlad, podvody, nevěra a neupřímnost ve vztahu mladých párů mi doslova zmrazovaly sklo TV obrazovky. Ještě že občas něžný, teplý vánek vztahu té nejstarší generace (Skopeček, Fialová) nedovolil mé obrazovce navěky zamrznout. Myšlenka porovnání vztahů a charakterů postav několika generací je jistě zajímavá, o to méně zajímavé bylo nezáživné a stejně chladné filmové zpracování tohoto tématu. Jak bylo vtipně a velmi moudře řečeno: "Stáří je postupná ztráta všeho, co dává životu smysl" a já bych dodal, že "Mládí bývá obrazem všeho, co se ve společnosti momentálně nachází". (07.01.2013)

Výrazný televizní nadstandard podpořily herecké výkony spolu s kamerou a scénářem....život není to co chceme, ale to co máme (anebo jak si to uděláme:) - normálně bych dala za 3/70%, jenomže to fakt nelze, když tady zase čtu ty rádobyintointelchytrokváky....kudla, co by jste lidi jako chtěli do tv v neděli večer za ct1 tvorbu vidět??(asi nějakého godardokubrikoleespielbergočecha)...chtělo by to nadhled a nebrat se v tom dívání a hodnocení tak vážně! 80% (06.01.2013)

Z nějakého důvodu jsem si myslel, že tohle budou jen další šílené Decibely lásky - snad jen s výrazně lepším hereckým obsazením a bez tanců se zpěvy. To byl omyl. Ze scénáře je Viewegh celkem dobře cítit a řekl bych, že je z toho cítit i jakési možná dokonce jeho osobní bilancování. Bilancování nad vztahy a i nad přihlašujícím se stářím. To si leckdo začne uvědomovat zhruba tehdy, když se koncovka ve čtyřicet -cet mění v na -sát. padesát, šedesát, sedmdesát, osmdesát... :-) . Těm co to mají doma nebo v životě v pohodě, budou ti televizní hrdinové připadat jako partička exotů co se jen tak ,,plácají'' ve svých existencích aniž by se snažili o jakoukoliv změnu. Ti co jsou na rozcestích a to na jakýchkoliv možná ve filmu najdou hlubší smysl a lépe pochopí onu větu, která ve filmu zazní. Život není to co chceme, ale to co máme. Většina normálních běžných lidiček nejsou střelci. Není to o neodvaze, ale spálit za sebou mosty a začínat znovu nedokáže každý. Nedokáže to většina. A střelci nejsou ani hrdinové tohoto snímku. V tom je uvěřitelný. Žijí, bilancují, sní, váží pro a proti... Leckdo z komentujících by rád viděl nějaký drsný zvrat v příběhu a že se to tam mohlo dramaty jen hemžit! Ale tvůrci se rozhodli film udržet v romantických kolejích a udrželi ho tam. Pravda některé okamžiky byly krapet za hranou, například zabouchnuté ruce v kufru auta ale což... Pavla Ptáčková je pořád pěkná baba a Báru Polákovou bych taky rád vydrbal ve vaně :-) ! Film mi sednul, velmi příjemná byla hudba talentovaného Jana Maxiána. Já tedy dávám za 3 odpreparované hákové kříže z předloktí ! :-) * * * (16.02.2018)

Pokud někdo, kdo napíše takovýto paskvil, přednáší na hodinách „kreativního psaní“, nemůže se člověk potom divit, proč se nám v současné době nedostává kvalitních scénáristů. M. Viewegh ušel (od Báječných let pod psa, Názorů na vraždu, Nápadů laskavého čtenáře...) skutečně dlouhou cestu a mě by pouze zajímalo, jestli tímto už skutečně dosáhl totálního dna a nadechne se opět ke „světlejším zítřkům“ nebo to bude mít pokračování. Chápu, že „jíst se musí“, ale pokud bude(te) chrlit v takovémto zběsilém tempu jednu knihu (scénář) za druhou(ým), těžko to bude dopadat jinak. Tomuto chybí vše. (Ironický) nadhled, lehkost, vtip, výpovědní hodnota (jako reflexi současné vyprázdněné společnosti to odmítám), skutečné postavy z masa a kostí a jejich vývoj a nikoliv figurky pohybující se po (Sebechlebského) šachovnici jak bezvládné mrtvoly.... Btw, ta * je za herecké výkony a říkám upřímně, bylo mi jich (všech) skutečně líto. Chtít hrát, ale nemít co. Co horšího může herce potkat?! (07.01.2013)