Definice lásky

Tuším, že se jedná o první televizní počin "nejčtenějšího současného českého spisovatele". Tak si ještě před zhlédnutím dovolím citaci z článku "Dvě literární postavy a Michael Viewegh" od Jiřího Kratochvila - Respekt (27/1996): - reakce na knihu Účastníci zájezdu, dialog figur jménem Petrescu a Max - skrze první promlouval Kratochvil, skrze tu druhou se vciťoval do Viewegha. "A tak, Maxi, veden svými radary, cílevědomě pádlujete do věku videokultury, a mám vás snad přesvědčovat, že tam pádlujete hluboko pod laťkou svého talentu? (...) Vaše jedinečná schopnost lovit skutečnost do sítě jazyka se už začíná v Účastnících měnit na pečlivé animování a kolorování. A za chvíli už ztratíte zájem vegetovat ve stále se zužujícím prostoru literatury a ze spisovatele se stanete scénáristou a hvězdou videokultury. A nebo se mýlím?" ----------------------------------------------- Překvapivě vypointované. I když jsou příběhy zdánlivě banální, tak důrazem na lyričtější pasáže si udržují svou (možná až tajemnou) atmosféru. Navíc mě bavili herci. Závěrečná scéna s modelkou Monikou Bagárovou a Michaelem Vieweghem nepůsobila jako reklama, ale celkem přirozeně zapadla do příběhu. Příběh o Jakubovi publikován jako povídka Záhada v povídkovém souboru Schůzky s tajemstvím. (03.01.2013)

Dokonale bezobsažný řekl bych dekorativní film - všichni jsou přesně takoví jako byste je vystřihli z papíru, a všichni bez rozdílu se chovají jako nány nebo jako idioti a nikdo s ničím nic nedělá, jen se tak pohybuje ve své existenci, která nemá jasné motivace, směřování, prostě nic. A pokud se bude někdo snažit namluvit vám, že je to hluboká výpověď současného superautora o vyprázdněnosti našeho žití a neschopnosti řešit problémy, nebo našeho dobrovolného vláčení konzumem a pozlátkem (což symbolizuje ta obchodní galerie - BTW schválně mi dejte tip na architektonicky zajímavější a nepotřebnou starou zástavbu líp využívající obchodní centrum než je právě brněnská Vaňkovka), doporučoval bych vám zeptat se, co bylo symbolického na ztracené a nehledané čivavě, na z absolutně neznámého a z ničeho nijak patrného důvodu "hrdinkou" prezentované nenávisti k matce (Dana Syslová), nebo na nikam nevedoucí lince s náckem a "anarchistou", který koupil za veškeré své úspory prsten slečně k prvnímu výročí, aby mu v poslední minutě snímku - ako vravia bratia Slováci - jeblo (navíc ta přítelkyně je v celém filmu skutečně jen jako dekorace s jedinou řečenou větou) a on začal něco, o čem zase nevíme proč by to hergot vůbec dělal, a ani jestli to mělo vůbec nějaké pokračování (které by na rozdíl od toho, co se dělo předtím, mohlo být konečně zajímavé). Ty "relativně samostatné příběhy" vlastně buď nejsou ani příběhy, nebo fungují tak, že se nemůžu zbavit dojmu, že žiju v nějakém úplně jiném vesmíru než jejich aktéři (za což jsem nesmírně rád), a nechápu, že to neviděli tvůrci Definice Lásky. Poslední záběr je vzhledem k předcházejícím 79 minutám naprosto mimózní WTF. Pokud to Viewegh opravdu takhle napsal, mohlo to snad na papíře fungovat (ale docela o tom pochybuju). Ale pokud to takhle předal jako hotový scénář, tak už by to opravdu neměl zkoušet znovu. Jen tak BTW ta definice lásky je v celém filmu jen jednou zmíněna a jeho 99% nedává absolutně tušit, že by v něm někde nějaká láska byla nebo že bychom ji měli vůbec hledat - jako jakási výpověď o podobách lásky tahle věc naprosto selhává (anebo možná říkám láska úplně jiným věcem). Škoda promrhaných hereckých výkonů, škoda peněz mimo jiné i z koncesionářských poplatků, a hlavně škoda toho času. Proto 40% - s tímhle hereckým materiálem vyprodukovat takovouhle smysl postrádající a nic nepřinášející podivnost, to by se mělo trestat - ale oni prostě opravdu hrají slušně. Jen tak nějak nemají co. (06.01.2013)

Šustění papírem je slyšet až za roh. Film naprosto bez jakéhokoli obsahu s charaktery, které svou plochostí předčí Polabskou nížinu, kdy 'prostinký' je milosrdné slovo. Polákovou by už valná většina chlapů poslala dávno k šípku, mistr Raego v posledním dějství otočí o 360° naprosto dementně a bezpředmětně, motivace Anikó Vargové snášet kotel od celé rodiny nenalezena. Abych to shrnul, většina charakterů je na pěst. Hubenou hvězdu zachraňuje klasicky dobrý Igor Chmela, kde jediný jeho charakter a jemu vlastní projevy dávají značit logickému vyústění a skutečnost, že jsme to dokoukali. (03.01.2019)

Slepenec několika příběhu spojených do sebe. Možná ve výsledku mírný  patvar. Ale Na Báru Polákovou se dobře kouká a tady je k vidění ještě z doby, kdy vydávala Krávu a Pas - jednotky roztomilé písně i roztomilého klipu (mimochodem absolutní rým je mi taky vším a vždycky bude. A na YT mě dostalo video, kde Bára za hula hoopu zpívá píseň Nevinná.)  A tady mě v roli skutečné krávý vážně bavila. Ok, žádný můj  typ éterická víla (:D), ale ty její naštvané pohledy a sarkastické hlody  byly super.:D A na obtloustllého Norberta Lichého zamilovaného do krásky z plakátu jen tak nezapomenu. A Norbert je skvělý herec. Taky skvělé pohledy a vystihnutá melancholie jeho postavy.  Teprve choulostivé příběhy Polákové a Norbera to povznáší ze šedě. Ale snaží se to být o lásce, snad I trochu o mezilidských vztacích,  hudba Jana Maxiána je mile lyrická stejně jako celý film, i když několik momentů je trochu vycpáckovkých. Na druhou pěkně  to zahrálo i to nákupní centrum (zde jsem se dozvěděl, že brněnská Vaňkovka. V Brně jsem nedávno byl na ruském kole...Hmmm, Vaňkovku jsem vynechal.) Něco takového u nás na vsi fakt nemáme a v tom labyrintu by se ještě mohlo odehrávat tolik milostných a na druhou stranu odcizených příběhů!!! Určitě film úplně nevyuživá svůj potenciál, předevčírem jsem viděl Vlastníky, a ještě jsem se z toho úplně nepobral, z Lábuse a spol..No jo, to bylo teprve něco skvělého.:D Nejlepší film, co jsem letos viděl + hlavně ty křesťansko+židovské hodnoty. Ale ne každý domací film musí být Vlastníci a i  tahle milá malá věc z ČT mi docela udělala radost. A tak nějak. Díky. (06.12.2019)

Nemůžu dát odpad, neboť jsem se nedokázala odtrhnout od obrazovky. Většina postav je plochých a mně se málem zavařil mozek, když jsem se snažila vymyslet pohnutky, které by vedly k jejich chování. Báru Polákovou mám celkem ráda, ale zde se herecky moc nepředvedla. Sakra a koho zajímá koupání s obouma rukama v sádře, mě zajímají jiný věci - záchodový věci, to bych hnedka šla s hodnocením o hvězdu výš! (10.02.2014)