Oculus

Po podprůměrným Absentia jsem Flanaganovy moc šancí nedával, a navíc den předtímhle jsem zkoukl Lord of tears na který jsem se neskutečně těšil a nakonec mě taky zklamal, takže jsem od moderní duchařiny už moc nečekal. Nakonec jsem si ale musel dát facku. Tohle je rozhodně jeden z nejlepších hororů za posledních 5 let. (což s porovnání s konkurencí není moc těžký). Je pravdou že dvě věci mě teda taky celkem zklamaly a to začátek který mi přišel roztahaný a asi dvakrát sem se přistihl jak se mi klíží oči. A druhá věc je konec který ať působí dobře tak jsem čekal větší finále. Nicméně tenhle film u mě vyhrál díky tomu že jakkékoliv lekačky tu jsou minimální, asi tak 2, a film se soustřeďuje spíše na hlavní dvojici která je parádně jak napsaná tak sehraná. Atmosféra filmu jen houstne a některé scény byly opravdu mindfuck, Tak o 10 minut zkrátit a nebál bych se dát 5*, takhle dávám hodně silný 4*. (30.06.2014)

Další důkaz toho, že duchařský subžánr hororu je v těžké prdeli. Každým rokem díky nepochopitelné poptávce vznikají desítky duchařských filmů na stejný brdo, protože se zkrátka s tak omezeným tématem nedá pracovat originálně. V tom lepším případě je to remake staršího originálu, v tom horším nepřiznaná vykradačka všeho možného. Tento brak chtěl udělat krok dál a vymyslet něco neotřelého, neviděného a hlavně levného. Výsledek je vraždící zrcadlo, které nechává vadnout kytky v květináči, unáší psy, zvedá teplotu o pět stupňů a způsobuje halucinace lidem. Vy na ty halucinace postav budete celý film čumět a jediná forma napětí, které u toho všeho budete pociťovat, bude spočívat v tom, zda se KONEČNĚ něco stane. Nestane se de facto vůbec nic a při troše toho přemýšlení dojdete k závěru, že i tento neotřelý duchařský shit je asi stejně originální jak semeno na bukkake party. Zdejší celkové hodnocení bych bral s rezervou. 20% (31.05.2014)

"Zrkadielko, zrkadielko, povedz že mi..." Ak by som mal Oculus charakterizovať jedným slovom, bolo by to: znepokojivý. Mike Flanagan si zahráva s niečím, čo by mal radšej nechať na pokoji. Reklama bola v tomto prípade trochu klamlivá - či už sa jedná o plagáty alebo trailer. Zároveň však nimi Flanagan dokonale mystifikoval a ukryl svoje hororové dielo, ktoré rozhodne nie je ďalším z zástupu pásových duchárskych hrôz, ktoré nám Američania (a nielen oni) tak radi podstrkujú. Nie že by niektoré neboli dobré, ale každý kúsok vybočujúci zo stereotypu je príjemným sviežim vánkom v žánri. Ale ono vlastne ani Oculus ducharina nie je, však? Len zopár strašidelných momentov, ale naopak pôsobivá práca s neistotou diváka, ktorú Flanagan neustálym striedaním časových rovín a manipulácii s predstavami postáv len stupňuje až do bodu, keď už po vzore Lost Highway alebo Cronenbergovho Existenz netuším, čo je pravda a čo len ďalšia z rady ilúzií. Alebo je to len výplod chorého mozgu. Tak si, divák, vyber, pretože ja osobne už pochybujem aj o tom, že to celé bolo skutočné a že sa záver skutočne stal tak, ako som ho videl. Ako môžem veriť vlastným zmyslom, keď mi Flanagan ukazuje, ako ľahko sa dajú oklamať? Ale preč z hypotetickej roviny - je to jednoducho pôsobivý zástupca strašidelného žánru, ktorý sa nesnaží vydesiť, ale zneistiť a prekvapiť. čo skvele funguje, pretože v niektorých okamihoch je ďalší vývoj deja absolútne nepredvídateľný. Postavy a herci mi zo začiatku úplne nesadli, ale s každou ďalšou minútou som k nim cítil stále väčšie sympatie a fandil som im. A hlavne potešila Katee Sackhoff, ktorá upútala moju pozornosť už v minuloročnom Riddickovi. Ešte by sa tu dalo polemizovať na inú tému, a tou je symbol zrkadla, ktorý v kinematografii zohráva podstatnú rolu ako reflexia reality a skutočnosti, zatiaľ čo tu je reprezentáciou manipulácie s ňou (oba tieto motívy film zdieľa s Občanom Kaneom - no poteš, keď človek chce, nájde aj takéto záludné asociácie). Ale to už prenechám iným, na obsiahlejší komentár momentálne nemám čas. Zostanem pri tom, že som príjemne prekvapený. 80% (02.06.2014)

Neskutečně zajímavý film. Opravdu chytře si to hraje s vaší psychikou. Děj neustále skáče mezi minulostí a přítomností a vy nevíte, co je pravda a co ne. Dva sourozenci se 11 let po tragické smrti svých rodičů rozhodnou udělat za touto kapitolou definitivní tečku. Z této smrti viní ono magické zrcadlo, které se snaží zničit. To se ale jen tak nedá. Je zajímavé sledovat střet názorů na tyto jevy, tedy nadpřirozeno vs. vědecké vysvětlení. Vážně super atmosféra. A půvabná Karen Gillan je úžasná jako vždy. Je tam i pár dobrých lekaček. "Nechoďte do mého pokoje!" (10.06.2018)

|90%| Velké překvapení pro mě. Vydařený horor po všech stránkách. Mrzí mě, že se to nedostalo k nám do kin, ale nevadí. Samozřejmě se to ještě nějak doladit dalo, ale rozhodování mezi 4 a 5 hvězdou jsem nakonec překonal. Příběh a hlavní téma zrcadlo. A okolo toho zrcadla se to furt točilo, takže zajímavých nápadů zde bylo víc než dost. Jistě, vše bylo spracováno poměrně jednoduše, ale to vůbec nebyl problém. Malý rozpočet zde nevadil. Úvod byl rychlý, obyčejný, ale pak se šlo hned na věc. Zezačátku jsem pár minut tápal než jsem si zvykl na styl – vracení do minulosti (flashbacky) a dění v současnosti. To se neustále prolínalo, takže až když jsem se začal pořádně orientovat, tak se mi to líbilo víc a víc. Lekaček tu pár máme, ale spíš mě zaujala děsivost a temné chvíle v domě. R-kové převedení zde rozhodně využito bylo. Ne nějak naplno, ale přeci děsivě vyhlížející žena, která se díky tajemným schopnostem chtě nechtě stala děsivou bytostí, trocha krve, střepy v puse jedné postavy atd. Herecká sestava byla mladá – tím myslím hlavní hereckou dvojici. Nejvíce mě zaujala mladá holka, která o hrůzostrašnosti a velké moci zrcadla věděla moc a měla toho dost naplánované. Zato její bratr se tam spíš motal či jí překážel, ale svou roli zvládnul dokonale. Sice se toto nedá nějak srovnávat, ale přiřadil bych to trochu k hororům Insidious 1,2, V zajetí démonů apod, ale jak píši, nedá se to moc srovnávat, ale já ty horory, které se odehrávají po většinu času v domě mám tak rád. Tempo má snímek vzestupné, takže čím víc se to blížilo ke konci, tím víc se mi to líbilo. Co se týče závěru, jak vše dopadlo, chvíli jsem byl zaražen, ale nakonec jsem to ocenil. Takže kult to určitě nebude, což je škoda, ale přesto mě to zaujalo a bavilo víc než dost, takže asi tak. Těžko to dále popisovat – u mě VELKÁ SPOKOJENOST. (27.06.2014)