Očista

silné, dramatické, dobrý výkon herečiek stvárňujúcich jednu o sestier. Očista končiaca symbolicky očistným ohňom, keď pri pohľade naň film začína aj končí. Ozaj všimli ste si, že spoločným znakom všetkých tých zlých policajtov, vyšetrovateľov, eštebákov , rusov , slovákov, čechov, estoncov, poliakov dederonov, a čojaviem kde ešte boli je, že sú a boli, obtlstlí, chlascú o preteky a a neustále náruzivo fajčia ???? (25.05.2013)

Zajímavý divácký zážitek, který mě přesvědčil o tom, že život v Estonsku byl, je a zřejmě i bude těžký. Film zpracovává dvě dějové linie, válečnou (respektive poválečnou), kdy se Estonci proti své vůli vrátili do všeobjímající náruče svého východního "bratra" a linii téměř současnou. Atmosféra snímku byla nádherně ponurá, příběh syrově brutální a absolutně nehrozilo, že bych se mohl jen chvíli nudit. Kvalitní záležitost. (03.07.2018)

Tohle je opravdu mimořádný počin. O Estonských trablech s fašisty a komunisty nevíme téměř nic. Nahlédnout do nich, znamená zastydět se za naše foukání si bolístek. Výtečně napsaný scénář skvěle zrežírovaný časově plasticky na životech několika generací žen zobrazuje bídu, krutost a cynismus diktatur dvacátého století. Pro nás neznámí herci jsou zcela na výši, prostě opravdu zážitek. (02.06.2013)

Zaujímavý drsný film z malej kinematografie paralelizujúci osudy dvoch žien oddelených generáciami. Aj keď spájanie praktík mafie zneužívajúcej dievčatá a ženy na prostitúciu s praktikami okupantov vnucujúcich malej krajine totalitné praktiky stalinského Ruska sa môže niekomu zdať nenáležité, stačí si uvedomiť spojivom oboch príbehov je všadeprítomné násilie, bezvýchodnosť životných situácií a klesnutie človeka až na existenciálnu úroveň. Film divákovi bez predchádzajúceho varovania ponúka brutálne praktiky mafie, či režimu, takže pri morálnom odsudzovaní konania obetí by sa mal každý pozastaviť a svoj postoj si dobre rozmyslieť. Lebo iné je cítiť sa hrdinom, keď ma život nevystavil žiadnej skúške a iné, keď prežívam osud niektorej z postáv tohto filmu. (11.07.2013)

Bylo to podobně příjemné jako když člověk zároveň šlápne na LEGO, malíčkem druhé nohy kopne do rohu skříně a prsty ruky si skřípne do dveří. Sice to mohlo být o kousek kratší, ale pořád to bylo dost sugestivní a záživné, takže jsem se nudil jenom místy. Člověk si až říká, jak jsme se tady za komančů měli oproti Pobaltí skvěle. 80% (06.04.2017)