V službách KGB

The Americans je parádna dráma. Je to old-school špiónština - odpočúvanie, prevleky, tajné signály, rezidenti na ambasáde a predovšetkým agenti v hlbokom utajení. Okrem toho sa seriál zameriava na jednotlivé postavy s prekvapivou hĺbkou. Príbehy sa pomaly ale veľmi dôkladne odvíjajú diel za dielom so zameraním aj na ruských špiónov, ale aj na kontrašpionážne oddelenie FBI. Obom stranám je venovaného toľko priestoru, až ja ako divák neviem, komu mám držať palce. Navyše musím pochváliť ako verne sú v seriáli zobrazené 80. roky s výborným použitím súdobej hudby. Po 13. diele zatiaľ len zhŕňam, že je to kvalitka a dúfam, že seriál nezrušia. (05.05.2013)

Špionážní seriál z období studené války, to je něco pro mě, navíc je velmi dobře natočený a obsazený. Jelikož jsem o sobě nikdy netvrdil, že jsem čistá duše a obránce světla, hbitě jsem si oba hlavní hrdiny oblíbil a dokonce i "kulturní referent" Arkadij mi byl po většinu času sympatičtější, než agent Frank Gaad. Asi to bylo tím, že sovětské zlo bylo jasně přiznané, zatímco američtí bojovníci za demokracii hráli vždy čistě, až na výjimky, ke kterým došlo jednou, maximálně dvakrát... Ale teď vážně, myslím, že pro seriál bylo výhrou, že se Keri Russell a Matthew Rhys dali dohromady i v reálu, ta chemie mezi nimi fungovala fantasticky a přispívala ke skvělé celkové atmosféře. Zpočátku mě trochu iritovala postava Stana Beemana, ale postupně si mě Noah Emmerich získával a šestá sezóna by bez něj byla poloviční. Když už tak chválím jednotlivé postavy, nesmím zapomenout na Marthu Hanson v podání Alison Wright, z které jsem byl opravdu nadšený. Na závěr se musím ještě poklonit scénáristům, kteří po celých pětasedmdesát dílů udrželi vysokou úroveň příběhu. Moc dobře jsem se bavil. (20.07.2016)

Počínaje lákavým a ambiciózním tématem a jeho prvotřídním zpracováním konče, Американцы jsou bez nejmenších pochyb jedním z nejlepších současných seriálů. V první sérii ještě sice zlehka haproval v kruhu se točící vztah ústřední dvojice ilegálů, ale i tato drobná vada se s časem vytratila a druhá řada už stojí jako prakticky bezchybná špionská lahůdka. Pozvolným ale napínavým tempem a svým zlověstným a tíživým zobrazením konfliktu odlidštěných ideálů a agentů dvou supermocností, snažící se v nemilosrdných soustrojích informační války budovat (nejen) zdání opravdového života jdou totiž Jenningsovi dál, než jakákoli jejich případná žánrová konkurence. Výsledný dojem ze třetí série ovšem mé nadšení ze seriálu trochu nahlodává. Nedá se sice říct, že by jednotlivé příběhové linky byly třeba jen o kousek horší, než dříve, ale najednou se těchto příběhů rozehrává až příliš, navíc jim chybí i významnější vzájemné propojení. Kvůli tomu se seriál nedokáže dostatečně dlouho v kuse věnovat ani jedné, a většina dramatických momentů vyšumí do ztracena. (30.05.2014)

Spionske Sopranos - se vsemi klady a zapory, ktere to prinasi. To znamena unikatni namet (nebo alespon unikatne zpracovany), mnohem mene akce, nez byste cekali, mnohem vice dramatu, obcas prilis pomale, roztahane a misty trochu nedotazene, ale secteno a podtrzeno neexistuje v ramci zanru serial treba jen zdanlive srovnatelny s The Americans. (03.09.2016)

Vynikající seriál, který v našich končinách bohužel uniká širšímu diváckému ohlasu. Je to přesně tak, jak se o tomhle počinu píše v jedné zahraniční recenzi: „Je lehké to obdivovat, ale těžké milovat.“ Obdivovat díky pefektnímu řemeslu, do detailu vypiplané dobové výpravě (80.léta 20.století) a přesnými herci konče, od těch nejmenších vedlejších rolích, až po ty hlavní. A těžko milovat proto, že s hlavní hereckou dvojkou je to jako s televizním kolegou, sériovým vrahem Dexterem. I v jeho případě, stejně jako s přítomnou dvojkou hrdinů v rolích sovětských špionů KGB, víme, že to co dělají, není zrovna košér (a někdy i za hranou toho, co bychom čekali u oblíbených titulních postav), ale stejně jim svým způsobem fandíme. Vytváříme si k nim ambivalentní vztah – na jedné straně nás jako zapálení KGB špioni iritují, protože podkopávají základy společnosti, která jim otevřela svoji náruč, na straně druhé jsou nám sympatičtí, i tím, že to nejsou vymyté mozky, mají svůj názor a působí sympaticky (jejich představitelé Kerri Russell a Matthew Rhys jsou mým novým hereckým objevem). Casting je vůbec triumfem tohoto seriálu. Hlavně mě baví známý „vedlejšák“ Noah Emmerich coby agent CIA, který vyzařuje respekt a z některých jeho monologů úplně mrazí a výborná je i neznámá Alison Wright, coby manipulovatelná naivní slepička Martha. Scenář je pak zcela nepředvídatelný, vine se dopředu neodhadnutelnými cestičkami, takže nic pro lobotomizované diváky, odkojené standartní bezduchou TV zábavou, u které se dá žehlit. Snad jen vyvrcholení v poslední části 1.série bych si představoval razantnější, vzhledem k tomu, co po celou dobu slibovala a také úvodní pilot nenavnadí dostatečně a do druhého dílu se někdo možná bude nutit. Ale dejte tomu šanci, vážně. Každopádně už se těším na 2.sérii, která je prý kvalitativně ještě o třídu výše. (23.09.2014)