Quo Vadis

Blijte si na to jak chcete, já ten film hodnotím se znalostí bible a dobových pramenů, třeba Flavia. Pavel z Tarsu opravdu takhle vypadal a opravdu v té době působil v Římě. Petr tam také byl a zemřel ukřižován hlavou dolů. Křesťané byli opravdu takhle masakrováni a ne jen v Římě. Stačí navštívit arénu v Solinu 6 km nad Splitem. Nero byl opravdu takový kretén a nebyl zdaleka kreténem v politice osamoceným. Petronius byl opravdu velký politik a opravdu mu to myslelo o mnoho dopředu, podle mě je ve filmu skvěle ztvárněn. Jediné, co by se tomu dalo vytknout je romantika až za hrob hlavní dvojice ala Steelová. (08.04.2007)

U tohoto filmu jsem trpěla=(. Předlohu jsem kdysi četla a hluboko do paměti se mi zaryly některé scény jako například děsivý požár Říma nebo masové a hrůzné vraždění křesťanů. Nevím, jestli už jsem do takové míry cynik, abych se u působivě ztvárněného požáru, ve kterém umírají lidé, svíjela smíchy nad nicmoc animací (byla to animace, že?), nebo u scény, kdy lvové (lvi?) trhají lidi na kousky, přemýšlela, jestli ta noha byla gumová nebo kožená. Celkově ten vilm vypadá hooodně nerealisticky, takže jediný, kdo mě tam doopravdy bavil, byl Chilon, v závěsu za ním Petronius. Jinak to byla nuda, nuda a nuda... Odteď se polského filmu bojím... (24.04.2006)

Ale ano, tento film byl více podoben Sienkiewiczovu románu než ten z roku 1951. Je ale otázkou, zda to bylo k lepšímu. Vzhledem ke dvěma a čtvrt hodině, kterou měl film k dispozici, tak se domnívám, že ne. Lepší byl snad jen Petronius. Vše ostatní bylo horší... Ligia byla sice krásná a něžná ale nic víc. Eunice ani Poppaea nedosahovaly ani knižní předlohy ani výkonu (a krásy) představitelek z roku 1951... Vinitius byl sice mladší (a tím i více odpovídající předloze) ale rozhodně ne lepší (a ani krásnější ;-)) než Robert Taylor. A krásnější než moje představa o Marcu Vinitiovi? No, to už vůbec ne. Pěkněji, ale dost pochybuji, že i věrněji, byla natočena část o křesťanství. A tak mě zaujal především závěr, který nás vlastně dovedl až do dnešních dob. (06.02.2012)

Na pomezí klasické pompéznosti a obyčejného televizního dramatu stojí zatím poslední Sienkiewiczova adaptace. Bylo jí uzavřeno první století s Quo Vadis (první verze se objevila už v roce 1902). Nyní na ramenech velice slušných výkonů i v ČR populárních herců Bogusława Lindy, Franciszka Pieczka a nádherné Agnieszky Wagner (1999, Všichni moji blízcí, 2000, Král sokolů, 2001, O ztracené lásce), je možné si opět připomenout Neronův příběh, který patří mezi neoblíbenější reprezentanty helénského světa. Slavné momenty jako rozpoznání ryby a obětování křesťanů v aréně je vhodné si stále připomínat pro jejich nadčasovost. Bohužel ale zklamává výkon Pawela Delaga a jemu podobných, kteří pomáhají filmu v hodnocení na záporné misce vah. (01.01.2012)

Jako film je to opravdu slabé, ale určitá hodnota se mu upřít nedá. Z filmu nejde dost dobře říct, co bylo na předloze tak úžasného, že za ni dostal autor Nobelovku. Nicméně je to pořád celkem dobré pokoukání, trochu jiný pohled na starý Řím, než nám ukazuje Hollywood, který je mi bližší. Navíc umožní divákovi i hlubší zamyšlení, pokud je divák ochoten. Rozhodně minimálně výkon Boguslawa Lindy je (jako vždy) jistě dost dobrým důvodem ke shlédnutí tohohle filmu. (18.11.2006)