Quo vadis
Réžia:
Jerzy KawalerowiczScenár:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrajú:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj jednoho z nejznámějších historických románů Henryka Sienkiewicze se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, kontrastující s bídou a utrpením ostatních, rozvracejí společnost. Římský důstojník Marcus Vinicius (Pawel Delag) se zamiluje do tajemné dívky jménem Lygia (Magdalena Mielcarz). Mladíkův strýc Petronius (Boguslaw Linda) pomáhá Markovi, aby se s Lygií setkal. Lygii se Marcus líbí, ale oba mladé lidi dělí propast víry. Lygia patří k učedníkům Ježíše Krista. Po dlouhých a dramatických peripetiích, jako je obrovský požár Říma, se i Marcus obrátí na křesťanskou víru a apoštol Petr (Franciszek Pieczka) mladé dvojici požehná. Císař Nero (Michal Bajor) uchystá velkou podívanou, na které mají být potrestáni křesťané, obvinění ze zapálení Říma. Jako hlavní atrakce má na závěr her Ursus beze zbraně zápasit s býkem, na jehož šíji je spoutána nahá Lygia. Lygiin věrný služebník Ursus (Rafal Kubacki) však zvíře zabije. Dav křičí a volá po milosti. Nero musí proti své vůli odsouzeným odpustit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (149)
polská záliba, pramenící z jejich národního patosu, ve velkofilmech je známá. sienkiewicz , katolicismus, jan pavel, to všechno hrálo do karet quo vadis ve filmovym podání. i ten blbej linda jakožto nejsympatičtější postava románu samotnýho-petronius- neni špatnej. bohužel je zpracování příliš...televizní. a slovansky kulatý ksichty v rolích římanů? wtf? ()
Nerozumím zdejšímu podprůměrnému hodnocení. Ano, film se neblýská holywoodskou výpravou, působí skromněji, komorněji a řekla bych divadelněji. Ale má duši, atmosféru. Prostředky, které měli možnost Poláci využít, naplno využili. A plný počet bodů za film navyšuji pro gladiátorské scény a pro závěrečnou scénu s apoštolem. Scéna se lvy byla velice syrová, přímo dechberoucí, srdcervoucí. Myslím si, že Hollywood by její provedení mohl závidět. Díky objevení tohoto snímku jsem zažila zážitek. ()
Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. ()
Poláci holt mají svého Sienkiewicze a potřebují světu připomenout, že proslulý příběh prvních křesťanů vyšel právě od nich. Proti scénáři vůbec nic nemám a myslím si, že své předloze odpovídá vcelku obstojně. Horší to už je pochopitelně s filmem jako takovým. Režie tedy nic moc. A neuvěřitelně mě iritoval český dabing, i když polská verze nemohla být o nic lepší. Já osobně, kdybych si měl vymýšlet ty krkolomné tvary vokativů typu: Petronie!, Urse! , tak bych byl dříve rozsekán na kusy, než bych si vzpomněl na to, jak mám přivolat svého ochránce na pomoc. ()
Je to sice už hodně dávno, co jsem četl Sienkiewiczovo "Quo vadis", nejspíš ještě na gymnáziu, ale silně i po těch letech pochybuju, že by v něm mohlo být tolik laciného barvotiskového kýče, prázdných klišé a frází a prvoplánové katolické agitace a strojeného patosu, kolik se jich vešlo do tohoto snímku. Film připomínal spíš povrchní telenovelu nebo televizní filmy na biblické náměty nasekané podle jednoho kopyta, jaké se dávají v TV vždy před velkými křesťanskými svátky. Zpočátku mě hodně dráždily i ty zřetelně slovanské (polské) fyziognomie prakticky všech hlavních představitelů, casting mohl být udělaný jistě mnohem lépe a citlivěji, ale tak hollywoodské velkofilmy si v tomto směru zpravidla nevedou jinak, jen jsou ty fyziognomie ryze americké. A jelikož Poláci k Americe odjakživa nekriticky vzhlíží, asi chtěli jen vypadat tak nějak polsko - americky. To, co unese v tomto směru divadlo, je ve filmu spíš kontraproduktivní. ()
Reklama