Réžia:
Jerzy KawalerowiczScenár:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrajú:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj jednoho z nejznámějších historických románů Henryka Sienkiewicze se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, kontrastující s bídou a utrpením ostatních, rozvracejí společnost. Římský důstojník Marcus Vinicius (Pawel Delag) se zamiluje do tajemné dívky jménem Lygia (Magdalena Mielcarz). Mladíkův strýc Petronius (Boguslaw Linda) pomáhá Markovi, aby se s Lygií setkal. Lygii se Marcus líbí, ale oba mladé lidi dělí propast víry. Lygia patří k učedníkům Ježíše Krista. Po dlouhých a dramatických peripetiích, jako je obrovský požár Říma, se i Marcus obrátí na křesťanskou víru a apoštol Petr (Franciszek Pieczka) mladé dvojici požehná. Císař Nero (Michal Bajor) uchystá velkou podívanou, na které mají být potrestáni křesťané, obvinění ze zapálení Říma. Jako hlavní atrakce má na závěr her Ursus beze zbraně zápasit s býkem, na jehož šíji je spoutána nahá Lygia. Lygiin věrný služebník Ursus (Rafal Kubacki) však zvíře zabije. Dav křičí a volá po milosti. Nero musí proti své vůli odsouzeným odpustit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (149)
Kniha je podle mě mnohem lepší, film pokulhává v atmosféře, rozměru zpracování i ve ztvárnění některých postav. Spokojenej jsem byl zejména s Petroniem ( ikdyž v knize byl ještě o level zajímavější ), Chilónem a správně praštěnej mi přišel i Nero. Polákům musim připsat ke cti, že se vůbec pouštějí do historických spektáklů - u nás už se jich asi moc nenatočí... Shrnutí = radši si to přečtěte :-) ()
Kawalerowicz režíruje svižne a energicky, no nedokáže zabrániť tomu, aby prvá polovica svojho filmu neskĺzla do nudy. 4/10 ()
Film působí poněkud staromódně. ()
Scenaristicky vykal, rezirovany tou lamou Jerzy Kawalerovitzom. Horsie sfilmovanie kultovej knihy snad uz ani nemohlo vzniknut a ten poziar Starovekeho Rima bol smiesny a nie hrozny. 0 % ()
Byl jsem na tom se školou když mi bylo dvanáct, což není nejlepší věk na to zjistit, jak se polsky řekne "hledat". Nevěřili byste, jak často v tomto filmu někdo někoho hledá. ()
Polský historický velkofilm...hmm...Na první pohled pěkné, ale tak tupý a naivní scénář už jsem dlouho nevidel... ()
Nevím, jestli by se tahle verze Sinkiewiczovi líbila. A to mluvím o kratší stopáži. V plné délce by to muselo být dost slušné utrpení. I během těch dvou a půl hodin člověk často znuděně kouká na čas a očima tlačí vteřinovou ručičku dál a dál. Poláci se snažili, ale dopadlo to podobně, jako kdybychom něco takového točili my. 50% ()
Ale, ale, nebude tak zle, aby neslo dat alespon prumerny hodnoceni. Knizni predloha je samozrejme o nekolik radu vejs, a prave na tom si Kawalerowicz nabil svoje ctena usta, kde ale kolisa prehustenej scenar a snaha o nabubrelou vizualitu, tam mi vsechno vynahradili herci v cele s Lindou a Bajorem jako Neronem. A ze nekomu vadi prilisnej akcent na nabozenskou rovinu celyho tematu? Proste Quo Vadis. A Polaci Excorcistu nikdy nenapisou ani nenatocej. ()
Mně se to opravdu líbilo! Viděla jsem i italské zpracování, ale tohle mi přišlo lepší, jak absolutně nemusím polské filmy a miluju ty italské a taky K.M. Brandauera! Knížku jsem četla už dávno, ale po filmu jsem měla hned chuť si ji přečíst znovu. Všechno, co si z knížky pamatuji, tam bylo a postavy byly obsazeny podle mně naprosto přesně, nikdo mě nerušil. Nejlepší mi připadal Nero, ale to je vcelku jasné, je to postava, kde je nejvíc co hrát. Film byl natočený staromódně, to je pravda, ale já jsem starší, staromódní a čím jsem starší, tím míň vidím slovo staromódní pejorativně. Román byl napsaný na konci 19. století a vzpomínám si, že když jsem knížku četla, připadali mi Vinicius a Lygie jako pěkně romantická dvojka, což ve filmu vyznělo přesně stejně a kdo mu to vyčítá je dost vedle. Nevadila mi ani podle některých špatná kamera, nebo naivita. Film měl podle mě především být adaptací knihy, poctou pronásledovaným křesťanům a určitě také katolické víře. A to se mu myslím povedlo. Snad se tomuto románu vyhnou Tarantino nebo Luhrman nebo jiní tolik oslavovaní progresivní režiséři (proti Tarantinovi nic nemám, ale byl by to pěknej krvák!) ()
Na to, kolik se do tohoto filmu vrazilo peněz, mohl výsledek dopadnout o hodně lépe. Zpracování je poměrně nezáživné (zvláště první hodina je opravdu o trpělivosti) a celé to působí spíše jako televizní inscenace než historický velkofilm. Když odmyslím totálně příšerný český dabing, tak herci jsou průměrní, režie a celková atmosféra ne příliš výrazná. I přesto tento film úplně neodsuzuji, předloha je totiž vskutku parádní a člověk se i přes všechny neduhy filmu přeci jen něčemu přiučí. ()
Ti křesťani jsou blázni, jak furt věří v Ježíše a boha a jiný takový pytloviny. A toho je celej film. Nejen, že to je hrozně dlouhé, ale taky to je nuda. Poláci se snažili udělat velkofilm, což se jim částečně v některejch scénách podařilo, ale většinou je to nepropracované a je tam plno kiksů, jak hereckejch, tak režisérskejch. Boguslav Linda, tan teda byl výbornej, stejně jako vtipnej caesar, ze kterýho jsem měl celou dobu srandu (a nevím, jestli to tak mělo vyznít). Chvíli to bylo záživné v tém Koloseu, kde tam na ně vlítli ti lvi a býk a ukřižování, ale stejně i v těchto scénách byly kiksy jak prase. Takhle ve mě zůstal akorát tak zážitek z toho nápadu, ale ne vizuální. ()
Byly jsme na tom povinně se školou. Ani nevím proč tomu ty 2* dávám. Asi proto, že jsem u toho až tak moc netrpěl. ()
Polsko-americká verze slavného Sienkiewiczova románu se příliš nepovedla - od trapných digitálních triků až po hodně zjednodušený děj. Přesto uvedení o Velikonocích má svůj smysl, aby připomnělo všem, že to tehdy ve starověkém Římě moc velká sranda nebyla. ()
Vyprava je dobra, kamera strasna, herecke vykony; ano. Celkove musim vsak priznat ze to polaci natocili celkem obstojne, protoze si priznejme kdyby to dostali cesi tak film bude mit mozna polovicni hodnoceni nez tento polsky pocin. ()
Blijte si na to jak chcete, já ten film hodnotím se znalostí bible a dobových pramenů, třeba Flavia. Pavel z Tarsu opravdu takhle vypadal a opravdu v té době působil v Římě. Petr tam také byl a zemřel ukřižován hlavou dolů. Křesťané byli opravdu takhle masakrováni a ne jen v Římě. Stačí navštívit arénu v Solinu 6 km nad Splitem. Nero byl opravdu takový kretén a nebyl zdaleka kreténem v politice osamoceným. Petronius byl opravdu velký politik a opravdu mu to myslelo o mnoho dopředu, podle mě je ve filmu skvěle ztvárněn. Jediné, co by se tomu dalo vytknout je romantika až za hrob hlavní dvojice ala Steelová. ()
Nebohý Henryk se musí v hrobě otáčet... ()
Fandím tejto poľskej adaptácii. Zdarený výber hercov, silné herectvo Lindu, Pieczka, Nowaka, Trela, Bajora, Majchrzaka. Napr. Bajor je tak presvedčivý, že jeho Nero vyvoláva podvedomý reflex na prefackanie obrazovky. Krute oholená ale slušná transformácia Sienkiewiczovej predlohy s niektorými scénami tak vydarene vsadenými, ako automat na kondomy na premiére Zabriskie Point v Californii v 70-tom. Ale to som už zašiel trocha mimo témy. Aj keď, vo veškerej kresťanskej počestnosti, ten šukací vercajch Magdaleny M by si zaslúžil sériovú výrobu a pravidelné precvičovanie kámasútry. ()
Katolicky nadech. ()
a to je jedna hvězdička jen za větu: mám nějaké striky v kolenie (bolí mě koleno) ()
Slabší než Ohněm a mečem, ale neřekl bych, že zas o tolik, jak to podle hodnocení řady místních uživatelů vypadá, prostě historický (velko)film, který nijak zvlášť neurazí, ale ani ničím nezaujme. ()
Reklama