Dva životy

Když jsem většinu času napnutý a vaří se mi mozek nad tím, co a jak se stalo, je to jasné znamení páté hvězdičky, kterou si Dva životy bezpochyby zaslouží. Nejenom, že to bylo zajímavé z pohledu historie, ale především se člověk pozastavuje nad osudy obyčejných lidí, které jsou zlem stiženy vždy nejvíc. 90% (24.09.2017)

Príbeh ženy, ktorý vás vôbec nezaujme. Vojnová dráma, ktorá mohla kľudne ostať niekde v šuflíku, ako by sa nikdy nenatočila. Cieľom tvorcov bolo zničiť ľuďom náladu, unudiť ich a takým, čo sú krehkí ako vázy, možno aj slzičku vytlačiť. Podľa hodnotenia to na niektorých naozaj zapôsobilo. Na mňa nie. (23.02.2018)

Už jen za ten zajímavý námět si tento film zaslouží vyšší hodnocení, protože na téma související s válkou bylo natočeno velké množství a přijít s něčím originálním je už téměř uměním. Pro mě šlo rozhodně o událostech, o kterých jsem vůbec nevěděla, že existovaly. Zajímavé, plus velmi dobře koukatelné s Liv Ullmann, kterou bych asi nepoznala, kdybych si nepřečetla obsazení. A celé to tajemno bylo navíc zahaleno ve spoustě nádherně bílého sněhu, které velmi dobře podtrhlo atmosféru celého děje. Minulost nás někdy i přes velkou snahu jí uniknout přece jen dožene. (10.12.2014)

Neobvyklý příběh založený na řadě pravdivých událostí, u kterých byste ani nevěřili, že se staly, dokud samotný film neshlédnete. Životy všech lidí, které potkáte ať už na ulici, v autobuse nebo v metru, jsou všelijaké a rozhodně málokdy jednoduché. Katrine si třeba prožila život takový, který by si nepřál zažít nikdo. Tajila celý život svojí pravou identitu, ale nakonec si ji pravda stejně našla. Nedokážu si představit, že by to někdo dokázal tajit a už vůbec si nedokážu představit, že je někdo taková zrůda, že to po lidech může chtít. Dva životy mě v obou případech přesvědčily o tom, že i takové příběhy píše svět, ve kterém žijeme. (04.11.2015)

Ešte pred sledovaním tohto filmu je potrebné sa trocha pohrať v histórii nemecko – nórskych vojnových vzťahov. Úplne sa stotožňujem s názorom kolegu „Aky“. Prvýkrát som sa s touto témou fínsko – nemeckých deti stretol vo filme Vojna v severnej Európe, 2007 a aj tu som túto oblasť už okrajovo spomenul v komentári. Ale tento film je trocha iný. Nemci bojovali o Nórsko (o prístup k švédskej železnej rude) od 9.4. do 10.6.1940, keď Nóri podpísali kapituláciu a moc v štáte prevzal Vidkun Quisling, nasadený Hitlerom. Nórsko sa stalo súčasťou Tretej ríše. V Nórskych rodinách žili nemeckí vojaci a samozrejme dochádzalo ku vzťahom s nórskymi ženami. Z týchto vzťahov sa narodilo 11 až 12 tisíc deti. V tej dobe bol rozbehnutý v Nemecku program Lebensborn (Prameň života). Otvorené dvere v tomto projekte mali matky deti nemeckých vojakov, či už z mimomanželských vzťahov alebo slobodné mamičky. Do konca vojny porodili matky po celej Európe Nemcom približne 7500 a keď pripočítame Nórsko tak takmer 20 tisíc malých árijcov. Tieto deti boli roztrúsené po celom Nemecku a tak sa objavili po oslobodení aj vo východnom bloku. Tu sa s ich osudmi už hrala tajná služba NDR STASI. (03.07.2015)