Čierny panter

„WAKANDA NECHŤ ŽIJE…“ /// Wakanda je pro mě nový téma, proto se bavím při představování týhle bájný země. To ostatní je takový jako vždycky, takže další klasická Marvelovská pohádka, jen tentokrát z černýho kontinentu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas mě ve vesnici zaházej antukou. 2.) Myslím, že mým králem je Akeem, král Zamundy. 3.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ne (06.08.2018)

Není to určitě nejlepší marvelovka a velkou roli v hypeu sehrává politická rovina, která mi btw přijde úplně v pohodě, jako když vám černý kluk z Ghetta vypráví pohádku, kterou slýchal od dětství. T'Challa je na poměry MCU podivuhodně pokorná postava, Tony Stark zbavený neřestí a infikovaný směsicí Shakespeara a Lvího krále. Je to kouzelně naivní a osvěžující, protože na rozdíl od dalších marvelovek se Panther skutečně věnuje figurám a třeba padouch v podání charismatického Jordana je tu prokreslený lépe než většina jeho konkurentů. Black Panther zase zmenšuje MCU svět a oklešťuje ho o kosmický rozměr. Řeší vlastně jen velmi povědomé a aktuální problémy a v důsledku proto vyznívá jako o to větší pohádka a eskapismus. Coogler svým způsobem uzavřel svou black trilogy, která vytváří postavy černých světců. Ve Fruitvale byla jeho snaha podkopávaná sociálním realismem, v Creedovi spoustou klišé, Panther při všech problémech s tempem a trikovou stránkou vyznívá jako jeho nejpřesvědčivější film. Škoda, že nedisponuje trochu ostřejším střihem a nabušenějším využitím hip hopového soundtracku. Jinak je tenhle čítankový afrofuturismus fakt velice příjemný společník. Film, který věří v lepší svět a v to, že superhrdina je někdy ten, kdo prostě něco nezištně udělá pro komunitu. Politická korektnost? Já říkám common sense. (13.02.2018)

Počítá ještě někdo ty marvelovky? Máme tu další origin a já mám poněkud rezervovanější pocity. Na začátku jsem se notnou dobu rozkoukával a opravdu dlouho trvalo, než jsem se začal pořádně bavit a orientovat v tom všem digibordelu. Ryan Coogler , který se tak osvědčil u Creeda, i u dlouho očekávaného Black Panthera nezklamal, odvádí velmi dobrou práci a jestli je někde opravdu nejsilnější, tak jsou to akční sekvence, které jsou patřičně hravé, kinetické a zábavné a neomrzí ani ke konci. Já se spíš nemohl dostat do příběhu a více jsem si užíval ty příběhové sekvence mimo Wakandu (hlavně Andy Serkis v nich vyloženě září). Samotné nově promítnuté centrum Wakandy je patřičně futuristické (možná až moc), nádherně vymodelované a dobře se na něj kouká (film vypadá dráž než třeba loňský Ragnarok), na druhou stranu člověka, co už za život viděl desítky jiných blockbusterů, tahle barevně vymodelovaná paleta nijak extra nestrhne. A ono velké cílení na početnou afroamerickou základnu taky třeba v Evropě moc díru do světa neudělá, my můžeme hlavně děkovat za Martina Freemana, jehož Everet Ross zde má překvapivě opravdu hodně prostoru a zajímala by mě jeho další působnost v MCU. Z nově představených charakterů mě určitě nejvíc bavila Shuri, která by mohla získat více prostoru i mimo tuhle subsérii, ovšem těch charakterů v Avengers už je prostě tak moc, že bych čekal max cameo. No a kupodivu mě překvapil i Michael B. Jordan, jehož jsem doposud moc nemusel, ale musím uznat, že dlouholetá spolupráce s režisérem mu svědčí. Ne, že bych zaujímal nějaké hodně vysoké postavení v zástupu komiksových záporárů, ale určitě se neztratí a byli tu mnohem horší, respektive zaměnitelnější. Nevím, jestli se bude čekat ještě druhá projekce, hlavní postavu Black Panthera jsem si oblíbil už v Civil War, ale raději jej uvidím po boku Avengers než třeba v druhém díle, ovšem vzhledem k závěru by druhý díl mohl být podstatně kosmopolitnější. (14.02.2018)

Vloni se Marvel rozhodl, že nás zkusí v kinech rozesmát, což se mu sice docela povedlo, ale jsem hodně rád, že Black Panther se nebojí hrát na vážnější notu. I tady se sice občas objeví humor, ale tentokrát dostáváme marvelovku, která je mnohem osobnější, vážnější a serióznější. A funguje to výtečně. Coogler zvládá pracovat chytře s postavami, jejich traumaty i motivy a díky tomu tu máme snad nejlepšího marvelovského záporáka, jehož jednání člověk chápe, rozumí mu a respektuje ho. A vlastně mu nakonec i trošku fandí.A pak je tu samotná Wakanda, vizuálně neskutečně působivý svět plný barevných kostýmů, masek, hudby a stylové kombinace moderní technologie s africkými tradicemi. „Wow“ momentů je tu hned několik a objeví se jak během obyčejného machrování s neokoukaným světem, tak i ve vydařených akčních scénách. Ke konci se to tvůrcům sice všechno malinko vymkne z rukou a dostaneme možná až zbytečnou divočinu. Výsledek je ale pořád vynikající marvelovská podívaná, která se pokouší testovat, jestli by diváci nebyli schopni zkousnout krom už trochu okoukaných legrácek i comicsovku, která by byla malilinko vážnější. Osobně tenhle přístup oceňují mnohem víc než blbnutí a hláškování v Thorovi. (27.07.2018)