Čierny panter

Není to určitě nejlepší marvelovka a velkou roli v hypeu sehrává politická rovina, která mi btw přijde úplně v pohodě, jako když vám černý kluk z Ghetta vypráví pohádku, kterou slýchal od dětství. T'Challa je na poměry MCU podivuhodně pokorná postava, Tony Stark zbavený neřestí a infikovaný směsicí Shakespeara a Lvího krále. Je to kouzelně naivní a osvěžující, protože na rozdíl od dalších marvelovek se Panther skutečně věnuje figurám a třeba padouch v podání charismatického Jordana je tu prokreslený lépe než většina jeho konkurentů. Black Panther zase zmenšuje MCU svět a oklešťuje ho o kosmický rozměr. Řeší vlastně jen velmi povědomé a aktuální problémy a v důsledku proto vyznívá jako o to větší pohádka a eskapismus. Coogler svým způsobem uzavřel svou black trilogy, která vytváří postavy černých světců. Ve Fruitvale byla jeho snaha podkopávaná sociálním realismem, v Creedovi spoustou klišé, Panther při všech problémech s tempem a trikovou stránkou vyznívá jako jeho nejpřesvědčivější film. Škoda, že nedisponuje trochu ostřejším střihem a nabušenějším využitím hip hopového soundtracku. Jinak je tenhle čítankový afrofuturismus fakt velice příjemný společník. Film, který věří v lepší svět a v to, že superhrdina je někdy ten, kdo prostě něco nezištně udělá pro komunitu. Politická korektnost? Já říkám common sense. (13.02.2018)

Black Panther mě překvapil. Bál jsem se, že to bude ušmudlaný hybrid avengerovské pestrobarevnosti a povinné etnické přednášky pro širší (dvoumiliardové) publikum, ale nakonec je z toho jeden z nejvydařenějších MCU zářezů. Příběh šlape jako lehce oděné společnice, divák je promyšleně seznamován s novým světem a jeho možnostmi, balanc mezi vážným přístupem a chvilkovým odlehčením funguje perfektně a především je tu skvělý a rozumně motivovaný záporák, jehož postupné zapojení do hry, kdy se dostane ke slovu na úkor dosavadního grázla numero uno, nemá chybu a v rámci marvelu ani obdoby. Dvě hodiny utekly jako voda a jestli se mi něco nelíbilo (jakože jo), jsou to spíše maličkosti - konkrétně jen pár dějových nedotažeností (těžké zjednodušení dopadení Ulysse, který přitom unikal asi 30 let; nevěrohodný psychický přerod W'Kabi; průhlednost děje navzdory narativu opřenému o vysvětlující flashbacky). Jinak ale těžká blockbusterová kvalitka s pár vtipnými odkazy na Jamese Bonda, dobrými herci (hlavně Serkis, Jordan a opět zábavný vedlejšák Freeman), přehlednou akcí často v dlouhých záběrech a sympatickým scénářem, který nepodává Wakandu jako sexy blbku představenou pro krátké randění se zazobanou Infinity War, nýbrž jako vtahující kulisu k soběstačnému ději, jejíž pravidla divák ochotně přijme a nechá se jimi strhnout (souboj o trůn emocionálně nejsilnější za hodně dlouhou dobu). Dvojku sem. 80% (07.09.2018)

Znáte tu rétoriku. Marvel fan boy ječí na DC fan boye, že jeho hrdinové jsou ukotvení v realitě. Není možné fandit někomu, kdo je tak bohatý jako Bruce Wayne, božský jako Diana z Themysciry nebo takový Mirek Dušín jako Superman. A pak najednou tu má Marvel fan boy africkou Atlantidu s kralevicem v hlavní roli. Hm. (29.12.2018)

Měla jsem opravdu velké problémy tohle dodívat do konce. Ne-sku-teč-ná blbost! ... Mé utrpení umocňoval i hodně hodně hodně amatérský dabing a já jinak s dabingem problémy nemívám. Jsem docela pyšná na naše české dabéry, ale tohle bylo čiré diletantství! Skrz slzavý závoj jsem spolu se zástavou dechu doslova padla pod konferenční stolek, když jsem viděla, jak čilý dokáže být někdo, kdo má nezničitelný superoštěp zapíchnutý hluboko v hrudi! Samozřejmě, že jsem v tom viděla i světlé momenty jako miláška Gluma, létajícího kamikadze Bilbo Pytlíka nebo pro ucho velepříjemné africké rytmy. Škoda toho námětu ... takový propadák, ach jo. (17.10.2020)

Ta etnická rovina je samozřejmě osvěžující a příjemná, nicméně nerad bych se přidával k názorům, že právě ona je hlavním důvodem kladného přijetí tohoto snímku. Tím je pro mě jeho naprostá jednoduchost a nekomplikovanost. Příběh je jasně čitelný, stejně tak jednotlivé postavy. U těch je podstatné, že mají věrohodné a pochopitelné motivace. U podobných snímků se velmi často mluví o důležitosti záporáka. A ten se tady mimořádně povedl. Skvělý je jak ďábelský a šílený Ulysses v podání Andyho Serkise, tak i nesmírně cool - včetně cool hudebního tématu - Killmonger. Celkový dojem však bohužel kazí závěr, který spadá do klasického superhrdinského finále a opouští veškerou civilnost. Tyhle komixové CGI bojůvky naprosto postrádají emoce a ve své velkoleposti a nabubřelosti jsou neskutečně nudné. Škoda, že jsme se toho museli dočkat i tentokrát. (02.04.2018)