Čierny panter

Že jsou čerňoši nejlepší, nejhumánnější, nejhezčí a nejrychlejší jsme již tak nějak.... po pár desítkách let informačních kampaní věděli, že, ale že až takhle? Sbohem, euroatlanticentrisme, vítej pravdo pravá. Zaplať pánBů, že se v Africe počet obyvatel dvojí co generaci, neboť brzy na světě převládne pralesní kultura. A všem nám bude dobře, neboť misionáři lidství riskují své životy a vyrážejí po milionech šířit lásku všemi směry. I když by jim doma bylo tak hezky. Lidumilové prostě jako. Takže vpřed do kin, zajisté nás čekají další a další filmíky, v nichž uhelní obyvatelé země za zrcadlem střídají vynalézání pokročilých technologií (styl Myšpulín křížený se Snůpydogem) s opičími tanci na skále Lidských obětí. No... někde ta kultura musela vybublat na povrch, ne? (29.05.2018)

Black Panther na jednu stranu dostál svým ambicím, ale na druhou stranu potvrdil mou obavu, že Marvel směřuje všechny ambice k Infinty War a na efekty k souběžně točeným snímkům už prostě nezbývá čas. Začalo se to projevovat už o Thora, ale Panther na to doplácí mnohem více. Některé scény jsou až překvapivě vizuálně nedotažené (dejme tomu závěrečná bitva nebo vznášedla), což filmu dost škodí. T´Challa totiž představuje postavu, se kterou jsme se ještě nikdy nesetkali - pokorný a vnímavý vládce Wakandy, která sama o sobě stojí za prozkoumání. Za zmínku stojí absolutně sympatické vedlejší postavy (Everetr Ross, Okoye, Nakia, Shuri, M´Baku), které jsou krásně vykresleny. Killmonger je ostatně povedený taktéž a Ullyses v podání Serkise delikátní. Hudba navíc podtrhuje prostředí a skvěle pasuje. Nicméně jsou tady pořád ty efekty. Takhle to prostě nejde a ač nerad, jednu hvězdu za ně musím strhnout... (01.03.2018)

Další povedená marvelovská sólovka, která z černošského apendixu vyrostla v ambiciózní velkobiják, co vlastně může mluvit za celé etnikum. Tedy za dvě miliardy lidí... a další čtyři se svými východisky konfrontovat. Je to comicsová black power v originálním etno-future podání, které rozhodně je většinu času cool a po kostýmní i výpravné stránce perfektní, i když se má hlavně zpěněžovat po hračkárnách a ukájet dvanáctileté kluky. Zároveň je to ale sytý hrdinský příběh, co výborně funguje i v osobní rovině. Marvel to zase ustál a našel svoji Wonder Woman, jen při dvakrát vyšší řemeslné kvalitě. Instant afro classic, která na rozdíl od Shafta nemusí držkovat na bílý systém zevnitř, ale celý ho převrací ve svůj prospěch. (14.02.2018)

Znáte tu rétoriku. Marvel fan boy ječí na DC fan boye, že jeho hrdinové jsou ukotvení v realitě. Není možné fandit někomu, kdo je tak bohatý jako Bruce Wayne, božský jako Diana z Themysciry nebo takový Mirek Dušín jako Superman. A pak najednou tu má Marvel fan boy africkou Atlantidu s kralevicem v hlavní roli. Hm. (29.12.2018)

Příběh o sirotkovi z ulice, který šel z oaklandské nuly na wakandské sto cestou trnitou... a pak ho sejme bratranec s charakterem rohlíku z Alberta, který vše v životě dostal na stříbrném podnose. Pokud divák sympatizuje s „údajným” záporákem a naopak nejvíce mu je proti srsti ústřední superhrdina, tak je něco špatně. Snaha uspokojit etnické publikum napříč kontinenty žalostně selhává, ať už v minimálním využití potenciálu africké kultury či pokusu o silnou „message”. Největším překvapením o to víc zůstává, že Disney přesto úspěšně dokázal Cooglerův mišmaš profilovat jako Svatý Grál černošské komunity. Ano, i takhle se dá dělat marketing a PR. (20.02.2018)