Čierny panter

A to zase co bylo toto? Radši budu v kině čuchat popcorn a smradlavý ponožky než prachy. Mně vůbec nevadí, že Marvel vrhá superhrdiny jako kočka koťata nebo že jediná bílá postava tady byl nosorožec. Mně vadí třeba to, že zábavu jsem během filmu nenašel ani pod sedačkou, že příběh měl míň nápadů než kolik má žížala nohou a že závěrečná bitka byla asi tak o hodinu delší, než by bývalo bylo zdrávo. Až doma najdu pastelky a ořezávátko, namaluju si taky komiks. (Banff, Kanada) (25.03.2018)

Jak psal Červeňák, Panter má dvě velká pozitiva: zajímavý design (a celé to roubování futuristických prvků na africkou půdu a s ní spjatými tradicemi) a pak lidského záporáka s lidskými pohnutkami, žádné to "priletel som z vesmíru a musím získať blikajúci bazmeg, aby som ovládol galaxiu, tak vám zvalím mrakodrap". V rámci MCU lehký nadprůměr, ve kterém mně hlavně chybělo víc akce. 75 % (25.03.2018)

Další povedená marvelovská sólovka, která z černošského apendixu vyrostla v ambiciózní velkobiják, co vlastně může mluvit za celé etnikum. Tedy za dvě miliardy lidí... a další čtyři se svými východisky konfrontovat. Je to comicsová black power v originálním etno-future podání, které rozhodně je většinu času cool a po kostýmní i výpravné stránce perfektní, i když se má hlavně zpěněžovat po hračkárnách a ukájet dvanáctileté kluky. Zároveň je to ale sytý hrdinský příběh, co výborně funguje i v osobní rovině. Marvel to zase ustál a našel svoji Wonder Woman, jen při dvakrát vyšší řemeslné kvalitě. Instant afro classic, která na rozdíl od Shafta nemusí držkovat na bílý systém zevnitř, ale celý ho převrací ve svůj prospěch. (14.02.2018)

Příběh o sirotkovi z ulice, který šel z oaklandské nuly na wakandské sto cestou trnitou... a pak ho sejme bratranec s charakterem rohlíku z Alberta, který vše v životě dostal na stříbrném podnose. Pokud divák sympatizuje s „údajným” záporákem a naopak nejvíce mu je proti srsti ústřední superhrdina, tak je něco špatně. Snaha uspokojit etnické publikum napříč kontinenty žalostně selhává, ať už v minimálním využití potenciálu africké kultury či pokusu o silnou „message”. Největším překvapením o to víc zůstává, že Disney přesto úspěšně dokázal Cooglerův mišmaš profilovat jako Svatý Grál černošské komunity. Ano, i takhle se dá dělat marketing a PR. (20.02.2018)

Black Panther má docela blízko ke dvojce Kapitána Ameriky – o postavy se řádně pečuje, akce šlape na jedničku a celé je to spíš drama s minimem humoru a skvělým záporákem. Bohužel se ale opakuje i největší chyba „Zimního vojáka“, jíž je uspěchané a přehnaně velké finále, které moc nepasuje ke zbytku filmu. Marvel jako by dal Cooglerovi volnou ruku s tím, že musí na konec prostě přilepit bitvu a superhrdinský duel. Po dvou třetinách stopáže tak přijde dost povědomá řezanice, která působí spíš jako žánrová povinnost než jako nejlepší možné zakončení příběhu. I s ní je ale Black Panther další marveláckou výhrou. Podobně jako Strange totiž úspěšně hájí nové teritorium, s nímž je celý filmový vesmír zase o něco zajímavější. (14.02.2018)