Čierny panter

Že jsou čerňoši nejlepší, nejhumánnější, nejhezčí a nejrychlejší jsme již tak nějak.... po pár desítkách let informačních kampaní věděli, že, ale že až takhle? Sbohem, euroatlanticentrisme, vítej pravdo pravá. Zaplať pánBů, že se v Africe počet obyvatel dvojí co generaci, neboť brzy na světě převládne pralesní kultura. A všem nám bude dobře, neboť misionáři lidství riskují své životy a vyrážejí po milionech šířit lásku všemi směry. I když by jim doma bylo tak hezky. Lidumilové prostě jako. Takže vpřed do kin, zajisté nás čekají další a další filmíky, v nichž uhelní obyvatelé země za zrcadlem střídají vynalézání pokročilých technologií (styl Myšpulín křížený se Snůpydogem) s opičími tanci na skále Lidských obětí. No... někde ta kultura musela vybublat na povrch, ne? (29.05.2018)

„WAKANDA NECHŤ ŽIJE…“ /// Wakanda je pro mě nový téma, proto se bavím při představování týhle bájný země. To ostatní je takový jako vždycky, takže další klasická Marvelovská pohádka, jen tentokrát z černýho kontinentu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas mě ve vesnici zaházej antukou. 2.) Myslím, že mým králem je Akeem, král Zamundy. 3.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ne (06.08.2018)

Vloni se Marvel rozhodl, že nás zkusí v kinech rozesmát, což se mu sice docela povedlo, ale jsem hodně rád, že Black Panther se nebojí hrát na vážnější notu. I tady se sice občas objeví humor, ale tentokrát dostáváme marvelovku, která je mnohem osobnější, vážnější a serióznější. A funguje to výtečně. Coogler zvládá pracovat chytře s postavami, jejich traumaty i motivy a díky tomu tu máme snad nejlepšího marvelovského záporáka, jehož jednání člověk chápe, rozumí mu a respektuje ho. A vlastně mu nakonec i trošku fandí.A pak je tu samotná Wakanda, vizuálně neskutečně působivý svět plný barevných kostýmů, masek, hudby a stylové kombinace moderní technologie s africkými tradicemi. „Wow“ momentů je tu hned několik a objeví se jak během obyčejného machrování s neokoukaným světem, tak i ve vydařených akčních scénách. Ke konci se to tvůrcům sice všechno malinko vymkne z rukou a dostaneme možná až zbytečnou divočinu. Výsledek je ale pořád vynikající marvelovská podívaná, která se pokouší testovat, jestli by diváci nebyli schopni zkousnout krom už trochu okoukaných legrácek i comicsovku, která by byla malilinko vážnější. Osobně tenhle přístup oceňují mnohem víc než blbnutí a hláškování v Thorovi. (27.07.2018)

Příběh o sirotkovi z ulice, který šel z oaklandské nuly na wakandské sto cestou trnitou... a pak ho sejme bratranec s charakterem rohlíku z Alberta, který vše v životě dostal na stříbrném podnose. Pokud divák sympatizuje s „údajným” záporákem a naopak nejvíce mu je proti srsti ústřední superhrdina, tak je něco špatně. Snaha uspokojit etnické publikum napříč kontinenty žalostně selhává, ať už v minimálním využití potenciálu africké kultury či pokusu o silnou „message”. Největším překvapením o to víc zůstává, že Disney přesto úspěšně dokázal Cooglerův mišmaš profilovat jako Svatý Grál černošské komunity. Ano, i takhle se dá dělat marketing a PR. (20.02.2018)

A to zase co bylo toto? Radši budu v kině čuchat popcorn a smradlavý ponožky než prachy. Mně vůbec nevadí, že Marvel vrhá superhrdiny jako kočka koťata nebo že jediná bílá postava tady byl nosorožec. Mně vadí třeba to, že zábavu jsem během filmu nenašel ani pod sedačkou, že příběh měl míň nápadů než kolik má žížala nohou a že závěrečná bitka byla asi tak o hodinu delší, než by bývalo bylo zdrávo. Až doma najdu pastelky a ořezávátko, namaluju si taky komiks. (Banff, Kanada) (25.03.2018)