Čierny panter

(1001) Kdybych už nechtěla být Gina Carano a v druhém pořadí Noomi Rapace, tak bych určitě chtěla být Danai Gurira. Kvůli obrovskému hype jsem se velmi obávala zklamání a ze strachu jsem dlouho shlédnutí odkládala, takže jsem se vlastně dočkala samých příjemných překvapení. Sice mě mírně zklamala občas dost genericky znějcí "hrdinská" hudba a pro správnou údernost by to potřebovalo být o pár (desítek) minut kratší, ale tím tak moje výtky končí. Scénář se mi zdá o něco propracovanější, než je to u průměrného miliardového blockbusteru v dnešní době zvykem, zvlášť se mi dost líbí, jak umně propojeně zároveň vypráví origin story i samostatný aktuální příběh. Záporák má výtečnou motivaci, ale jakmile se mu podaří dosáhnout dílčího úspěchu, trochu se zase promění na klasického klišé "zničím/ovládnu-celý-svět" panáka. Ale na konec se stejně musím vrátit k tomu, že jsem si extrémně užila komando smělých žen bojovnic. Oujé oujé oujé. A ještě P.S.: Po jistém časovém odstupu a důkladném zvážení to spolu s The Winter Soldier prohlašuji za moji nejoblíbenější marvelovku. (09.11.2018)

Black Panther je v podstatě rasistický film:) Hrají v něm pouze dva bílí herci. Zato však duo Serkis & Freeman patří k tomu nejlepšímu, co další superhrdinský epos ze stáje MCU nabízí. A scény, v nichž se objeví, ať jednotlivě, či společně, jsou dokonalé. Z jejich strany tady dochází k tomu, čemu se říká "Steal the Scene." Scéna ve výslechové místnosti, do níž Everett Ross přichází, zatímco Ulysses Klaue pěje "Baby don't hurt me, no more..." je ikonická. Chadwick Boseman disponuje patřičnou dávkou charismatu a Black Pantherovi tak dokázal propůjčit auru tajemna. Michael B. Jordan si zase střihl parádního záporáka, jehož vnitřní pohnutky a skutky jsou hnány obyčejnou lidskou pomstou. Pohltila ho pomsta, jak říkal T’Challa v Civil War Zemovi. Lupita Nyong'o je kráska, Letitia Wright coby Shuri je boží a Forest Whitaker mi v tomto filmu, jež se odehrává na africkém kontinentě, připomněl svého krutého diktátora Idi Aminiho. Black Panther přináší do MCU zcela jiný typ snímku. Jiná kultura, prostředí, lidé. Scénáristicky má spíše blíže k Doctoru Strangeovi. Časté šustění papíru je zde přítomno:) Spousta diskuzí a proslovů o hrdinství, pomstě, chybách a podobně. Ale nijak mi to zde nevadilo. K prostředí to vlastně patří. Film jsem zhlédla v kině s dabingem a jediný zádrhel přinášelo obsazení mě neznámého a dle dabingfóra nezkušeného dabéra, který namluvil Michaela B. Jordana. Docela mi jeho hlasový projev připomínal ten, kterým v dabingu disponoval Hayden Christensen ve Star Wars. Hodně slabý, spíše jakoby amatérský výkon. Jen s tím rozdílem, že Haydenův mizerný výkon tak nějak souzněl s jeho dabingem. Naproti tomu B. Jordan ukázal, že herecky rozhodně umí. Opět nás čekají dvě "after credits scene." Srdce mi tlouklo, když jsem si v diskuzích přečetla, že se na konci end credits má obejvit i Bucky...:) A vidět před samotným promítáním na plátně pouhý trailer na Infinity War, mi přineslo mrazení po celém těle. (03.03.2018)

Jak psal Červeňák, Panter má dvě velká pozitiva: zajímavý design (a celé to roubování futuristických prvků na africkou půdu a s ní spjatými tradicemi) a pak lidského záporáka s lidskými pohnutkami, žádné to "priletel som z vesmíru a musím získať blikajúci bazmeg, aby som ovládol galaxiu, tak vám zvalím mrakodrap". V rámci MCU lehký nadprůměr, ve kterém mně hlavně chybělo víc akce. 75 % (25.03.2018)

Vizuálne pôsobivá no pomerne nudná povinná jazda predvídateľných scén zabalených do fádneho hávu bez silnejšieho autorského rukopisu. Najväčšou devízou Black Panther je tak jeho predloha, ktorá poskytuje osviežujúci svet mixujúci africký folklór, modernú architektúru a sci-fi vychytávky a to celé v spleti žiarivých ostrých farieb. Naopak kameňom úrazu je mizerný scenár, ktorý sa do dvoch hodín snaží natrepať materiál, ktorý by stačil na tri filmy alebo aj osemdielny seriál. Tým pádom má napríklad úhlavný záporák v celom filme len pár súvislých viet a jeho charakter je formovaný dvoma flashbackmi, v ktorých viac menej ani nefiguruje. Zaujímavá línia s radikalizmom je udupaná do zeme, lebo sa nachádzame v uhladenom, korektnom, mládeži prístupnom MCU, kde nie je priestor na žiaden komplikovanejší presah, politiku či skutočne rozporuplné postavy. Keď začne byť (konečne) štandardom, že veľkorozpočtové filmy majú černošských hercov, scenáristov i režisérov a že nemusia riešiť len menšinové témy, bude Black Panther zabudnutým filmom. (16.02.2018)

Vloni se Marvel rozhodl, že nás zkusí v kinech rozesmát, což se mu sice docela povedlo, ale jsem hodně rád, že Black Panther se nebojí hrát na vážnější notu. I tady se sice občas objeví humor, ale tentokrát dostáváme marvelovku, která je mnohem osobnější, vážnější a serióznější. A funguje to výtečně. Coogler zvládá pracovat chytře s postavami, jejich traumaty i motivy a díky tomu tu máme snad nejlepšího marvelovského záporáka, jehož jednání člověk chápe, rozumí mu a respektuje ho. A vlastně mu nakonec i trošku fandí.A pak je tu samotná Wakanda, vizuálně neskutečně působivý svět plný barevných kostýmů, masek, hudby a stylové kombinace moderní technologie s africkými tradicemi. „Wow“ momentů je tu hned několik a objeví se jak během obyčejného machrování s neokoukaným světem, tak i ve vydařených akčních scénách. Ke konci se to tvůrcům sice všechno malinko vymkne z rukou a dostaneme možná až zbytečnou divočinu. Výsledek je ale pořád vynikající marvelovská podívaná, která se pokouší testovat, jestli by diváci nebyli schopni zkousnout krom už trochu okoukaných legrácek i comicsovku, která by byla malilinko vážnější. Osobně tenhle přístup oceňují mnohem víc než blbnutí a hláškování v Thorovi. (27.07.2018)