Čierny panter

Black Panther je v podstatě rasistický film:) Hrají v něm pouze dva bílí herci. Zato však duo Serkis & Freeman patří k tomu nejlepšímu, co další superhrdinský epos ze stáje MCU nabízí. A scény, v nichž se objeví, ať jednotlivě, či společně, jsou dokonalé. Z jejich strany tady dochází k tomu, čemu se říká "Steal the Scene." Scéna ve výslechové místnosti, do níž Everett Ross přichází, zatímco Ulysses Klaue pěje "Baby don't hurt me, no more..." je ikonická. Chadwick Boseman disponuje patřičnou dávkou charismatu a Black Pantherovi tak dokázal propůjčit auru tajemna. Michael B. Jordan si zase střihl parádního záporáka, jehož vnitřní pohnutky a skutky jsou hnány obyčejnou lidskou pomstou. Pohltila ho pomsta, jak říkal T’Challa v Civil War Zemovi. Lupita Nyong'o je kráska, Letitia Wright coby Shuri je boží a Forest Whitaker mi v tomto filmu, jež se odehrává na africkém kontinentě, připomněl svého krutého diktátora Idi Aminiho. Black Panther přináší do MCU zcela jiný typ snímku. Jiná kultura, prostředí, lidé. Scénáristicky má spíše blíže k Doctoru Strangeovi. Časté šustění papíru je zde přítomno:) Spousta diskuzí a proslovů o hrdinství, pomstě, chybách a podobně. Ale nijak mi to zde nevadilo. K prostředí to vlastně patří. Film jsem zhlédla v kině s dabingem a jediný zádrhel přinášelo obsazení mě neznámého a dle dabingfóra nezkušeného dabéra, který namluvil Michaela B. Jordana. Docela mi jeho hlasový projev připomínal ten, kterým v dabingu disponoval Hayden Christensen ve Star Wars. Hodně slabý, spíše jakoby amatérský výkon. Jen s tím rozdílem, že Haydenův mizerný výkon tak nějak souzněl s jeho dabingem. Naproti tomu B. Jordan ukázal, že herecky rozhodně umí. Opět nás čekají dvě "after credits scene." Srdce mi tlouklo, když jsem si v diskuzích přečetla, že se na konci end credits má obejvit i Bucky...:) A vidět před samotným promítáním na plátně pouhý trailer na Infinity War, mi přineslo mrazení po celém těle. (03.03.2018)

Počítá ještě někdo ty marvelovky? Máme tu další origin a já mám poněkud rezervovanější pocity. Na začátku jsem se notnou dobu rozkoukával a opravdu dlouho trvalo, než jsem se začal pořádně bavit a orientovat v tom všem digibordelu. Ryan Coogler , který se tak osvědčil u Creeda, i u dlouho očekávaného Black Panthera nezklamal, odvádí velmi dobrou práci a jestli je někde opravdu nejsilnější, tak jsou to akční sekvence, které jsou patřičně hravé, kinetické a zábavné a neomrzí ani ke konci. Já se spíš nemohl dostat do příběhu a více jsem si užíval ty příběhové sekvence mimo Wakandu (hlavně Andy Serkis v nich vyloženě září). Samotné nově promítnuté centrum Wakandy je patřičně futuristické (možná až moc), nádherně vymodelované a dobře se na něj kouká (film vypadá dráž než třeba loňský Ragnarok), na druhou stranu člověka, co už za život viděl desítky jiných blockbusterů, tahle barevně vymodelovaná paleta nijak extra nestrhne. A ono velké cílení na početnou afroamerickou základnu taky třeba v Evropě moc díru do světa neudělá, my můžeme hlavně děkovat za Martina Freemana, jehož Everet Ross zde má překvapivě opravdu hodně prostoru a zajímala by mě jeho další působnost v MCU. Z nově představených charakterů mě určitě nejvíc bavila Shuri, která by mohla získat více prostoru i mimo tuhle subsérii, ovšem těch charakterů v Avengers už je prostě tak moc, že bych čekal max cameo. No a kupodivu mě překvapil i Michael B. Jordan, jehož jsem doposud moc nemusel, ale musím uznat, že dlouholetá spolupráce s režisérem mu svědčí. Ne, že bych zaujímal nějaké hodně vysoké postavení v zástupu komiksových záporárů, ale určitě se neztratí a byli tu mnohem horší, respektive zaměnitelnější. Nevím, jestli se bude čekat ještě druhá projekce, hlavní postavu Black Panthera jsem si oblíbil už v Civil War, ale raději jej uvidím po boku Avengers než třeba v druhém díle, ovšem vzhledem k závěru by druhý díl mohl být podstatně kosmopolitnější. (14.02.2018)

Příběh o sirotkovi z ulice, který šel z oaklandské nuly na wakandské sto cestou trnitou... a pak ho sejme bratranec s charakterem rohlíku z Alberta, který vše v životě dostal na stříbrném podnose. Pokud divák sympatizuje s „údajným” záporákem a naopak nejvíce mu je proti srsti ústřední superhrdina, tak je něco špatně. Snaha uspokojit etnické publikum napříč kontinenty žalostně selhává, ať už v minimálním využití potenciálu africké kultury či pokusu o silnou „message”. Největším překvapením o to víc zůstává, že Disney přesto úspěšně dokázal Cooglerův mišmaš profilovat jako Svatý Grál černošské komunity. Ano, i takhle se dá dělat marketing a PR. (20.02.2018)

(1001) Kdybych už nechtěla být Gina Carano a v druhém pořadí Noomi Rapace, tak bych určitě chtěla být Danai Gurira. Kvůli obrovskému hype jsem se velmi obávala zklamání a ze strachu jsem dlouho shlédnutí odkládala, takže jsem se vlastně dočkala samých příjemných překvapení. Sice mě mírně zklamala občas dost genericky znějcí "hrdinská" hudba a pro správnou údernost by to potřebovalo být o pár (desítek) minut kratší, ale tím tak moje výtky končí. Scénář se mi zdá o něco propracovanější, než je to u průměrného miliardového blockbusteru v dnešní době zvykem, zvlášť se mi dost líbí, jak umně propojeně zároveň vypráví origin story i samostatný aktuální příběh. Záporák má výtečnou motivaci, ale jakmile se mu podaří dosáhnout dílčího úspěchu, trochu se zase promění na klasického klišé "zničím/ovládnu-celý-svět" panáka. Ale na konec se stejně musím vrátit k tomu, že jsem si extrémně užila komando smělých žen bojovnic. Oujé oujé oujé. A ještě P.S.: Po jistém časovém odstupu a důkladném zvážení to spolu s The Winter Soldier prohlašuji za moji nejoblíbenější marvelovku. (09.11.2018)

Doufám, že nebudu označen za rasistu, když vyjádřím spokojenost nad filmem, ve kterém jsou bílí pouze dva Hobiti ;). Vážnější a světové problémy komentující styl Panterovi sedí, je poznat že jeho kořeny jsou v Občanské válce, které se dočkáme i zde. Coogler dokáže zaujmout to správné stanovisko a těží z něj právě Killmonger Michaela Jordana v zajímavé variaci na antihrdinu. Boseman jen upevňuje svou pozici po skvělém nástupu ve třetím Kapitánovi a jeho T’Challa sbírá trumfy v rodinném zázemí (skvělá linka se sestrou). Civilnější rozjezd s výbornou honičkou v Jižní Koreji hravě překonává opulentní bitku ve finále, která jede možná až zbytečně na jistotu. Rozhodně neurazí - spíš jen nepřekvapí. Vizuál je fantastický. Wakanda je fantastická a už se nemůžu dočkat až se do ní znovu podíváme. Kapitolou samou o sobě je hudba od Ludwiga Göranssonona ze které prýští africké etnikum a bije se moderními černošskými rytmy. Rapovací skladby jsou naštěstí na minimu a většinou neruší. WAKANDA FOREVER! (15.02.2018)