Star Wars: Poslední Jediovia

Chvíli jsem se ošíval nad tím, jak Johnsonův cit pro vizuální stránku nesahá Abramsovi ani do pasu a jak nostalgie je silnější než humor na první dobrou. Jenže to běžela jen úvodní půlhodinka, která je ve srovnání se vším, co přijde po ní, pouhým prologem. Jakmile začne atmosféra na ostrově houstnout a leckterá tajemství konečně otevřou svou náruč, je Poslední z Jediů konečně tím, co sliboval. Atmosferickou a osudovými postavami nabitou podívanou. Napětí, které z plátna teče každou vteřinu libovolné interakce Kyla a Rey, mi vyrazilo dech a přestože na sebe strhává většinu pozornosti a zdánlivě tak upozaďuje Finna, Damerona i samotnou Leiu, stojí to za to. Právě kontakt těchto dvou polovin jediného obrazu, navíc okořeněný Lukem v Hamillově životním výkonu, je klenotem, který třetí trilogii slavné ságy už teď cementuje na pozici trilogie nejlepší. (14.12.2017)

Ještě se uvidíme! Plynule navázaný děj, navrátivší se nesmrtelný záporák Kylo Ren i legendární Luke Skywalker a comeback některých (bohužel jen některých) postav z minulé epizody. Trošku studená sprcha a krok zpátky, ale po tak fantastickém snímku, ve kterém se v roce 2015 probudila Síla, to není žádná ostuda. (26.06.2019)

Tranquill mi píše z duše. Film potřebuje zkrátit alespoň o pětinu, ale jsem rád, že v hlavní dějové lince Hvězdných válek vidím moderní režii v příběhu se smysluplnými postavami (Driver, Ridley) a stále svěží hudbou Johna Williamse. Humor snad poprvé nebyl infantilní. Bude devátá epizoda vyvrcholením, nebo jen reklamním háčkem pro další trilogii? Toť věčná otázka sváru umění versus obchod. Nechme se překvapit. (11.06.2018)

Ze všech dílů Star Wars první, který je skutečně o Síle. A také o souboji nových výzev a ikonických momentů s povinností zavděčit se úplně všem. Fanouškovský hate pochopit dokážu, já si ale v tichosti přál, aby tvůrci a producenti našli odvahu jít dále méně známým směrem. Tohle je Impérium nové trilogie. Po kterém ovšem následuje stejný sešup jako v té první. (18.12.2017)

No konečně. Dobré ráno, Sílo.. Po patnácti letech zase rozlepila oči a stojí za tím alarm clock Riana Johnsona. Ten Abramsův byl sice plný úcty, nostalgie a fanboyství, ovšem to nejdůležitější kolečko do strojku nebyl J.J. schopen dodat. Nevím, jestli to byl přímo Hamill a linie o relativitě Síly, obratnější práce s emocemi, některé ikonické momenty či Williamsem laskané podvědomí, ale The Last Jedi zatím ze všech nových bratříčků nejistěji sáhlo po Lucasově drahokamy vykládaném žezlu. Za schopnost probudit spícího obra jsem byl ochoten tolerovat 130letého Edu Harrise, mladýho Sola (hromadné znečištění spodků z výkonu Drivera jde zcela mimo mě) i celou linii Finna a jeho asijské údržbářky (jaká škoda, že nevyšlo i druhé taranování) a ač „štkavý konzervativec 30+“, odcházel jsem z kina se spokojeným úsměvem na rtech. The greatest teacher, failure is. Máš to teď ve svých rukou, Abramsi. Nepokaz to.. (20.12.2017)