Star Wars: Poslední Jediovia

Být tam tak polovina postav, třeba by se podařilo z té změti vydolovat i nějaký nosný příběh, který bolestivě chybí. Vlastně to o ničem není - každý tu má nějakou svojí vlastní záležitost, ale není tu nic "velkého" - osud povstání je skoro pro všechny až druhořadým cílem (a u těch, u kterých jde o prvořadý cíl, jako Finn, to nedává moc smysl), takže není divu, že to moc zásadně nepůsobí ani na mě jako diváka. Jinak se s tím ale Johnson popral o dost líp, než jsem si troufal odhadovat. Sice je hodně vidět, že (podobně jako u Blade Runnera) se hodně sází na to, že meta rovina příběhové sebereflexe nahradí příběh uvnitř filmu (což je úspěšné jen částečně), ale nakonec cokoliv bych z toho moře oprávněných výtek vytáhl, by svěřovalo hlavně k zopakování, že se s tím Johnson vypořádal směrem k překvapivě uspokojujícímu kompromisu. Bezprostředně po zhlédnutí mě ani nenapadlo, že by mohl mít film nějak kontroverzní postavení - v důsledku stvrzuje status quo a naplňuje všechny požadavky. Tím, jak ten film popudil iracionální část fanouškovské základny, si u mě přece jenom získal trochu sympatie. Člověk na hysterické reakci vůči tomuhle filmu pochopí jak popkultura funguje. Holt je to jediný Star Wars film točený pro dospělé lidi - z toho musely být problémy. (13.12.2017)

Johnson naplňuje předpoklad, pro který jej u Dineyho najali, a bombarduje ságu ze všech stran, přičemž si nechává nabíjet z bohaté historie i moderních hi-tech udělátek. Hned na začátku v monstrózní akci nastolí svůj řád, kde se odvrátí od Abramsovy rozpustilé geekoviny, aby skoro dvě hodiny nechal hrdiny spíše vykecávat, a šponuje nitky osudovosti na hranici snesitelnosti. A když si postavy dostatečně povodí (Rey je tajemnější a Ben ještě víc emočně nestálejší), vypuknou akční orgie, kvůli kterým má pořád smysl chodit do kina na velké hollywoodské blockbustery. Tohle produkční ošetření je dalece za tím, o čem si mohou mraky jiných franšíz nechat jenom zdát. Už to není prvoplánová pastva pro oko jako posledně, ale Johnson s Yedlinem jsou vizuálně skromnější proto, aby pak sázeli vizuální highlighty přesně tehdy, kdy si to jejich příběh a hlavně hrdinové žádají. Tichá destrukce i rudá sůl jsou vesmírné symfonie obrazu, které naposled přinesl Interstellar. K úplné dokonalosti mi tak vlastně chybí jenom ty původní 3 hodiny stopáže. Fakt jsem měl chvílemi pocit, že tam pár momentů zbytečně klouže mezi prsty. Ale stejně, rozjely se závěrečné titulky a já cítil opravdové fyzické vyčerpání. Fest emoční prožitek, jak z festivalového indie soc-dramatu. PS: V následujících dnech nebude nic zábavnějšího, než číst štkaní konzervativců 30+ nad novou generací hrdinů a stýskáním si nad starými dobrými časy. (15.12.2017)

Já jsem spokojená, velmi spokojená. Tohle je prostě ukázka prvotřídního blockbusteru. Je to velkolepé, epické i osudové. Rian Johnson je velice dobrý režisér. Hlavní linie na mě působily, především interakce Luke - Rey - Kylo byly pro mě vrcholem filmu. Trochu mi vadily některé vedlejší linie, které zde byly zcela zbytečné a vlastně i bez pointy. A dále pak mě mrzelo, že Rian nenechává diváka řádně vstřebat ty nejsilnější momenty. Když už konečně dojde k emocionálním momentům, k těm střetům na které čekáte celý film, tak Rian pak diváka zase hodí úplně jinam do akce a divák nemá dostatek času nechat v sobě doznít ty emoce. Člověk vidí tu sílu některých scén a já jsem hned několikrát byla krůček od mrazení v zádech, ale ten malý pomyslný krůček se nikdy neušel a já tak strašně moc chtěla. Každopádně mě ale nové Star Wars nezklamaly, nenudila jsem se ani minutu a řemeslné hodnoty filmu jsou obrovské. Film jsem v žádném případě neviděla naposledy. (16.12.2017)

Tranquill mi píše z duše. Film potřebuje zkrátit alespoň o pětinu, ale jsem rád, že v hlavní dějové lince Hvězdných válek vidím moderní režii v příběhu se smysluplnými postavami (Driver, Ridley) a stále svěží hudbou Johna Williamse. Humor snad poprvé nebyl infantilní. Bude devátá epizoda vyvrcholením, nebo jen reklamním háčkem pro další trilogii? Toť věčná otázka sváru umění versus obchod. Nechme se překvapit. (11.06.2018)

150 minut stopáže je trochu úmorných a některé části by bylo možno bez větší újmy vypustit, ale nuda naštěstí nehrozí. Zamrzí spíše zkratkovitost, s níž je tu a tam děj posouván kupředu, ale o to ve Hvězdných válkách nikdy nešlo (avšak zároveň proto si je nedokážu čistě fanouškovsky vychutnat, ale to sem nepatří). Osudovost, která ve staré trilogii byla neustále cítit, v sedmičce trochu zklamala a v Rogue One byla směšná, je na několika místech zpátky, a tak musím vyjádřit spokojenost. Není to dokonalé, ale Johnson to zvládl velmi dobře. (27.12.2017)