V kráľových záhradách

Alan Rickman se ve svém druhém snímku vydal daleko do historie Francie a byť byla jeho pohnutka šlechetná, myslím si, že se nechal krásou zahrad á la fracaise Andrého Le Notre trochu unést a rozněžnit...I přes ten romantický závěr (a záběr, na konci snímku) je ale Králova Zahradnice pěknou, kvalitní podívanou. A jako návnada k návštěvě Versailles poslouží spolehlivě... (24.03.2015)

Jakou jinou roli by si měl režisér dát, než krále, že? Alan Rickman se ale spokojil s vedlejší úlohou a do centra dění umístil Kate Winsletovou. Ta je stále ve výborné herecké formě, bohužel jí ale moc nepomáhal scénář, aby z toho byl film, který si divák s chutí pustí znovu. Ve výsledku příjemná podívaná, která neurazí, ale ani nenadchne. (22.12.2018)

Zástup známých a dobrých herců se motá po zahradách Versailles a...........a to je všechno. Vtip jsem tu nenašel, ačkoliv jsem se hodně snažil, romantická linka je odfláklá, ale hlavně ten film je zoufale o ničem. Herci se sice snaží a kostýmy jsou pěkné, ale to nestačí. Asi to měl být zahradnický Vatel, ale nepovedlo se. Rickman a spol. šlápli pořádně vedle. 30% (25.07.2015)

Kate Winslet už není nejmladší a v tomto filmu se to už začíná opravdu projevovat. Někdy mě její herecký talent moc nepřesvědčil a její výrazy mě mnohdy udivily. Jinak jsem si film užila a mile mě překvapil Alan Rickman, kterému role krále Slunce padla jako ulitá. Za zmínku také stojí herec Matthias Schoenaerts, který svou milou tváří vnesl do filmu trochu více zajímavosti. Na příjemný páteční večer je film dobrý. (04.04.2015)

Překvapení. Čekala jsem plytkou romantickou novelu. Obrazem uchvacující film, dobře jsem se v něm zabydlela. Jako by byly chaos i skálopevná jistota tématem každého záběru, a v jejich zdánlivě nahodilé struktuře a smiřitelně nerozlučné soudržnosti klopýtáme po schodech do nebe, v němž krásné a duch jedno jest: věčné přátelství šťavnaté hlíny, dotyky známých knih, vůně malířských barev a kříd, síla i lehkost smysluplných rozhovorů, které se zabývají čím jiným než všedním dnem, šrámy a skvrny na cihlové kožené zástěře, provlhlé repasované trámy v záhonech, roky opečovávané oblečení nebo nedbalé účesy hodné plně prožitého dne. Obrazově neobvykle vstřícný film. Výjimečný je i tím, že je to film dospělý. Dialogy nad všedními věcmi lidskými jsou prodchnuty zkušeností, která v počátcích bortí jakoukoli možnou proměnu díla v lascivní román z červené knihovny, do níž bez jakýchkoli pochybností stále patří. Podtržením tohoto pozoruhodného rozměru, kvůli kterému si díla skutečně vážím, je oduševnělá, reálná dospělost Kate Winslet, ale i dalších filmových postav a herců. Prostá a hluboká zároveň, samozřejmá i jistá, právě tak jako zkušenost druhé půlky lidského života. Zkušenost člověka, který přijde o dítě, který netrpí iluzemi a mladickým narcismem, zná cenu strachu i vůle, život je pro něj prostředkem i cílem, nepřikrášlenou všedností i darem. Důraz na krásné, nepokryté vrásky Kate Winslet ve filmu (na rozdíl od trailerů) hloubku tohoto prožitku umocňuje – pohled i vrásky jsou svědkem. Svým způsobem je to film o lidství, jaké by mohlo být, kdybychom před ním neutíkali do nereálných, náhradních světů. A jistě také nepochybný zážitek pro každého milovníka zahrady i půdy. Casting je excelentní ve všech, i drobnějších rolích. Pikantním doplnkěm je, že tragicky zesnulou dceru hlavní postavy ztělesňuje skutečná dcera Kate Winslet. (08.07.2015)