WikiLeaks: Informačná vojna

Scenár ušiel. Pokiaľ sa teda zaoberá informáciami. Dialógy tiež, problém je vo vykreslovaní charakterov jednotlivých postáv, (s výnimkou dua Tucci - Linney) buď úplne neživotnými, alebo klišé prerastajúcimi až po hranicu karikatúry vlastného povahového stereotypu. Celý Guardian je postavený na troch odlišných charakteroch; Thewlisovom novinárovi, ktorý si všetko dovolí a vždy mu to prejde; Jeho šéfovi, ktorý to zakaždým toleruje, pretože mu (viditeľne) vo všetkých smeroch nesiaha ani po kotníky; A kritickom oponentovi, ktorý - aj so svojou skepsou - dostane vždy na prdel a Assange ho zakaždým uzemní, nejakým divácky omračujúcim faktom. Sám Assange, je podľa očakávaní učebnicový príklad excentrického intelektuála (typ Steve Jobs), ťažiaci z najznámejšej úlohy herca, jeho zosobňujúceho. A Brühl (opäť typický) pragmatický nemec. Všetci ostatní sú len do počtu.. Vedľajšie linky celkom mimo; Detstvo a pôvod bielych vlasov, ani opakujúce flashbacky nemajú pre príbeh ani formu žiadny význam; naopak, osud whistleblowera mal byť rozoberaný viacej, viacerými postavami a dĺžku mohol (nenásilne) natiahnuť podstatne rozumnejším a pre tému zmysluplnejším spôsobom, ako zbytočné prestrihy na detstvo, či opakovanú rovinu "vnútra" wikileaks. Režisér nato takmer nemal a vytvoril chaos snažiaci sa o presahy, fungujúci (opäť), len v kontexte skutočných udalostí a faktov.. Kameraman nato pre zmenu nemal vôbec; pseudogreengrassovský štýl, chaos ešte posilnil, miestami už vážne iritujúcim spôsobom (keď napríklad kameru pri detaile, odrazu len tak hodí do strany).. Na záver to chvíľu vyzeralo na patetický monológ, vzápätí našťastie prerušený, vystriedaný vynikajúcim Assangeho doslovom. Herci zachránili čo pokazila réžia, kameru zachrániť nešlo, avšak veľmi šikovný scenáristický ťah, podať príbeh z dvoch rôznych uhľov pohľadu (Brühl / Cumberbatch), povyšuje Fifth Estate aj cez jeho negatíva, na politicky (takmer) korektné a hlavne nezaujaté, inteligentné dielo. 70%. (22.05.2014)

Žádná z postav se nezískala moje sympatie (snad kromě filmové přítelkyně Daniela Berga švédské krásky Alicie Vikander), k ohavně obarvenému Benedictu Cumberbatchovi jsem cítil vyloženě odpor. Tak, jak mě celá tahle kauza moc nebrala v reálu, nezískal si mě ani film. Šedivý, málo zajímavý, prakticky bez emocí. (27.02.2014)

Kauzu WikiLeaks jsem sice vnímal, ale zvláštní pozornost jsem jí nevěnoval, takže jsem mylně očekával thriller, ve kterém se dvojice Assagne-Berg žene za odhalováním jednotlivých kauz, přičemž jim na paty šlapou pohůnci mocných, kteří chtějí jejich řádění zamezit. Ale tohle byl jen dlouhý a nudný zmatek se špičkovým mezinárodním obsazením, ze kterého občas probleskla informace o nějakém skandálu. Upřímně řečeno měl jsem velké potíže vůbec to dokoukat. 15% (12.11.2014)

Nepříliš přehledné životopisné drama o dvou lidech, kteří tvořili internetovou informační revoluci. Benedict Cumberbatch vystřihl dalšího asociála, na které se skoro specializuje, a Daniel Brühl mu byl rovnocenným parťákem v roli postavy, podle jehož knihy je film natočen. Bill Condon už natočil několik velmi dobrých filmů, ale tenhle příběh se mu poněkud rozsypal pod rukama. Výsledek neurazí, ale ani nenadchne. (08.06.2019)

Hmm vypadá to, že jsem jedna z mála komu se tenhle film líbil a tím myslím jako kurva hodně líbil. Nevím jestli je to Benedictem nebo tématem, každopádně mě tenhle film hodně zaujal a to i přesto, že jsem tak půlce věcí co tam řekli nerozuměla. Taky si nejsem zrovna jistá do jaký míry je příběh založenej na pravdě, každopádně je podanej úžasně a to mi nějakým způsobem v tomhle případě výjimečně stačilo. (13.04.2019)