WikiLeaks: Informačná vojna

Co je na tom filmu tak špatného, že tu má relativně slabých 62 procent? To, že není, respektive nemusí být podle pravdy? Jasné, Wikileaks byl web, který dal na pravdu a nic než pravdu, zatímco tenhle film pracuje s námětem a dělá si s ním co chce, hlavně aby filmařsky bavil a diváci neupadali do letargie. Přitom ale Benedict a Daniel byli skvostní! Stejně tak, jako se tvůrcům povedlo vstoupit do světa tohoto tématu. Sice mi toho moc neřekli (byť přeskakovali z jednoho tématu na druhý), ale pořád řekli dost na to, abych si dokázal udělat představu, co se zhruba stalo a komu Julian Assange šlápnul na kuří oko. Ono přeci jen, zveřejnit fakta, která způsobila pád islandské ekonomiky a zveřejnit americké diplomatické depeše je přeci jen jinej level. Z filmu je nicméně patrné, že Julian je sebevědomej magor, protože jinak by nikdy nedokázal to, co dokázal a také fakt, že na americkou diplomacii se prostě nešahá. Amíci jakýkoliv náznak útoku na jejich stát trestají smrtí a je jim vlastně úplně jedno kdo je proti nim...ale to už je zase diskuze na jiné téma a v jiné době. (12.05.2021)

První polovina filmu je pomalá a nepříliš zajímavá. Jakmile se ale začne řešit americký voják, který jim poskytl informace, tak to začíná mít obrovský spád. Jinak mám na tvůrce stránky wikileaks rozporuplné názory. Na jednu stranu s nimi souhlasím, jen ať svět ví, co firmy a banky dělaj za svinstva. Na druhou stranu, vypustit do světa tajné vojenské informace, je obrovská nezodpovědnost, která mohla vést až k rozpoutání války. Pokud jde o herce, tak jak Cumberbatch tak Bruhl byli opravdu dobří. (03.09.2016)

Moc rád bych The Fifth Estate viděl s lepším scénářem a v režii někoho jako je Oliver Stone nebo Paul Greengrass. S Condonem ve vedení je Assangeův příběh jen šíleně subjektivní TV film, který neposkytuje prostor pro jiný pohled na věc, přestože se snaží v závěru tvrdit opak. Když už byl postoj ze stany tvůrců tak kritický, měl být film alespoň seběvědomý jako posledně Fincherovo geniální The Social Network. (18.01.2014)

Je ironií, že film, který obviňuje ústy hlavního hrdiny zakladatele WikiLeaks z manipulativního chování, je sám veskrze manipulativní. Teze, kterou nám představuje, je jak z brožurky populární psychologie pro zaostalé: Assange má za sebou těžké dětství a z toho plyne, že se chová asociálně a bezohledně. A aby to bylo divákům zcela jasné, zobrazuje naopak americkou státní správu jako partu beznadějných dobráků, kteří se přeci pouze snaží sloužit své zemi v tomhle beznadějně komplikovaném světě. V souvislosti s cynickým videem zachycujícím brutální likvidaci civilistů si dokonce ústy sympaťáka Stanleyho Tucci sami vystaví generální pardon: "Jsou to počítačoví podivíni, kteří se dívají na válku uchem jehly." Assange zjistil, jak hluboko vede králičí nora, zatímco tvůrci filmu jen bezradně přešlapují u ní. I proto vyznívá jejich film spíš jako diskreditace systému nepohodlné osoby na objednávku z vyšších míst. O nějakém objektivním zhodnocení Assange nemůže být ani řeč. (20.03.2015)

Příliš komplexní. Rozhodně ne tak pěkně podané, jako třeba film o Facebooku. Mnoho myšlenek, mnoho symbolismu, ale pro běžného člověka jen těžko pochopitelné. A když už by se chtěl soustředit na vztah mezi hlavními hrdiny, stejně bude tápat, co bylo spouštěčem pro co. Ani nebudu procentuelně hodnotit. Film mě nezaujal a ani moc nebavil. Rozhodně to není odpad, ale když už bych měl hledat to dobré, alespoň přiblížil široce známou kauzu. (27.09.2016)