Sandokan útočí

Kouzlo původní série se tvůrcům jakýmsi nepředstavitelným vypětím všech sil podařilo udržet, byť především úvod snímku trpí nedořešenou logikou a motivací postav. Jakmile se však děj přelije k pohledným bitkám v džungli, je už zase vše v pořádku - tedy alespoň co se úrovně Sandokanovy báchorky týká. (28.11.2016)

Ďalší z dobrodružných filmov o slávnom, po Američanoch druhom najhoršom nepriateľovi Angličanov. Film bol nakrútený podľa literárnej predlohy ,,talianskeho Julesa Verna" Emilia Salgariho (1862-1911), autora vyše 200 dobrodružných príbehov z toho 11 pojednávajúcich o Sandokanovi. Ten sa vracia aby sa znova postavil svojim nepriateľom a okrem svojich verných druhov je na jeho strane aj naivný, miestami patetický scenár, ktorý z filmu robí blbosť obrovských rozmerov. ,,Malajský Tiger" žijúci v ústraní už prestal bojovať, akonáhle však stretne Jamilu, ktorá ho prišla žiadať o pomoc, ani chvíľu neváha a znovu sa púšťa do boja za oslobodenie Mompracemu. Na celkový obsah je film až neznesiteľne dlhý a aj napriek jeho dobrodružnému razeniu som sa miestami naozaj silne nudil (90 minút by kľudne stačilo na vyrozprávanie celého príbehu), nehovoriac o tom, že niektoré zábery sa zopakovali dvakrát. Slabo dopadla aj slávna hudba bratov de Angelisov, ktorá ma veľmi tlmený výraz a skôr nevýrazné melódie. Film teda nijak nevybočuje z rady podobných dobrodružstiev, je skôr oddychovou záležitosťou, ktorá nadchne iba Sandokanových fanúšikov, ak by som mal zlú náladu možno by som tie 3* ešte skresal. (23.02.2008)

Sandokan je už podle jména legenda, takže jsem si na něj našel náladu a pustil se do něj prostřednictvím tohoto snímku. Od prvních záběrů mi Sandokan přišel příliš levně zpracovaný, souboje byly takové nemastné neslané a ani samotná zápletka mě nějak zvlášť neočarovala. Kladnou stránkou filmu pro mě byla hudba a občasné chybování hlavního hrdiny, což z něj nečinilo žádného supermana. S přihlédnutím na obě strany mince dávám 3*. (02.01.2011)

Film do jisté míry velice přeplácaný a v žádném případě technicky nějak moc vydařený. Všichni ti, kteří však hodnotí tento italský dobrodružný film dnes již s odstupem několika desítek let, musí pochopit, že se změnila samotná kritéria hodnocení kinematografie vůbec. Zde nejde vůbec o nějaké efekty o nějakou technickou preciznost, nýbrž jde zas a jen pouze o atmosféru. Tato atmosféra je zde docílena folklorem domorodců, prostředím, skvělími herci hrajícími velmi uvolněně a i samotnou legendou Sandokana. Film je zkrátka založen a vůbec se celý nese na atmosféře romantiky sedmdesátých let tehdejší kinematografie. Vše navíc podtrhuje naprosto kouzelná hudba. Tedy film má své kouzlo a určitou poetiku schovanou uvnitř. Pokud osobně mám vkus a nadšení pro tento typ kinematografie, pak ji také musím hodnotit podle takových kritérií. (16.11.2011)

Chápu, že se psal rok 1977, stejně jako chápu, že italská produkce byla spíš dobrá v komedii a nějakej dobrodružnej film se žlutookým orangutanem v hlavní roli byl nad jejich síly, ale tohle je filmařsky katastrofální počin i na tento rok. Ten zvuk (hlavně v soubojích) zněl, jako když se šimpanz v zajetí brání injekci proti vzteklině. Co dialog, tak výblitek...hlavně slečinka a její vyznání lásky, to byl echt zvratek :-/ Většina herců na xichtě víc make-upu, jak holky z baráku rozkoše v Holešovicích. Když si uvědomim, že v těchto letech vznikl jeden z nejlepších filmů všech dob Čelisti a pak se kouknu na tohle, tak mi přijde, že je mezi snímky propast 50ti let ---->20% za exteriéry (01.02.2016)