Poklad na Striebornom jazere

Naprostá klasika, na které miluju dokonalý soundtrack, překrásné jugoslávské lokace, atraktivní příběh, povedený český dabing, jakož i úchvatný zjev Karin Dor. V určitých momentech (například některé Shatterhandovy repliky) to může být pro dnešního diváka už poněkud úsměvné a film dozajista trpí nesnesitelně častou reprízovaností v televizi, a také bych z něj klidně vypustil otravnou postavu lovce motýlů, ale jinak je to velká filmová nostalgie, které člověk rád leccos odpustí. (10.07.2023)

Upřímně řečeno, na tohle by člověk potřeboval dvojí hodnocení, protože jde zkrátka o jeden z těch filmů, které by ho v určitém věku jednoduše neměly minout, ale přitom to zároveň rozhodně není bezchybný film. Ba co víc, je to film "chybami" doslova prošpikovaný. Ano, je na svou dobu velmi slušně natočený, byť třeba ty kašírované kameny, jimiž si jednotlivé postavy sem tam dokazují své nekonečné síly, poklad natřený jakousi práškovou barvou, sterilně čistý saloon atp. působí značně nevěrohodně, ovšem největším "kamenem úrazu" je samozřejmě předloha. S historickou pravdou či reálně působícími postavami se tu nesetkáme. Hrdinové jsou nesnesitelně patetičtí, vtipy okaté, lsti ohavné a záporáci odporní. Ze všeho nejvíc se to celé podobá pohádkám pro děti, jenže o to právě jde. O pohádku pro děti, které jsou už dost staré na ty klasické pohádky, ale rozhodně a určitě jim zároveň ještě nelze předložit reálný příběh. Děti zkrátka potřebují jasně vymezené zlo a dobro, hrdiny kteří všechno vyřeší a které nikdo nepřemůže atp atd. Že to je ve skutečnosti jinak, že to je složitější, že historická fakta byla jiná? Na to přece bude dost času později... Celkový dojem: 70%, viděno dětskýma očima asi tak 120%... Prostě tak ;o) (13.09.2014)

Jedu s Wilsonem, Knoxem a Hartleym k jeskyni. Když se do tří hodin nevrátím, toho chlapa pověste! (Podívá se na Ellen.) S ní si můžete dělat, co chcete...... Spolu s Červeným gantlemanom najlepší diel! Parádne prostredie, hudba, veľa prestreliek, hnusný záporák a celkovo tak nejak uvolnená atmosféra (žiadne veľké úmrtia ako - Vinnetuova sestra, otec alebo Vinnetou sám). (13.09.2011)

Z oblasti oddechového žánru mám nejraději dobrodružné filmy, vhodné pro mládež. Snažím se na ně stále dívat dětskýma očima a nejraději s dětmi. Řada takových dobrých filmů se točila v 60. letech 20. století. Mezi nimi vyniká několik západoněmeckých děl, z nichž zde uvádím alespoň Poklad na Stříbrném jezeře. Je to nádherná filmová mayovka rakouského režiséra Haralda Reinla, v pořadí první a průkopnická, z roku 1962. Jde zřejmě též o vůbec první, opravdu úspěšný evropský western. Na něj navazuje série s Vinnetouem a Old Shatterhandem, jež si "dobyla svět" (zvláště si získala evropské diváky) a myslím, že už nebude překonána. Vinnetou, to je Pierre Brice, a Old Shatterhand, to je Lex Barker. Vše ostatní už budou jen nedokonalé odvary... Poklad na Stříbrném jezeře nemá žádná hluchá místa a zvláště první polovina filmu je strhující. Nechme se nést na romantických vlnách dobrodružství v „amerických“ prériích, kde dobro, čest, přátelství, spravedlnost vítězí nebo alespoň v závěru tyto hodnoty vždy zůstávají... (26.06.2007)

Jo, jo, Vinnetou a Stará Drtiruka - kdyby měli ještě o jednu kladnou povahovou vlastnost navíc, upadli by Matka Tereza a Gandhí do dějin zapomnění.. S přirovnáním "Poklad na stříbrném plátně" bych byl opatrný, nicméně to, že se jedná o nesmrtelnou klasiku eintopf-balkan westernu, nelze popřít a pokud někdo tvrdí, že ji ještě neviděl, tak doteď provádí každé ráno Samu Hawkensovi masáž vlasových kořínků. A mimochodem, můj nejoblíbenější díl kriminálky Místo činu. Schimanski ještě nebyl líný použít žiletku a hlavně v Duisburgu a jeho přilehlém okolí nepanoval tak hustý automobilový provoz.. (07.07.2011)