Winnetou

85% - Film, který ve mně vyvolává nostalgii po mém dětsví, a po naivitě, jež byla tak krásná. Člověk vyroste, vidí propracovanější, akčnější a drsnější westerny a dobrodružné filmy. V žádném z nich ale není nikdo, jako Old Shatterhand a jeho rudý bratr (to teda zní krásně, že?), kteří byli pro mě, i pro mnoho dalších opravdovými vzory. Naprostá klasika, které nemou dát pět hvězdiček pouze z jednoho jediného důvodu: Ještě před filmem jsem propadl jinému, a mnohem lepšímu zpracování Mayovy knihy - staré gramofonové desky. Petr Kostka, Rudolf Hrušínský... Oproti tomu bude film vždy o krok pozadu. (04.01.2006)

V čem je skryto jeho kouzlo, které dětství mé provázelo? Vinnetou, postava se smyslem pro romantiku, je pro mne nezapomenutelné dobrodružství, které učinil z německého filmu režisér Harald Reinl jistě skvělou podívanou. Muže být namítnuto, že šlo o naivní filmové vyprávění, ale já si myslím, že přesně tento film dal mně osobně všechno, po čem jsem jako kluk vždycky prahnul. Jasnost charakterů, boj proti násilí a krásnou symboliku hrdinství. Představitel Vinnetoua (Pierre Brice) vytvořil na plátně postavu, která se mu stala osudem. A další představitel Old Shatterhanda (Lex Barker), jenž se vnějškově neměnil, zahrál vždy perfektně roli čestného chlapíka s citlivým jádrem, kterému jsem věřil. Dokonce i herci malých rolí jsou v tomto filmu naprosto dokonalí, třeba představitel Sama Hawkense. A konečně i představitel na opačném pólu lidské dobroty padouch Santer (Mario Adorf) vytvořil postavu beze zbytku pochyb určitě dobře, přesně jak jí popsal Karel May. Ať tak nebo jinak, předností tohoto filmu v neposlední řadě byl přívětivý děj, který splňoval moje očekávané dětské přání, přátelství a vítězství dobra nad zlem a to k tomuto příběhu patřilo. Bez něj by ztratil smysl. Ještě dodám, že i hudba udělala své. Dnes už se na to nedívám, ale v papíru jsem si to ovšem z nostalgie ještě koupil. (17.11.2009)

"Chtějí mě skalpovat a já jim nemám na hlavě co nabídnout." U mě by si toho indiáni taky moc nenaskalpovali, ale patrně bych při jejich snaze neměl takový smysl pro humor jako Sam Hawkins. On a lord Tuff-Tuff mě zkrátka výborně bavili, pokrevní bratři Vinnetou s Old Shatterhandem si zase vzali za svůj boj za spravedlnost a já mohu vyjádřit jedinou nespokojenost s tím, že Karel May to kdysi napsal trošku jinak a o topůrko tomahawku lépe. (30.12.2016)

Karel May se díky Vinnetouovi stal věčným spisovatem (alespoň v Německu a u nás), přestože jeho všechny slavné romány včetně Vinnetoua jsou psány takřka jako podle kopíráku. Vlastně jde vždy o jedno: Old Shatterhand (ve skutečnosti ne příliš skromná pseudo-autobiografie samotného Karla Maye) se seznamuje s nějakým slavným bílým zálesákem (Sam Hawkins, Old Death, Old Firehand, Sans-Ear, Old Surehand, apod.) a řeší problémy s vůči Apačům nepřátelským kmenem (Kiowové, Komanči, Siouxové) samozřejmě za pomoci svého rudého bratra. Toto pochopitelně do filmové verze příliš převést nešlo, a tak bylo zvoleno jiné paradigma, a to zlá banda bělochů, většinou pod vedením ďábelsky vyhlížejícího černovlasého Maria Adorfa (mimochodem v osobním životě velký přítel Piera Briceho), která je postupně "masakrována" Old Shatterhandem, hodnými indiány či vojáky. A jak se ukázalo funguje to na jedničku! (13.01.2005)

Oproti Pokladu na Stribrnem jezere zlepseni v skoro vsech smerech. Zacnu s tim, co se nezlepsilo. Zaporak. Neni vylozene spatnej, ale Herbert Lom to zkratka neni. No a z vedlejsich vtipnejch postav vypad basnik a motylkar tu hraje jinou postavu, ale nemene vtipnou. No a v cem se film zlepsil. Jednak pribeh je zajimavej, kolikrat i napinavej a absolutne nepusobi komicky, to obstarava akorat par hlasek v ceskym dabingu, ktery pusobi trochu usmevne. Navic se dobrou pulku filmu strili, chcipne spousta postav a dojde k vysvetleni, kdo je to ten Vinnetou a Shatterhand a jak se potkali a spousta postav je navic zajimavejc napsana. Pravdepodobne nejlepsi filmova mayovka. (07.04.2009)