Winnetou - Posledný výstrel

Pokud jste podlehli nádhernému a takřka dětinskému patosu neohrožených hrdinů – osvíceného bělocha Old Shatterhanda a ještě osvíceného náčelníka Apačů Vinnetoua – pak jste dozajista vždy sledovali Poslední výstřel s podivným mrazením a tak trochu zatajeným dechem, podobně jako já... Protože jste věděli, co přijde. Je to asi lehce zparchantělé, ale Vinnetouova oběť pro mne navždy zůstane jedním z nejkrásnějších a nejsmutnějších filmových okažiků a ta retrospektiva, která následuje po ní... u té jsem vycedil tolik slzí, že by naplnily Rio Grande po okraj :o)). Poslední výstřel není kvalitní jen díky závěru, je to dobrodružný film se vším všudy a ta poslední rána do hrudi je jen dojemným završením památné série. Smekám skalp... (27.06.2004)

Aj napriek hutnému deju a množstvom akcie, je to celkom komorne natočená mayovka. Obklopuje ju nostalgia. Je to vlastne akási rozlúčka ( ale len taká symbolická, pretože vinnetuovky sa točili ďalej ) s našimi starými známymi a ich veľkolepými dobrodružstvami. Určite sa nájdu aj taký, ktorý pri záverečných scénach neudržia slzu. Film, ktorý má silu. (04.12.2010)

Nadšení tvůrců z kasovního úspěchu a následné Vinnetouomanie neznalo mezí a tak zcela neprozřetelně natočili díl, kdy to Vinnetou koupí do prsou od prohnaného bandity a sklátí se k zemi a to vše kvůli svému bílému bratru Old Shaterhandovi, který tam přišel původně postavit železnici napříč územím Meskalerů. Zdá se to zamotané, ale je to celkem jednoduchý a přímočarý příběh. Nyní to vypadalo, že Vinnetouovo smrtí končí celá mayovize. Teprve později všem zainteresovaným došlo, kde tkví tajemství těch obrovských finančních žní v Markách a pustili se do výroby mayovek jako na běžícím pásu. (06.12.2011)

Jeden z proslulé čtveřice "Máyovek"...dokonalá režie, herci i hudba Martina Böttchera, no co dodat...snad jen, škoda, že další už ztráceli kvalitu...Smrt v pozadí celého filmu je ohavně pravdivá na jeho konci, kdy prohnaný padouch John Rollins trefí zrádně do prsou bratra kryjícího náčelníka Apačů..! (10.02.2007)

Je to sice tak Dááávno, ale JÁ to vidím, jako by to bylo včera...JÁ malý capart, otec mě bere do letního kina Vlašim a já s němým úžasem sleduji na velkém plátně hrdiny svého mládí (posledního náčelníka apačů Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda), bránící nejen indiány, ale každého " dobrého člověka " proti bezpráví. Zidealizované až na krev ( Karel May si vytvořil svou vlastní představu divokého západu ), ale co mohlo býti pro malé děcko " většího ", než věčná válka " dobra proti zlu " v podání těchto dvou velikánů stříbrného plátna. Myslím, že můžu s klidným srdcem napsat, že v té době nebylo v Československu jediného člověka, který by něvěděl ( nejen kdo je Gustáv Husák, či Lubomír Štrougal :o)) , ale především co ( kdo ) byla Hatátitla, Ilči, Mědvědobijka či Stříbrná puška. Pravda dnes již na tuto " zlatou 4-ku " člověk nahlíží s NOSTALGICKÝM nádechem, ale nemůžu říct, že bych si to občas nestřihnul a neprožíval to ( ikdyž jinak ) a jakmile zaslechnu někde v dáli průvodní melodii, mám stále to jemné mrazení v zádech.... a ANO přiznávám bez mučení, při ZÁVĚREČNÝCH PROSTŘIZÍCH jsem si pobrečel jako želva..... Ne tady pod 5* zkrátka jít nemůžu, to bych tomu " malému chlapci " udělat nemohl.... (06.10.2010)