Winnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti

Mayovka, která opět vypráví především o zhoubné moci zlata, používajíc mladou dívku opatrovávanou Old Shatterhandem, Vinnetouem, jedním sympatickým vojáčkem na ženění a dvěma kouzelnými "nahými opicemi" Samem Hawkinsem a tentokráte sběratelem bylinek lordem Castlepoolem. V tomto filmu se kupodivu skrývá poměrně hodně "hororových" prvků (vražedná zvířata) a vůbec postupná likvidace zlé bandy je pojata zajímavě individualisticko-vyvražďovacím způsobem. (17.01.2005)

Poté, co osazenstvo mayovek vklouzne do svých rolí, je odsouzeno k prožívání stále stejných dobrodružství. Hrdinové neznají strach. Nemají výčitky svědomí, jelikož jednají vždy správně a vše jim vyjde. Nikdy neváhají a hned přesně ví, jak vyřešit ošemetnou situaci. Žijí ve světě, kde rozpoznání dobrého a zlého je rovné rozpoznání černé od bílé. Nevyhnutelně vždy zlikvidují bandity, zjednají právo a často i napomohou lásce. Jen zřídka jejich dobrodružství vykročí za výše popsané hranice. Poprvé baví novým, zvláštním světem, podruhé lákají k návratu domů, po n-té nudí, po n+prvé nudí víc, po... Slaboučké ***. (12.07.2009)

U převážné většiny filmů dle Karla Maye mě ovane nostalgický dech dětství a kouzlo romantického dobrodružství v očích a srdci bezstarostného kluka. A s hodnocením jsem smířlivější. Dokonce i ty kusy, u kterých se mnozí rozčilují, že se Maye nedrží a dráždí diváky i svým pojetím a stylem, shledávám o poznání příjemnější. Toto je pro mě příklad, že existovala možnost, že tento druh zábavy vyčichne. Působí už dosti vyčpělejším dojmem. Mnozí hlavní hrdinové jednají jako smyslů zbavení jedinci bez špetky logického rozumného uvažování v jakékoli situaci. Hadi jsou zřejmě geneticky vypěstovanou směsicí mutantů škrtičů a těch, co své oběti uštknou. A i hlavní padouch je jen troska svých vlastních zářivějších rolí dřívějška. Jako by se z charismatického a důstojného zloducha stal zarostlý bezdomovec, který se před vlakovým nádražím s poloprázdnou lahví laciného vína v ruce vrhá na kolemjdoucí, a nevybíravým způsobem se dožaduje příspěvku na další lahev. Dvojice hrdinů a pokrevních bratří v posledním společném kuse: Vinnetou (Pierre Brice s hlasem Thomase Eckelmanna) s až nadpozemskými dovednostmi a jeho věrný druh Old Shatterhand (Lex Barker s hlasem Gerta Günthera Hoffmanna). Z dalších rolí: častokrát doběhnutý zkušený zálesák Sam Hawkens (Ralf Wolter), naivní botanický amatér Lord Castlepool (Eddi Arent), naivně svědomitá a okouzlující Mabel Kingsley (půvabná Karin Dor), vyčpělý a chamtivý desperát Murdock (Rik Battaglia s hlasem Rolfa Schulta), přestárlý mladík s romantickou představou hrdinství a vojenský kapitán Cummings (Clarke Reynolds s hlasem Clause Jurichse), úplatný vojenský žalobce Cranfield (Branko Špoljar s hlasem Gerda Martienzena), prostoduchý náčelník indiánského kmene Siouxů Rudý buvol (Voyo Goric s hlasem Klause Sonnenscheina), či dobrácký náčelník Osagů Bílé pero (Sime Jagarinac s hlasem Joachima Pukaße). Pro někoho to stále může působit jako příjemná zábava a rozhodně není všechno špatné. Dobro zase vítězí nad zlem a chamtivostí. A opět nádherné scenérie: vodopády řeky Krky, opětovně údolí řeky Zrmanji a národní park Paklenica a jako bonus reálné záběry ze skutečného Grand Canyonu. Ale je dobře, že se dále již nepokračovalo. (26.04.2016)

Láska je slepá! Vedle večerníčků a českých pohádek se právě Vinnetou dostal nejblíže k mému dětskému srdíčku a to zapříčinilo mou naprostou neschopnost tyhle jihovýchodoevropské westerny hodnotit. Vím ale, že mi byli prvním oknem do velikého světa střelného prachu, lásky, cti a přátelství na život a na smrt. A spousty dalších věcí, které ve filmu sledujeme proto, že mají mizivé šance výskytu v našem reálném životě. (09.07.2011)

Miešali sa vo mne rozpačité pocity, keď som počul ten starnúci dabing a odlišné, najmä kľudnejšie správanie dvoch hlavných postáv. Takisto mi k lepšiemu nepridali ani tie scény, kde Old Shatterhand unikal pred banditami a oni po ňom nestrieľali, naopak on rozdráždil včely, tie prirobili zvláštnymi efektmi a tých, ktorých popichali, tak tí okamžite opuchli. Taktiež ten extra presný hod nožíka k Old Shatterhandovi od Winnetoua pri súboji bol šialený a záver v údolí k tomu už vôbec nepridal. Posledná naozajstná Winnetouovka 60. rokov skončila podpriemerne, jednoducho už to nebola žiadne sláva a bol čas prestať natáčať. (19.06.2012)