V ríši strieborného leva

Pokračování Divokého Kurdistánu, které se natáčelo zároveň s ním, a je to vidět. Možná by ale bývalo lépe, kdyby tohle dobrodružství Kurdistánem skončilo. Proradný Machredž je po pádu ze skály jako křepelička a Kara ben Nemsí, který po celý minulý díl vypadal, že se dobře baví, se začíná tvářit otráveně. Není divu. Krásná Ingdša dala přednost arabskému joudovi (proboha, proč?), Abu Seif mu pořádně zasolil (doslova) a Halef je na zabití (víc než jindy). Navíc jsem se bála, že po Ríhovi budou následovat skony dalších Old Shatterhandových domácích mazlíčků a dalším na seznamu bude jeho pes. (02.08.2011)

Je to smutné, kam spadla kvalita "májovek". Lex Barker dále pracuje na své "hvězdnosti" a je mohutně obsazován do každé kladné postavy v každé filmové adaptaci slavných příběhů. Pro mě osobně skončily ty pravé adaptace Karla Maye se smrtí slavného rudého gentlemana. Přestože se V říši Stříbrného lva natáčelo prakticky ve stejném roce jako poslední díl Vinnetoua, kvalita i příběh už je úplně jinde. Obdobné lokace, podobný příběh jako vždy a stejní herci s jinými jmény. Recyklace, kterou svým dílem Karel May naznačil využita do poslední kapky... V dnešní době pro mě prakticky nekoukatelné až směšné ... (04.08.2009)

Taková kvalitou a prožitkem stejná věc, jak předchozí Divokým kurvistánem. V podstatě bych ty dva od sebe ani neuměl rozeznat, kdyby mi někdo pustil ukázku. Je tam totiž aji stejnej záporák. Ale hlavní je, že tam je i stejnej klaďas a to tak kladnej, že být ještě kladnější, tak by vytvořil asi nějakou novou fyzikální sílu. Ano, je to hrdinný Kara ben, obklopenej stejnou sortou lidí, jak v předchozích filmech. A to už je docela trapny... (16.05.2014)

Všechny Mayovky jsou prodchnuty jistým kouskem naivity a je to jedna z věcí kterou přiznivci očekávají a akceptují, ale když se k tomu přidá i naivita režiséra a sénáristy, tak vznikne film na který se dá dívat jen se sebezapřením. Zde jsou příklady: Přežití Machredže, který spad v minulém dílu do 15 metrové propasti a odnesl to jen šrámem na tváři....a to se V říši odehrává okamžitě po Divokém Kurdistánu, takže tam ani nebyl nějaký čas na rekonvalescenci. Solné jezero, které Kara říká že se dá objet za tři dny má na jednom záběru velikost Máchova jezera. Útěk M.Versini za pomocí Machredže, při kterém ji vypadne dýka na skálu a stráž, která stojí 3 metry od ní si ničeho nevšimne....atd, atd. (07.03.2005)

Pátá či kolikátá mayovka v řadě... ti indiáni měli tentokrát na hlavě fezy, turbany a ručníky, Old Shatterhand si změnil jméno a velcí náčelníkové neschovávají své poklady v jeskyních, ale staví je na odiv. Kromě těch chaldejských. 90 minut a opět stejný recept užívající přestřelek, chamtivého záporáka (v těch mayovkách jim snad nikdy nejde o nic jiného než zlato, jednou to tedy bylo černé zlato), komické postavičky (otravná dvojice angličanů), únosy, útěky, ordály a spousta scén, jež neposouvají děj a necharakterizují postavy, které to při své plochosti a dětské čitelnosti vlastně ani nepotřebují. +++++ Speciálně těmi božími soudy by se mělo šetřit, jeden na film je příliš. Připomíná mi to jeden vtip... Katecheta v nedělní škole se snaží vysvětlit žákům, co je to zázrak. "Představte, že vylezu na věž, skočím dolů a nic se mi nestane. Co to je?" Pepíček: "No, to je štěstí." "Hm, štěstí, dobře. Ale já vylezu ještě jednou a zase skočím dolů a zase se mi nic nestane. Co je tohle?" "No, to je fakt klika." "Klika, říkáš... ale já vylezu potřetí, skočím dolů a ani teď se mi nic nestane..." "Nojo, to už je trénink." Kara ben Nemsí ten trénink má a proto by nikoho božím soudem neměl být schopen přesvědčit! (23.09.2014)