V ríši strieborného leva

Poslední a podle mě také nejhorší část třídilné orientální série na motivy románů Karla Maye. Ovšem v kontextu dobrodružných filmů tento snímek hodnotím velmi vysoko, v rámci všech filmů na motivy mayovek je to dobrý průměr. Pravá zábava začíná vlastně až při přechodu solného jezera. Do té doby takřka bez akcí, pak se s nimi roztrhne pytel. Avšak závěrečná přestřelka je natočena opravdu otřesně. Machredžův fígl s vypůjčením koček a psů je zase nepochopitelně převzat ze Starého zákona... I způsob osvobození Ingši z vězení Abu Seifa je silně přitažen za vlasy. Zcela opačně hodnotím souboje Kary a Ahmeda s Machredžem, respektive Abu Seifem. Postava Halefa není v těchto filmech nijak zvlášť hrdinská, Ingša Halefa zastiňuje. Se stejnojmenným románem (čtyřdílným, u nás vyšel i v 8 svazcích) nemá film až na postavy Kary, Halefa a Mary Durimeh vlastně nic společného. Jak už zde bylo řečeno, přechod slaného jezera se uskutečnil v 1. díle (Pouští) jiného "karabennemsiovského" cyklu s názvem "Ve stínu padišáha." Postava Abu Seifa patří do téhož svazku. O hercích, hudbě či prostředí platí totéž, co jsem psal k filmu "Divokým Kurdistánem." 80 % (24.01.2007)

Pátá či kolikátá mayovka v řadě... ti indiáni měli tentokrát na hlavě fezy, turbany a ručníky, Old Shatterhand si změnil jméno a velcí náčelníkové neschovávají své poklady v jeskyních, ale staví je na odiv. Kromě těch chaldejských. 90 minut a opět stejný recept užívající přestřelek, chamtivého záporáka (v těch mayovkách jim snad nikdy nejde o nic jiného než zlato, jednou to tedy bylo černé zlato), komické postavičky (otravná dvojice angličanů), únosy, útěky, ordály a spousta scén, jež neposouvají děj a necharakterizují postavy, které to při své plochosti a dětské čitelnosti vlastně ani nepotřebují. +++++ Speciálně těmi božími soudy by se mělo šetřit, jeden na film je příliš. Připomíná mi to jeden vtip... Katecheta v nedělní škole se snaží vysvětlit žákům, co je to zázrak. "Představte, že vylezu na věž, skočím dolů a nic se mi nestane. Co to je?" Pepíček: "No, to je štěstí." "Hm, štěstí, dobře. Ale já vylezu ještě jednou a zase skočím dolů a zase se mi nic nestane. Co je tohle?" "No, to je fakt klika." "Klika, říkáš... ale já vylezu potřetí, skočím dolů a ani teď se mi nic nestane..." "Nojo, to už je trénink." Kara ben Nemsí ten trénink má a proto by nikoho božím soudem neměl být schopen přesvědčit! (23.09.2014)

Tak a mám tuhle jarabáckou trilogii za sebou. No po pravdě, není to taková kvalitka jako třeba Pán prstenů nebo Matrix, ale ujde to :o)). Tenhle fil byl dokonce na dva navazující díly, takže docela změna. Baví mě anglický lord se sluhou, užvaněnej "Sam Hokins" už tolik ne. Příběhově celkem jízda, záporák hodně dobrej. No a Kara _Ben Nemsi, to je holt frajer, kterej to dává všem. Tak proč ne? (09.09.2020)

[Příběh těsně navazuje na předešlý film Divokým Kurdistánem (1965).] Kadir Bej pořádá slavnost, kterou přeruší posel se znepokojivou zprávou. Abú Sajf se chystá přepadnout Marah Durimeh v Nejdiru a ukrást chaldejský poklad. Kara ben Nemsí se s malou skupinou vydává ihned na cestu, aby tomu zabránil... Opět zde nechybí anglický lord David Lindsay (Dieter Borsche) a jeho sluha Archie (Chris Howland), kteří tentokrát stráví většinu času v zajetí. (14.09.2019)

Jéžiš, to byla nuda. Knihy z Kadir Bellem jsou trochu méně zábavné než ty s Old Shatterhandem, ale u filmu je ten rozdíl propastný - Stříbrný lev prohrává proti kovbojce natočené ve stejném roce na lopatky. Nezáživný děj s odfláknutými momenty plus neatraktivní krajina spolu s únavně zaměnitelnými jmény odtažitého arabského světa mě čím dál víc nutily vypnout film před koncem. Nakonec jsem dokoukal. Ale byla to dřina, musel jsem přetrpět všechny ty scénáristické výmysly, podivnou režii i legrační souboje. (04.11.2012)