Krajina zajtrajška

Určitě jsem letos viděl více nepodařené snímky než Tomorrowland. Vlastně to zase tak špatné není. Clooney je stále takový sympaťák, který si nás dokáže omotat kolem prstu a o Britt Robertson ještě v budoucnu bude určitě hodně slyšet. Největší problém snímku vidím jak v přístupnosti, tak v nedostatku kulervoucích scén. Těch počítačových výtvorů jsme už prostě trošku přejezení. 60% (12.10.2015)

Film cílený především pro děcka, ale s nepochopitelně překombinovanou druhou polovinu, ve které jsem měl problémy najít logiku já sám, natož malý divák. Sic je pointa taková klasická (prostě Disney), nemůžu si pomoct, scénář je prostě špatnej, zkratkovitej a vůbec nevyužívá zajímavého námětu. Na ty tři hvězdy to vytahuje především moc pěkný vizuál, Britt Robertson a Dr. House. (21.09.2015)

Viděno v rámci simply escort missin, protože ač je to k nevíře, dnes je v tom množství stále problematičtější najít koukatelný film pro odrůstající omladinu. Jasně, někdo namítne, že jsou toho všude mraky všech žánrů. No právě! Jenže když se budete pořád cpát hamburgery z Mekáče, poděláte si nejen zažívání a to samé si myslím o Netflixu, HBO  a dalších filmových fast foodech. Ty vám podělají myšlení.  Vše je tam po všech stránkách korektní, přibarvené a aromatizované, až je z toho člověku co ještě pamatuje pořádné filmy v kinech blbě jen se podívá na menu. A tak raději sahám do starších vod, kdy byl svět ještě relativně v pořádku Mám ověřeno nejen na filmech, že onen přelom kdy začala vládnout debilita mohl být tak kolem roku 2010. Tohle bylo točeno 2015  a jelikož mi to nějak uniklo a viděl jsem před nedávnem z filmu zajímavý monolog Hugh Laurieho, říkal jsem si, že to nemusí být blbé. Navíc se to zdálo být po vizuální stránce zajímavé i pro zbytek diváctva, takže včerejší večer patřil Zemi zítřka. Začátek je super a když mladý vynálezce vyleze z klasického autobusu Greyhound uprostřed šedesátých let na  výstavě, chrochtal jsem si blahem... No nevím, zda to bylo právě těch 5 let přes ten rok 2010 nebo něším jiným, film je blbost. Překombinovaná, podivná a zaujal mne z něj skutečně jen ten monolog Hugha Laurie. Ten už jsem ale viděl, takže sledování byl zabitý čas. Docela mne zaujalo, že se v téhle mírně angažované ptákovině objevil i pan Nespresso What Else... Házím dva vodznáčky do obilného lánu . * * (28.04.2023)

Tak tohle převelice bolelo. Snad skoro víc než kdybych dvě hodiny musel sledovat, jak pedofilní, sedmdesátiletý vynálezce Merkuru za asistence Verna s Orwelem po lobotomii análně przní už tak mentálně retardovaného Pítra Pana. Prostě klasické, tisíckrát přežvýkané, násilně vydávené a do hamburgerů ledabyle pomleté pseudofantaskní zvratky zdegenerované americké provenience, do naprosté odpornosti dokořeněné v současnosti tolik cinkající matricí uvědomělé premenstruační piče, sveřepě zachraňující svět před globální katastrofou. Božskému Žoržovi asi ta slizká modelka plivla Dolče gusto do xichtu, protože se jako obvykle nedalo pít, a tak, aby nechodil ve vietnamkách, musel holt zpátky do práce. Mohl to ovšem udělat důstojně a střihnout si například nějaký ten rymejk parkinsonem pokrouceného Mártyho Mekfláje a ne se upsat snad nejdebilnějšímu a nejotravnějšímu dyznyjovskému prefabrikátu všech dob, stravitelnému jen pro ty nejtupější americká selátka. Čistý hnus, kvůli kterému by bylo vhodné rozšířit zdejší žánrovou kategorizaci o „Kýčovité zvěrstvo pro mentály“, aby příště to „Sci-Fi / Mysteriózní“ soudné diváky nemátlo! (19.06.2015)

Jeden z nejfantastičtějších rodinných filmů poslední doby, připomněl mi klasické disneyovské hrané snímky minulých desetiletí a zároveň také současné animáky od Pixaru (aby taky ne, že, Brade Birde). Nevím, co čekali ostatní, ale mám dojem, že šli na film, u kterého nebudou muset zapojit jediný mozkový závit, a zaskočilo je, že by se u Země zítřka měli zamyslet. Je to zábavná propracovaná moralitka s výborně vybranými herci, ohromnou výpravou (burácející Giacchinova hudba a první návštěvy Světa zítřka jsou nezapomenutelné stejně jako scéna s věží) a především s mazanou hrou s divákem, kterého scénář úplně stejně jako hlavní postavy navnadí příslibem místa, kde je všechno možné, ale nezapomene mu připomenout, že musí především něco udělat on sám, aby se do něj dostal. (21.01.2017)