Pyramida boha slunce
Die Pyramide des Sonnengottes
I violenti di Rio Bravo
Pyramid of the Sun God
Réžia:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrajú:
Lex Barker, Gérard Barray, Michèle Girardon, Hans Nielsen, Rik Battaglia, Gustavo Rojo, Ralf Wolter, Alessandra Panaro, Petar Buntic, Jeff Corey (viac)Obsahy(1)
Vyvrcholení napínavého souboje o legendami opředený poklad Aztéků. Vyprávění začíná ve stejném okamžiku, kterým končil první díl nazvaný Poklad Aztéků. Aztécký velekněz Flathouani stojí nad tělem dr. Sternaua a princezna Karja se jej pokouší přesvědčit, aby odvážného muže nezabíjel, protože jí před časem zachránil život a stejně si nemůže pamatovat cestu, kterou se dostal do jeskyně s pokladem. Velekněz nakonec souhlasí a tak muže společně vynesou ven. Jeho tělo naleznou Chichimecové vedení Černým jelenem, který má se Sternauem nevyřízené účty. Naštěstí se včas objeví doktorovi přátelé a po krátkém boji zraněného osvobodí. Svědkem jeho záchrany je také bývalý kapitán Verdoja, který chce Sternaua zabít, a tak se spojí nejen s Černým jelenem, ale také s francouzským generálem Bazainem. Setká se také s Josefou, která opustila svého milence Alfonsa a společně začnou osnovat plány, jak se jednou provždy zbavit Sternaua a současně se přitom zmocnit bájného aztéckého zlata. Zatímco Verdojova banda přepadne haciendu, kde se Sternau zotavuje po zranění, Alfonso předstírající lásku ke Karje vytáhne z dívky tajemství pokladu. Když se dozví, co potřebuje, svrhne dívku do propasti. Ta se však zachytí na stěně a je zachráněna Potocou. Zatímco se Alfonso vydává hledat zlato, Verdoja se svými lidmi opět přepadne haciendu a tentokrát se mu podaří zajmout nejen Sternaua, ale i všechny jeho přátele. Zmatku, který vyvolá neúspěšný pokus o útěk Wilsona a Hasenpfeffera, využije Strernau a zmizí. Vydá se pro pomoc a pak se společně s oddílem Juarézových vojáků vydá k pyramidě boha Slunce, kde se jim podaří porazit Verdojovy muže a osvobodit zajatce. Verdoja, který mezitím zavraždil Josefu, spěchá k jeskyni s pokladem, kde se střetne s Alfonsem a indiány Černého jelena. Velekněz střežící poklad je však odhodlán poklad raději zničit než aby padl do rukou zločinců. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (77)
První polovina filmu je jen rozšíření minulého dílu, ale v té druhé se děj konečně dobelhal k napínavému závodu o zlatý poklad. Tempo vyprávění zrychlilo, atmosféra zhoustla a šablonovité charaktery přestaly vadit. Unylá režie bohužel zůstala. Z těch dvou s bídou průměrných filmů by šel setříhat jeden solidní. Jenže to by Lex Barker musel natočit jedště jeden mizerný film, aby měl činži na dalšího půl roku a já blbec bych se na něho určitě podíval, takže bych si moc nepomohl. ()
[Mexiko 1864] Doktor Sternau se nachází v bezvědomí a Čičimekové proto nemají s jeho zajmutím sebemenší problém. Štastnou náhodou si ho přátelé v indiánském zajetí všimnou. Sternau je osvobozen a dopraven na haciendu, kde se ze svého zranění uzdraví. Alfonso hraje stále roli milence, aby mu Karja prozradila, kde se nachází aztécké zlato... Toto přímé pokračování předchozího filmu Poklad Aztéků (1965) je pouze takový zběsilý závod s hlavní cenou v podobě aztéského zlatého pokladu. Občanská revoluce ustoupila v příběhu na pozadí. ()
Vůbec ne špatné pokračování filmu "Poklad Aztéků". Má to pořád dobré postavy, je to napínavé a navíc je zde skrytý poklad, ke kterému je možné se dostat pouze určitým způsobem. Musím říct, že tohle se mi prostě líbí a moje dobrodružná dětská duše to má pořád ráda. Lex Barker je zde upozaděn jinými, zábavnějšími herci. ()
Skvělé filmové zpracování dalších dobrodružství podle Karla Maye, i když jako u všech těchto filmů značně poupravené... Elegantní diplomat dr.Sternau se dostává do víru dění v bujarém a revolučním Mexiku...staví se na stranu dobra, tedy generála, který vede odboj proti císaři z rodu Habsburského, ilegálně dosazeného na trůn Mexika... Jeden z generálovách velitelů Verdoja však má zcela jiné plány než dobývání svobody a práv ve své zemi, chce pravý opak, moc a peníze, tedy zlato bájných Aztéků.. A k jeho zisku neváhá své vojáky přivézt na cestu desperátů, vraždí a okrádá nevinné. ()
Předností filmu je slušná řádka záporáků, taky zabitými tentokrát Kája nešetřil (včetně indošů odpravených vlastnoručně Lexem). Trochu nepovedení jsou ti Indiáni, nějací čičmundové či jak, kam se hrabou na Apače. A hlavně z aztécké princezny nemuseli dělat zas až takovou naivní husičku. Dekorace a efekty jsou pohříchu aušusové, to je však pro mě spíš plus, dodává to filmu tu správnou atmosféru mayovek, jak je máme rádi. A co víc si přát, než ušlechtilého německého hrdinu bojujícího proti proradným Francouzům. ()
Galéria (5)
Fotka © Omnia Deutsche Film Export
Zaujímavosti (6)
- V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 539,202 divákov. (Raccoon.city)
- Natáčelo se, stejně jako tomu bylo u prvního dílu, v Jugoslávii (Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu), Španělsku (okolí Barcelony, Montserrat) a Německu (zámek Charlottenburg v Berlíně). (hippyman)
- Spolu s Pokladem Aztéků jde o nejdéle natáčenou Mayovku (celkem 152 dní). (hippyman)
Reklama