Reklama

Reklama

Poklad Aztékov

  • Česko Poklad Aztéků (viac)

Obsahy(1)

Odehrává se v sedmdesátých letech minulého století, kdy proti rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi, jehož dal Napoleon III. proti vůli lidu prohlásit císařem Mexika, bojuje právoplatně zvolený prezident Benito Juaréz, potomek legendárních Aztéků. Zdá se, že Juarézova porážka je otázkou času, neboť bojovníkům za svobodu chybí zbraně, munice i koně. Prezident vyslal svého přítele a poradce, německého lékaře dr. Sternaua, do Spojených států, aby požádal o pomoc prezidenta Lincolna. Ten ji sice přislíbí, ale až poté, kdy se vypořádá s vlastní občanskou válkou. Maximilán zjistí, že Juarez proto hledá legendární poklad Aztéků. Chce ho předejít a také začne pátrat po bájném pokladu. Sternau se po nebezpečném střetnutí s Juarezovým kapitánem Verdojou dostane k prezidentovi a nabídne mu pomoc svého přítele, bohatého velkostatkáře Dona Fernanda di Rodrigandy ze Sevilly. Ten přijímá a vyšle jej k hraběti. Cestou Sternau se svými společníky Potocou, Andrém a Frankem Wilsonem, přezdívaným Hromový šíp, zachrání z rukou mexických indiánů dvě dívky. Aztéckou princeznu Karju a její přítelkyni Rositu. Na haciendě, kam vzápětí s dívkami dorazí, však starého hraběte nenajdou. Odjel do hlavního města Mexiko City, kde jeho syn Alfonso zcela propadl hráčské vášni a kouzlu vypočítavé Josefy. Poté, co Alfonso zfalšuje podpis svého otce na směnce, je starý hrabě vmanipulován do souboje a těžce zraněn. Přes okamžitý zákrok dr. Sternaua umírá, před smrtí však ještě stačí vydědit syna a vykonavatelem závěti ve prospěch Juareze určí dr. Sternaua. Aby získal peníze jinde, předstírá Alfonso na radu Josefy lásku ke Karje, aby z ní vylákal tajemství aztéckého pokladu. Maxmiliánova armáda se chystá k útoku a Sternau dostane za úkol vyzvědět o jejich plánech co nejvíce. Je však zajat a Alfonsem falešně obviněn ze smrti dona Fernanda. Je sice přáteli zachráněn, ale vzápětí se v horách střetne v nerovném souboji s kapitánem Verdojou, který vinu za své propuštění z armády přičítá právě německému lékaři. Podaří se mu shodit Sternaua ze skály a v domnění, že je jeho protivník mrtev odjede. Lékaře však zachrání princezna Karja s aztéckým veleknězem Flathouanim, který tu hlídá tolik hledaný poklad Aztéků. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (82)

Ripley 

všetky recenzie používateľa

Film působí velmi směšně.Obvzlášť ve scénách s indiány.Už samotný úvod je jako z nějaké pohádky a ne z dobrodružného filmu.Do očí bijící kulisy a pyrotechnické efekty jsou směšné,stejně tak i indiáni.Vyžehlené kostýmy jsou jako ze škatulky a na rozdíl od mayovek s Shatterhandem tu zřejmě indiány hrají jen němci.Jejich bílé tváře píchají do očí.40% jen za Barkera a Woltera. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Trojica scenáristov ani Siodmak poriadne nevedia, čo točia. Či veľké naivné dobrodružstvo pre dobových teenagerov, alebo vážnu historickú drámu o občianskej vojne. Postavy sú výsostne kladné a záporné, Mexičania dobrí, kolonizátori z Francúzska zlí a tak podobne. O ten poklad tu zatiaľ nejde, na ten si budeme musieť asi počkať do druhej časti. Inak to svižne ubieha, herci sa do svojich úloh hodia a Siodmak skrátka točí inak ako jeho nemeckí kolegovia pri ostatných Mayovkách, čo je aspoň určitá zmena, ak nie priamo zmena k lepšiemu či horšiemu. ()

Reklama

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Průměrnej film Jeho volný pokračování Pyramida boha slunce je o dost lepší. Tady je to podobný jako u těch dvou filmů z Orientu, takže tahle první část je vyloženě na rozjezd není špatná, ale chybí tomu nějaká aspoň trošku gradace. Takhle jsme především uvedeni do příběhu kterej je místy trochu zmatenej. Možná, že těch postav ať už kladných nebo záporných je tu prostě moc. I tak film obsahuje pár slušných bitek a přestřelek. Barker i když tu hraje úplně jinou postavu která nemá nic společného z Old Shatterhandem, tak je pořád největší borec a taky film přináší poznání, že Mexico je prostě Mexico i když to zrovna točí Němci na Balkáně...50% ()

cariada 

všetky recenzie používateľa

Další ze snímlů na motiv románu K.Maye. Tentokrát se odehrává v Mexiku kde právoplatně zvolený prezidnt bojuje proti dotlačenému císaři dosazeného na Mexický trůn. Dr. Sternau (Lex Barker) bojuje po boku prezidenta. Zdatně mu pomáhá A.Hasenpfeffera (Ralf Wolter) ,který se stará o humornou stránku. Príjemný snímek na odpoledne. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Mám takový pocit, že jsem nečetl žádný mexický příběh od Maye, a tak nemusím být zatížen očekáváním něčeho, co by ve filmu zaručeně nemělo chybět. Zasazením příběhu do mexické občanské války umožňuje vykreslení postav v jejich charakterech. I když zde se nepokrytě fandí pouze jedné straně. Té, která vychází z indiánského kmene Aztéků a do které se vkládá ta pravá mexická duše a nárok na pokračování. Hlavní postavou je diplomat, špión a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který hrdinně bojuje proti státnímu i osobnímu nepříteli. Padouši vynikají vychytralostí, samolibostí a lstivostí. Je zde lstivý floutek a nezodpovědný mladý hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray). Je zde Alfonsova snoubenka a vychytralá našeptávačka Josefa Cortejo (půvabná Michèle Girardon). Je zde samolibý kapitán mexické armády Lazoro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), který chce ukojit především svůj chtíč. Trochu vtipu přináší obchodní cestující Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter). Ženským půvabem se může chlubit dcera správce hraběcího panství Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a mladá aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně, které se fandí, stojí také Azték a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo), dobrodruh s rychlými kolty Frank Wilson (Kelo Henderson), ten pravý mexický prezident Benito Juarez (Fausto Tozzi), filozofující americký prezident Abraham Lincoln (Jeff Corey), starý vlastenecký mexický hrabě Don Fernando di Rodriganda y Sevilla (Friedrich von Ledebur), správce hraběcího panství Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen) a strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). A tak se rozvíjí vlastenecký boj, osobní touhy, pátrání po pokladu, láska, nenávist, oddanost, zrady, chtíče, osobní spory a nová a pevná přátelství. Je to nenáročné a přesto stále příjemné ve svém odpočinkovém poslání. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (11)

  • První Mayovka, která nezískala ani "Zlaté plátno" za tři miliony návštěvníků, ani cenu "Bambi" za obchodně nejúspěšnější film roku. (hippyman)
  • V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 543,052 divákov. (Raccoon.city)
  • Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)

Reklama

Reklama