Pravá a ľavá ruka diabla

Trochu se mi tahle dvojka a její filmy v tý změti buum, prásk, - neuvěřitelnej mlátiček, pletou. Takže nevím o čem, že přesně byla pravá a levá ruka ďábla, ale asi to není podstatné. Důležitý je, aby bylo tak deset chlapíků, hodně hubenejch a hodně malejch a ty nabíhali na kladivo Buda Spencera a sem tam na facku Terence Hilla, no a do toho jedna stejná váhová kategorie Buda...ale která stejně tu hlavičku a kladivo dostane. Primitivní sranda...ale jsem i primitiv. (18.01.2004)

Třikrát hurá pro tu neodlučitelnou dvojku Terence a Bud, jsou to prosě jedničky. A ta atmosféra nemá chybu, pocit špíny, potu, hladu a žízně prostě patří ke správnému westernu. Prostě báječná komedie se skvělou muzikou, kterou musím osobně doporučit k shlédnutí, nejlépe v tom pravém starém biografu. (26.08.2008)

Je to s podivem, ale tenhle špageťák jsem viděl poprvé v životě. Najdeme tu v podstatě skoro celou partu, která se pak sešla u Podivného dědictví, ale něco tu přebývá: Bud Spencer. Ten nicméně táhne na svých širokých ramenou celý film. Jeho otrávený výraz je naprostou klasikou. Ovšem nevinné modré oči Terence Hilla utopené kdesi v mastné upocené zarostlé tváři také... À Propos upocené. Po skončení jsem to musel utřít pod televizí, protože pot z filmu vyloženě kape. :-) (26.07.2016)

Dobrácká a zábavná westernová komedie o ne zrovna snášejících se bratrech a o tom, že postavit se na stranu utlačovaných, je prostě správné. Dvojice Spencer a Hill je legendární, což platí i o jejich rvačkách, které svěže doplňují humor obsažený v jejich komediích a který nepostrádá snad žádný jejich film, přičemž závěrečná mlátička z toho filmu, se bezpochyby řadí k těm úplně nejlepším. (29.09.2016)

Dva desperáti se šerifskou hvězdou, blázniví mormoni, neskutečně fešáckej hudební podkres, vynikající scénář ("I Pán překročil poušť." "Jo, jenže ten neměl za sebou jízdní policii...") a divokej mexikánec Mescal. Kvůli Hillovi a Spencerovi byl Západ fakt Divoký. Kdejaký chlastem zarudlý zjizvený pistolník se třásl před masivními dlaněmi Buda Spencera (facka od něj rovná se hlava kaput) a rychlými klepety Terence Hilla. Už vím, proč se na Aljašce rýžovalo zlato ve velkém ----- aby měli lidi, co zkřížili cestu těmto dvěma hitmanům, na zlaté zuby. V souboji na pěsti bych si vsadil na Spencera, ne na OldShatterhanda. Svižné tempo, můj oblíbený humor, stádo švihlých mormonů a skvělá hudba od Franca Micalizziho. Moje oblíbená delikatesa. K tomu nejlepší hromadná bitka, kterou kdy hoši spíchli. (14.07.2007)