Dvojníci

Sice se nejedna o jeden z nejlepsich filmu tehle dvojice, ale jedna se o jeden z mejch nejoblibenejsich. Zapletka je tentokrat docela zajimava a cely je to postaveny na kontrastu mezi "dobytkama" SaH a slusnakama SaH. Kdyz jsou na scene "dobytci", tak je vse pri starem, dobry hlasky, dobry bitky a vtipky tezici z neznameho prostredi. Ale kdyz jsou na scene slusnaci, tak je to proste rezba, vystraseni Spencer a Hill jsou proste nejlepsi a zaverecna bitka je perfektni. Jediny, co bych filmu vytknul, je jedna, stale se opakujici, pisnicka. A taky mi prislo, ze Spencer dost zestarl a hodne pribral, ale jinak je vse pri starym. (06.08.2006)

Italská komedie s oblíbenou dvojicí B. Spencer a T. Hill. V tomto příběhu jsou dva obyčejní chlapíci saxofonista Wonder a kaskadér Vance vybráni jako dokonalí dvojníci dvou zženštilých magnátů Antonia a Sebastiana Coimbrasových. Upjatým boháčům usiluje o život místní mafie a později dokonce jakási skupina válečných veteránů s vrtulníkem zvaná Psi války, a proto si z obavy o své životy najmou nebojácné dobrodruhy, aby je týden zastupovali a zlikvidovali tuto hrozbu. Pochopitelně proměna dvou neotesaných mužů od rány v milionáře v provedení světoznámého italského dua s sebou nese mnoho zábavných okamžiků, stejně tak jako jejich klasické nenapodobitelné akční scény, v nichž padají takové děsivé facky, že nešťastné oběti po nich dělají přemety. Je samozřejmé, že v komedii E. Barboniho se vyskytuje mnoho komických figurek, mám na mysli zejména dvojici zakrslých a zmatených osobních šoférů, potlučeného nájemného vraha či nepoctivého psychoterapeuta. Myslím, že Dvojníci nikterak nevybočují z podobných Spencerovsko-Hillovských filmů, mám však dojem, že díky zápletce s dvojníky je scénář poněkud složitější a zábavnější než bývá zvykem. (07.02.2017)

Přelomový film, nejen zvuk stereo, ale i obraz. Člověk by čekal, že se zdvojením hlavních hrdinů bude i dvojnásob legrace, což se jaksi nepotvrdilo. Asi by to chtělo natočit komedii Trojníci nebo radši Čtyřníci. Nejcennějším příspěvkem filmu tak zůstává poznání, jak je hudba přínosná. Páč se to nezdá, ale výrazně zesiluje člověku tělo, takový Spencer nedělal celý dny nic jinýho, než hrál na saxofon, takže z čeho jinýho by jeho svaly nabyly ocelový tvrdosti,než z mačkání těch klapek? A propo Spencer, mě vždycky fascinovalo, jak ho ve filmech označovali za děsného obra a siláka, a přitom byl možná menší než Hill, a kromě bříška na něm nic moc velkého nebylo, ruce a nohy normál. Asi v tom hrála roli psychologie, lidi s vousem vypadaj divoce a nebezpečně. Teda až na některý výjimky, třeba hipsteři, ty jsou teda taky nebezpeční, ale jen když je člověk potká na nějaký špinavý ulici, páč mít na sobě nalepený špačky od cigaret od válení se na zemi smíchy fakt není nic příjemnýho. (01.05.2016)

Když se dívám na Dvojníky, tak se místy až zajíkám smíchem. Jedna vtipná scéna střídá druhou a toto se děje po celý film. Vůbec nejlepší je jak si dvojice budyhill představuje bohaté bratrance a závěrečná bitka je snad vůbec nejlepší ze všech počinů této dvojice. Dvakrát Hill a dvakrát Spencer se rovná dvojitá porce zábavy. (25.07.2018)