Star Wars: Vzostup Skywalkera

Hovno Palpatín! Předaleké galaxie týrají daleko horší zkurvysyni - ničitel vkusů a zabiják inteligence Darth Dyzny, následován svým nejvěrnějším pohůnkem, popkornovým dávičem Jebbou Abramsem, který znovu bezskrupulózně anihiloval celou světlou stranu, minule tak pracně osvobozenou panem Džonsnem. Po jeho opětovném řádění zbyl sice nádherně udělaný, ovšem kýčovitý eintopfpový pičoid pro postižené mozkomorem, narychlo pomletý z tlejících zbytků hvězdoválečné kafilérie a zakončený mimořádně odpornou heavyendovou swingrspárty všech zúčastněných intergaylaktických zrůd včetně nejslizštější džedájky všech časoprostorů, kde kamera uhnula jen těsně předtím, než Smělmír Brandorád ošukal Džabuhuta. A i tu předehru by neměli vidět snad ani retardované děti. Tupá recyklace šrotu, imperiální bakeliti, co z metru netrefí stojící stodolu, furtdokolové oživování dříve pozitivně mrtvých kosmických bubuhlav, ostře zařezaná tanga ke všemu odhodlaných správňáckých hrdinů s otravně patetickými samaritánskými komplexy, čili počítám, že jestli se nestane zázrak, příští díl přifrčí věčnému odboji na pomoc Spájdrgej a Kapitán Homokokot. Nejvyšší čas získat plány všepohlcujícího Dyznyho Korporátu smrti a vybombardovat mu reaktor! Temná strana zvítězila, není čas na milosrdenství. (19.12.2019)

Je to impotentní a bez duše. Na obrazovce se mohlo odehrávat co chtělo a stejně mi to bylo buřt, protože ke mně žádná emoce nedoputovala a nehnul se mnou ani závěrečné pidi fight s Palpatinem. A ty nepovedený a unylý charaktery v čele s připochcaným Adamem Driverem, který provázejí celou touhle přísavku na filmovou legendu, do toho už pak jen pěkně sednou a vlastně tomu filmu nic neudělaj, protože není co zkazit, byť jsem teda stejně měl pocit, že kdyby do první linie spíš strčili ty důchodce z úplně původních filmů, tak by bylo líp. Za mě koukatelný, ale to je tak všechno. (18.03.2020)

U Disneyho sklízí, co zaseli. A není to hezký pohled. Sedmička vsadila na nostalgii, takže jsem jí nové nudné hrdiny odpustil. Osmička šla jiným směrem, ale studio zjistilo, že se jim nelíbí, kam došla. Takže se v devítce pokouší napravit všechno z předchozího filmu a my jsme s Rey, Kylo Renem, Poem a Finnem potřetí a vlastně to jsou pořád naprosto nudné a prázdné postavy. A mě jako diváka by teď prý mělo zajímat, jak to s nimi dopadne. Jenže je mi to úplně u řiti. Abrams tu vlastně neuzavírá trilogii, jeho hlavním úkolem je uklidit bordel, který vznikl z toho, že u Disneyho nevědí, co chtějí. Možná odvedl tu nejlepší práci, jakou mohl, ale to nic nemění na tom, že kdykoliv se to neřeže a Rise of Skywalker se pokouší o nějaké emoce a vztahy, je to naprostá nuda a otrava. Ten film nemá základy, na kterých by v tomhle směru mohl stavět a ze zoufalosti musí dokonce vymýšlet nová pravidla pro fungování světa. A stejně se mu nepovede vyvolat jinou emoci než pocit obřího zklamání. Devátým Star Wars se povedlo něco, co jsem netušil, že se vůbec povést může. Zadusily ve mně nadšení pro tuhle sérii. Sakra doufám, že ne navždycky. (19.12.2019)

S koncem ságy je na místě vzpomenout si na člověka, kterým to celé začalo a který je umně jen sem tam připomínán, aby se neřeklo - viz nostalgická promo videa perfektně vysoustružená disneyáckým marketingovým týmem, aby utvářela dojem, že sága teď konečně patří fanouškům a fanoušci ji uzavírají pro fanoušky (takže je tam Lucas maximálně jen v jednom záběru). Je úchvatné, jak se korporaci podařilo během několika let od nákupu Lucasfilmu od této značky odstřihnout George Lucase, který před tím byl s franšízou vždy zmiňovaný jedním dechem. Lucas přitom byl nejen stvořitel, ale také zlomyslný bůh, který si s filmy dělá, co jemu se zachce, a ignoruje modlitby fanatických adorátorů svého díla. Tato vzdálená vzpomínka působí dnes osvěžujícím dojmem, když naopak žijeme v éře, kdy mnohdy marketingové kampaně a celé PR produktu bývají důležitější, mocnější a příznačně také i nákladnější než samotné blockbustery, které propagují, a kdy filmy samotné vznikají podle PR plánů a ne na základě nějaké vize či ambice. Jak paradoxní, že ono důmyslně konstruované navrácení ságy fanouškům a navíc evidentní podřízení se jejich vkusu dalo vzniknout nejzapomenutelnějšímu a unisono nejkritizovanějšímu filmu celé série. Jestliže vrcholem série pořád zůstává (v rámci celé ságy silně atypická) pátá epizoda se svou bravurní vyprávěcí strukturou, která perfektně střídá prostředí a postavy, aby se nikdy nezadrhla, pak devítka po vzoru svých hyperpřískoků uhání, aby do mamutí stopáže napěchovala co nejvíc prvků. Ovšem výsledný efekt je jen barevná šmouha, ze které v momentě doznění závěrečných titulků nezbude nic. Matně si vybavuju, že devítka anulovala vše (zdánlivě) novátorské a svěží z předchozího dílu a nahradila to nonstop fanservisem, ze kterého je dokonce i hardcore fanouškům blivno. Ale zase o málokterém filmu platí, že ho musíte vidět v kině, protože to postupné vytrácení davového nadšení a nevěřícné výkřiky i výbuchy zoufalého smíchu nikde jinde nedostanete. Osobně jsem si stanovil, že požaduju, aby v zakončení ságy byli porgové, ewoci, jawové a gungani, takže jsem s filmem ze 75% spokojený. (22.12.2019)

Snad si ani nevybavím jiný film, kde bych co pět minut byl nadšený a pak otrávený. Na každý dobrý nápad přijde scéna, která je na hraně debility. Jeden by skoro řekl, že si Abrams jen tak pro srandu vzal k ruce jako pomocného režiséra Uwe Bolla. Ale ve výsledku to splnilo svůj účel, je dobojováno a necítil jsem se nijak okradený nebo znechucený (ale je pravdou, že jsem nikdy nebyl extra fanda Star Wars). V mých očích každopádně bude Vzestup Skywalkera Dark Phoenixem Star Wars ságy - koncepčně naprosto nezvládnutý bordel s pár silnými momenty a celkem důstojným finále. Na číslo 9 cajk. (27.12.2019)