Star Wars: Vzostup Skywalkera

Já jsem z toho docela špatný... Rozpačitý... Mám opravdu rád epizody 7 i 8, ale tahle mě napoprvé zklamala. Napodruhé, když už člověk ví, do čeho jde, je sice o něco lepší, ale pořád to není tak dobrý film, jaký by si sága na závěr zasloužila. V Síla se probouzí jsem si moc oblíbil všechny nové postavy, v Posledním z Jediů se nějak (a celkem slibně) vyvinuly, ale ve Vzestupu Skywalkera mě skoro nezajímaly, ten film se mi zdá hrozně ukvapený a ačkoliv znám ze světa Star Wars víc než těch devět hlavních filmů, nemám rád způsob vyprávění "když to a to neznáš z knih nebo komiksů, nestěžuj si, že jsi zmatený" - už Darth Maul v Solovi byl na hraně. Je samosebou pěkné vidět, že filmaři myslí i na ty nejoddanější fanoušky, ale občas se mi zdálo, že myslí jen na ně a příběh je pořád hodně otevřený, nedopovězený... A když dopovězený, tak stylem Cimrmanova vichru z hor. Hodně dobrých scén tam je, ale z mého pohledu i hodně "To jako vážně?" momentů, z nichž některé určitě vyvolal tlak otravných hejtrů, kterému filmaři podlehli, a některé bohužel předčasný odchod Carrie FIsher. Výhradu nemám snad jen k hudbě Johna Williamse a k 3PO a Chewiemu, kteří mě jako jediní dokázali vážně dojmout. (19.12.2019)

Bezkrevný produkt, jehož dění mi bylo naprosto u prdele. Jedinou dobrou postavu, generála Huxe, nedůstojně odpraví někde ve třetině a zbytek mě nezajímá. Což je fakt průser. Je to třetí film s těmito hrdiny a tvůrcům se nepodařilo dát jim ksicht. Jejich špičkování působí tak násilně a nepřirozeně, až mi bylo smutno. Přitom v tom prvním díle, minimálně Rey i Kylo Ren, byli zajímaví a já byl opravdu zvědav na jejich dobrodružství. Pro mě osobně hřebíček do rakve Star Wars. Budu dělat, že tahle nová trilogie neexistuje, ale bohužel se jí podařilo znechutit mi i ten zbytek. (03.09.2020)

J.J. Abrams znovu v recyklačním módu, příběh odfláklý, jak se na scenáristu Batman v Superman sluší a patří, tuna trikových lákadel a nových postav, ale osudovost nulová. Uspěchaná podívaná, která přeskakuje napříč prostředími i bezvýznamnými epizodkami, drama ale staví jen na okoukaných základech, často na náhodách a nesmyslech. Za tři filmy toho Disney předvedl hrozivě málo - i kvůli nulové koncepci celé trilogie. Hanba vám! Takhle se o nejslavnější ságu filmové historie nepečuje. (19.12.2019)

Horská dráha. Našlapaná jízda od začátku do konce. Abrams už se nebojí jít svou cestou, ale má kurevsky málo času a jen jeden film na odvyprávění všech nápadů. A tak je tam sází jako Baťa cvičky. Akční scény jsou skvělé, pointa dost zajímavá, ale to sprintování a hodně zbytečného fanservisu to malinko sráží. (27.12.2019)

(Budou spoilery.) Sestra mi před mým odchodem do kina říkala, že mám zakázáno si na Štědrý den stěžovat na Star Wars, že mi potom stanovíme nějaký počet minut, kdy budu moct, a potom dost, abych nekazila vánoční atmosféru, a tak nás všechny šokovalo, když jsem po návratu z promítání blaženě oznámila, že se mi to docela líbilo a že žádná stěžovačka nebude. Samozřejmě je tam spousta prkotin, které pramení zejména z toho, že 1. Disney jsou dementi, co si nejsou schopni pohlídat koncepci a dramaturgii a takové ty věci, co mají filmaři dělat, a že 2. už na začátku udělali chybné rozhodnutí, že hlavními postavami nebude jenom Rey (a Kylo), ale že Finn a Poe jim mají být v úrovni důležitosti rovni, což vede ke spoustě rozmělňování vedlejšími linkami, které jsou vesměs uspěchané a o ničem, a hlavně kvůli tomu celý nosný příběh této trilogie, tzn. světlo vs. tma, Rey vs. Kylo, Jedi vs. Sith (a vzájemné splývání, muhahaha), působí taky plytce a uspěchaně a nedostatečně propracovaně, protože na něj prostě mezi všemi těmi blbostmi není pořádně čas. To, na co mi přijde, že si lidé nejvíc stěžují, a totiž problém "hlavního záporáka", mi nevadí, ale teď zpětně je mi opravdu líto, že se tam ti Knights of Ren jen tak mihli, aniž by kromě cool vizuálu měli šanci působit jako opravdová hrozba, a že s nimi třeba ani Rey nezměřila síly, vždyť už i jen ti Snokovi bezejmenní červení ninja bodyguardi dostali víc prostoru. Je to první film v celé trilogii, kde mi nevadila Daisy Ridley a kde jsem schopná akceptovat Rey jako postavu, jejíž osud mě zajímá a líbí se mi sledovat, co a jak se vyvrbí. (Adam Driver je přirozeně bůh, ovšem tato informace je axiomatická.) Další věc, na kterou všichni plivou, je to slavné "force healing", což je třeba jedna z těch věcí, které mi přijdou super. Když jej Rey použije poprvé, tak využívá svoje schopnosti k osobitému řešení vzniklého problému a bez jediného slůvka neobratného dialogového vysvětlování ukazuje, že se je schopná oprostit od chyb svých učitelů a předchozích generací a že není marné do ní vkládat tu všude omílanou naději. Když jej použije podruhé, tak opět názorně, ne dialogem, ukazuje svému protivníkovi Kylovi/Benovi, že mohou existovat cesty, kterých si ve svém černobílém vidění světa nemusel všimnout, a že můžou v klidu "let the past die" a dělat si doslova, co chtějí, protože už je nikdo neovládá a oni jsou sami svými pány. A když ho potřetí použije už Ben, tak tím ukazuje, že se něčemu naučil, že něco pochopil, že přijal zodpovědnost za své minulé činy a že je ochoten obětovat cokoliv, aby je pomohl alespoň symbolicky odčinit. Osobně musím říct, že takový level vypravěčské komunikace bych v popkornovém stroji na miliardy vůbec nečekala, a že právě přesně tyhle tři momenty (a pár dalších, ale asi je celkem zbytečné je tady popisovat) zaručují, že filmu takzvaně odpustím vše ostatní, a odcházím prostě s tím blaženým úsměvem. (26.12.2019)