Star Wars: Vzostup Skywalkera

Už zase budu v menšině, ale hlásím ohromnou spokojenost. První půlka Vzestupu Skywalkera je nabušená blockbusterová jízda, u níž mě trápilo hlavně to, že moc nezvládá ždímat emoce. Abrams jako by potřeboval hlavně atrakce do trailerů a chtěl předvést, že pořád umí dynamickou akci jako málokdo jiný. V klíčové chvíli se však ukáže, že všechno to létání, utíkání a střílení byla jen předehra k osudovému dramatu, které naplno využívá Daisy Ridley i (znovu luxusního) Adama Drivera. Druhou půlku filmu jsem tak jen vykuleně civěl na plátno a střídavě se radoval z fandovských pomrknutí a obdivoval Abramsův tah na branku, jenž samozřejmě ohýbá celou trilogii zpátky k sedmičce. Ano, v jádru to je opačný extrém než Poslední z Jediů a těžkotonážní hra na jistotu, která místo důkladných vysvětlovaček raději šlape na plyn. Právě díky tomu ale jde o tak famózní zážitek, který jsem v módu dvanáctiletého kluka hltal plnými doušky. Tahle má vypadat úderná pohádka z 21. století! (9/10) (19.12.2019)

6,5/10. Nadržuju tomu hlavně proto, páč vím, jak těžký to Abrams musel mít. A fakt se snažil. Problém je, že všechno jede šílenou rychlostí a není čas se zastavovat, díky čemuž je snímek spíš roztěkanou ale zároveň i správně blockbusterovou mozaikou. Je to epický a hloupý zároveň. Ale to ke Star Wars patřilo vždy. Jsem spokojený, i přesto, že to mohlo bejt mnohem, mnohem lepší. (19.12.2019)

SPOILER: Dost mě překvapilo, že v tu samou vteřinu, kdy Reylo oficiálně vešlo do kánonu, naskočily závěrečné titulky podbarvené Careless Whisper od George Michaela a jakýmsi zpoceným pleskáním. Přišlo mi to jako trochu divný posun v tónu a ladění, ale na druhou stranu to mohlo dopadnout mnohem hůř. Taky mohl J.J. Abrams přijít s něčím, co by zneplatnilo oba předchozí filmy, které už tak zneplatňovaly jeden druhý, vytřelo si prdel s posledními drobky charakterových oblouků, jež oba protagonisti měli, vysralo se na již stěží existující worldbuilding, zničilo odkaz i témata ságy jako takové a rozdmýchalo úvahy, o čem vlastně celá sequelová trilogie byla a proč musela mermomocí vzniknout, pomineme-li nepopiratelnou nutnost utržit rozpočet jedné menší země za merch. Zaplať pánbůh, že se to nestalo, to by byl fakt trapas. (29.12.2019)

Logiku vystriedala ezoterika a Rey prepnutu do "full punk" módu neženú dopredu kvalitné motivácie, ale kadejaké dojmy, pocity, zjavenia, spomienky a podobné lacné barličky. Vo výsledku sa ale aj tak dostávame kam chceme, do fantastického blockbusteru, ktorý má atmosféru a drajv. Pre mňa SW nikdy neboli viac, takže spokojnosť. 80% (03.05.2020)

Zhruba do půli stopáže výborná, svižná pohádka, která dávala smysl a sem tam nabídla i nějaký osvěžující vtip. Bez ironie pohoda. Ale od momentu vyjevení původu Rey se z toho jak mávnutím kouzelného proutku stala příšerně hloupá, bizarní, klišovitá, bezradná pitomost, kterou by krásně zparodovaly Monty Python, kdyby ještě fungovaly. Trpěl jsem jako zvíře, schovával hlavu do dlaní a celou druhou půlku počítal minuty do konce. Při Finnově „Cítím to.“ jsem dostal záchvat smíchu, ale ne radostný, nýbrž zoufalý, nevěřícný, z toho co vidím a slyším. Nevěřím, že ten všudypřítomný patos v závěru má na svědomí tak šikovný člověk, jako Abrams, nejel třeba náhle na dovolenou a nevzal to místo něho Emmerich? Úplně vidím tu brainstormovou poradu pohlavárů Disneyho, jak se sejdou kolem stolu, a v panice vymýšlejí, jak to nejlépe zfouknout, aby se neopakovaly bídné tržby osmého dílu (mimochodem výborného, za tím si pořád stojím). Ten nabídl odvážnou odbočku, vzal to po svém a bohužel narazil. Takže Disney to srabácky celé znegoval, postavil na hlavu, nesmyslně zakomponoval staré motivy a postavy a jeho výsledkem je ten pověstný eintopf, co uvařily pejsek s kočičkou, po kterém bolí bříško. A ani živočišné uhlí vám nepomůže. (21.12.2019)