Volný pád

Na film jsem se už dlouho těšila a po premiéře mi ho všichni doporučovali. No a dnes jsem se k němu konečně dostala. Příběh je opravdu nádherný ... Smutný, ale nádherný. Vlastně se dalo čekat, jak se film bude vyvíjet, ale i tak jsem ho hltala až do závěrečných titulek. Herecké výkony byly úchvatné, obzvlášť mě potěšilo obsazení mých oblíbených Německých herců ... Prostě jeden z nejlepších filmů roku 2013 a zároveň jeden z nejlepších filmů s LGBT tématikou vůbec! (29.09.2014)

Řeknu to hodně mírně. Je to něco úplně jiného, než v televizi běžně dávají... Ale pár věcí se Volnému pádu upřít nedá. a) Je to velmi dobře zahrané, b) Přesně vystihuje přísloví kdo chce víc, nemá nic (poučné pro všechny, kdo zahýbají a ne jenom takto), c) Ideální film pro festival, tam lidé čekají něco jiného, co není v kinech běžně k vidění, d) Zcela určitě si své fanoušky také najde... ;) (29.08.2014)

Stejně tak jako ve Zkrocené hoře dostalo spojení "jít na ryby" zcela nový význam, ve Freier Fall to platí pro "jít si zaběhat":) Max Riemelt a Hanno Koffler se do toho opřeli obdivuhodným způsobem a já před nimi smekám. Zejména u Maxe jde vidět ta dlouhá cesta, kterou dokázal ujít. Od role v teenagerovské pitomosti Holky to chtěj taky, se dokázal vypracovat až na výborného herce charakterních a seriózních rolí. K tomu ta jeho pohledná tvář, krásné oči a rty:) Hanno Kofflera si pamatuji pouze z letní romance Sommersturm, a už tehdy na mě dokázala jeho jediná role, v níž jsem ho až do tohoto snímku viděla, zapůsobit. Pánové nám tu předvádějí tak neuvěřitelnou chemii, která mezi nimi jiskří již od prvního setkání, že by tou výbušnou směsí dokázali vyhazovat věci do vzduchu, podpalovat baráky a zakládat požáry:) Každá jejich společná scéna překypuje erotickým napětím a živočišností. Marc a Kay se tak téměř okamžitě stali mou další oblíbenou dvojkou chlapců, kteří to mezi sebou umí pořádně rozžhavit. Ano, příběh je sice možná až tuctový a neoriginální, scénář na nějaké obsáhlé rozhovory či hluboké myšlenky také není nikterak bohatý, ale když jsem viděla, co spolu Max a Hanno dokážou, bylo mi to docela jedno. Stačí se na ně jen dívat. A když k tomu přidám ještě krásnou skladbu ♫Who are you od Miss Kenichi♫, není už o čem...:) (06.07.2015)

Mladý policajt, ktorý so svojou ženou čaká potomka sa náhodne zabuchne do svojho kolegu. Zrazu sa celý jeho život obráti hore nohami a on samotný bojuje so svojou nevyjasnenou orientáciou. Napriek stokrát ohranému námetu je tu mnoho pôsobivých momentov, či odvážne natočených "homo" scén. Ono je to v podstate taká skrotená hora na skopčácky spôsob. Herci sú schopní, ale režisér i scénaristi si mali dať viacej roboty s psychológiou postáv a hlavne napísať správne vypointovaný záver. (27.08.2015)

Mark míří k ideálním vrcholům společenského i soukromého života, má našlápnuto ke skvělé kariéře u zásahové policie, darem získal moderní a velký rodinný dům, má pěknou přítelkyni a očekává potomka. Ale potom se do jeho života zatoulá muž s příznačným jménem Angel a najednou je všechno jinak. Dosud pevné hodnoty jsou během krátké doby totálně rozmetány ve jménu spalující lásky k muži, kterého se sice Mark snaží vypudit ze svého života i srdce, ale citům se nedá poručit. Svým způsobem klasická situace, jakých na filmovém plátně ožilo možná už několik desítek, nicméně vývoj událostí a především závěr není tak předvídatelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Film velice dobře pracuje s otázkou coming outu v jak pracovním (přísně homofobní prostředí policejní akamedie), tak v soukromém (rodina, přátelé) životě a předkládá nebanální důsledky, které sebou nečekané rozhodnutí hlavního hrdiny nese. Následky jsou katastrofální a situace je bezvýchodná. Mimo to jsou Hanno Koffler s Maxem Riemeltem jedním z nejpřirozenějších homosexuálních párů, jaké kdy stříbrné plátno oživilo. Jen výjimečně se stane, že by člověk mohl pocítit takřka neznatelné chvění při pouhém dotyku, vnímat každý pohled a přitom nebýt obelháván laciným předstíráním emocí. Opravdové je opravdovým a nezáleží pak příliš ani na tom, zda je to právě láska mužů. (19.10.2013)