Symfónia strachu

Elijah Wood táhne tento napínavý thriller, který bohužel neustojí své zakončení zcela se ctí, ovšem stále jde o zajímavý experiment, který z celkem velké části vychází zejména díky netradičnímu prostředí a napínavě rozjetému příběhu, který se bohužel na konci tvůrcům trošku rozpadne pod rukama, díky čemuž se film do zlatého fondu kinematografie nezapíše, ale už kvůli pár napínavým momentům spojených s hudbou stojí za to se na film podívat. (04.03.2018)

No jo, někdo si chtěl zkusit opajcnout Hitchcocka, to napětí se zazněním činelů, jenže se sám svázal tím, že pianista moc od piána běhat nemůže, aby se někde akčně snažil bojovat proti skrytému protivníkovi. A tak je z toho prostě jen koncert, pro někoho nudný, kde i přes tak jednoduchou, a v podstatě blbou zápletku, se člověk občas diví některým ne zrovna smysl dávajícím věcem. Navíc je to celé uměle natahované, viz první půlhodina, než se vůbec něco začne dít, a pak vše skončí strašně rychle. Poslední pointa se pak dala čekat, ale celkově je nic moc. (30.12.2014)

Velmi zajímavý náměť, jehož provedení ale s přibývajícími minutami stále více sklouzává k parodii a který by dopadl mnohem lépe jako krátkometrážní film. (Následuje drobný spoiler.) Takže slavnému klavíristovi někdo popíše noty, běhá mu po těle červeným laserem, baví se s ním přes naslouchátko v uchu, nechá ho odejít z jeviště. A to vše během koncertu, který sledují stovky lidí. A nikdo si ničeho divného nevšimne. Vážně? (07.07.2014)

Veľmi slabučký trilerík, kde zaujme predovšetkým nápad a pekná hudba. No nič viac. Navyše sa tu dejú rôzne podivnosti, ktoré s realitou nemajú nič spoločné. To už som si radšej mohol pustiť Marvela. Ani psychický tlak záporáka na hlavnú postavu nebol bohviečo, čo prispelo len k priemernej atmosfére. Našťastie je tu nasadené rýchle tempo, takže to zbehlo pomerne rýchlo. Podpriemer. 40/100 (07.10.2020)

,,ZAHRAJ ŠPATNĚ JEDINOU NOTU A ZEMŘEŠ!“… /// Koncert vážný hudby jako thrillerová záležitost (ne vole, nehrajou falešně…). Klavírista s tečkou od vodstřelovačky na těle, hlas ze sluchátek určující rytmus (nejen příběhu), akční koncertní kamera… – k neuvěření, jaká se z toho dá vymáčknout atmosféra. Z jednoduchý záležitosti upletenej bič. Stopáž 80 minut snad nezabije ani alergiky na piano se smyčcem. Bavil jsem se, ale tady asi opakování nebude matkou moudrosti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) K filmům si vždycky pouštím klavírní koncerty. 2.) Jsem spíš na ty komorní záležitosti. 3.) Thx za titule ,,krasnyprinc90“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (28.02.2014)