Nebraska

Presne ten typ filmu, na aký mám chuť cez víkend poobede, keď je vonku hnusne a ja si navlečiem svoju deku s rukávmi, ktorú som dostala od kamošov k tridsiatke a verte tomu alebo nie, ide o MEGA vynález :-) Čiernobiela kamera bol pri tomto snímku vynikajúci nápad. Všetky postavy boli skvelo napísané aj zahraté, príbeh zahrial pri srdiečku, a.... ach, ako ja zbožňujem tieto tiahle jazdy nekonečnými cestami Ameriky! 9/10* (06.04.2021)

Původně měl tenhle snímek být jediný z mého Oscarového listu, který vynechám, protože tyhle filmy tohoto typu jsou nominované vždycky, a mě se nikdy nelíbí. Když mi ale zbyl ještě týden do přenosu, tak jsem si řekla, že to něják přetrpím. A měla jsem pravdu, opravdu se mi to nějak extrémně nelíbilo. Takovéhle filmy mě opravdu normálně nezajímají. Abych však dala i nějáké to plus, tak tam byli některé vtipné scény. 3* (20.02.2014)

Krásný obyčejný film. Alexander Payne se znovu upnul k jednomu ze svých stěžejních témat a natočil úžasnou komorní road movie o stáří. Stejně jako ve vynikajícím podobně koncipovaném O Schmidtovi se projevil coby silně empatický tvůrce, který zaostřil svůj pohled na víceméně tabuizované téma. To, co ukazuje, je úplně jiný svět v dnešní době posedlé věčným mládím a kultem síly a krásy. Amerika z odvrácené strany. Alexander Payne navíc vybavil svůj film mimikry nezávislého filmu, o to víc můžeme jeho snímek chápat jako jeho zprávu o stavu unie. Ovšem kdesi ve vnímání svébytného režiséra se odehrál výrazný posun, ať už reflektující skutečnost či nikoliv, jestliže se totiž Jack Nicholson coby čerstvý důchodce Warren Schmidt vydával na nesmyslnou cestu přes Spojené státy za svou dcerou a jejím výsledkem byla prázdnota života seniora a tíze samoty, starý Woody Grant má na své pouti za magickou výhrou vedle sebe manželku a své dva syny, především pak toho mladšího. A to je důvod, proč tato filmová indie odysea nevyznívá pesimisticky, ale dokonce má i happyend! Platí ono okřídlené I cesta může být cíl a tahle pouť smysluplností institutu rodiny a resuscitace vztahu otec - syn nemá již posmutnělý vnitřní náboj a negativní rozměr jako výše uvedený Payneův film, ale blíží se svým vyzněním spíš kultovnímu Lynchově Příběhu Alvina Straighta. Melancholické ohlédnutí za opravdovými hodnotami a obyčejností něčeho tak zázračného, jako je lidský život... (15.04.2014)

Lidé jako Payne fungují jako doklad naprosté vyprázdněnosti indie škatulky. Dnešní americký nezávislý film je rodinná tuctovka, kterou jsme už stokrát viděli, a otravuje nás přinejmejším od Little Miss Sunshine. Že jsme umělci a ne Hollywood, se pozná třeba podle toho, že je to černobílé, nebo že stará bába ukáže na hřbitově frndu, ale v jádru je to prostě banální smířlivá člověčinka, jejíž nominace na Oscary o ničem nevypovídají, ale účast v Cannes už tak nevinná není. To opravdu i festivaly, které si mohou dovolit být výlučné, musí promítat divácké kýče? A tak to musej dál táhnout matadoři jako Coeni nebo Jarmusch, kterejm zatím stále invence a nápady nechybí. (27.03.2014)

Nebraska je poctivá americká komedie s dramatickým podkladem. V podstatě to ale není ani komedie, ani drama. Něco na půl cesty. Samotný nápad je totiž jedna velká fraška na současnou společnost. Což je hrozně fajn. Také se k tomu přimotává pár hodně slušných hereckých výkonů. Hlavně starej děda Bruce Dern je vysloveně na Oskara. Celé je to ale hozené do takového nesmělého černobílého pozadí, takže to vytváří takový ten rádoby umělecký nádech. Možná trošku zbytečně, ale budiž. (21.02.2014)