Star Trek: Do neznáma

Nejvtipnější a nejakčnější z (nejen?) nových Star Treků může na první pohled trochu kazit velmi jednoduchá zápletka. Ovšem když si divák uvědomí, jak moc připomíná půvabné zápletky původního seriálu, a když si to spojí s Kirkovým pocitem "cítím se jako v seriálu", o němž se v úvodu svěřuje svému deníku, je téměř jisté, že to všechno byl úmysl dobře se bavících tvůrců. O co totiž jde novému Star Treku především, jsou postavy, a tady vyhrává na celé čáře. Kirk je ještě "Kirkovatější", k čemuž mu dopomáhá i retro účes, ze Spocka a Kostry se konečně stala výborná dvojice, Scotty, Čechov (Antona Yelchina je taková škoda), Uhura i Jaylah, každý má své místo a zejména v té části, kdy jsou rozděleni, není ani jeden z nich nezajímavý. Z toho, jak nesmírně dostane Enterprise na frak, až zamrazí, naopak snad každý vtip je opravdu vtipný a nikdy nepůsobí ani trochu nuceně (díky, Simone Peggu, vím, že je to hlavně tvoje zásluha). Triky asi nemá smysl chválit, ale opět musím vyzdvihnout hudbu Michaela Giacchina, mého nejoblíbenějšího skladatele současné generace. Povedlo se. (19.08.2016)

Inu, časy, kdy byl Star Trek film monumentální událostí, jsou asi nenávratně pryč. Beyond působí jako dvojepizoda z nějaké odlehčené seriálové značky z Roddenberryho univerza, cílené na náctileté publikum (přičemž totožný produkt byl ve dvousté epizodě SG-1 podán daleko vtipněji;)), a ne jako osudový milník v dějinách hlavní linie Star Treku. V tom byla daleko patřičnější dvojka, kterou srazilo (o to ale razantněji) trapné hopsací a otloukací digitální finále... které se kupodivu v bledě modrém opakuje i zde:) Pominu naprosto nesmyslnou architekturu vesmírné stanice, o kterou se tu bude hrát, stejně jako celou tu divně nelogickou a raději moc nevysvětlovanou zápletku, a soustředím se na pozitiva - jádro posádky se daří ještě do třetice permutovat tak, že se mohou řešit ještě nedořešené věci, a pro trekkies je tu spousta materiálu (třeba pocta Georgi Takeiovi, která díky Demoře dokonale zapadá do kánonu, i když už od časovoliniových hrátek v jedničce je jasné, že nikdo nemá důvod se s ním moc mazat), na kterém si mohou leštit odznaky Hvězdné Flotily. A je to opět působivé, opět beroucí za srdce, když Enterprise (OPĚT) dostane těžce na budku. Dokonce s odchodem J. J. Abramse i zmizely otravné "lensfléry". Ale celá značka se evidentně posouvá k něčemu, co je nejsnáze a nejpřesněji označitelné za studiový produkt, spolehlivou dojnou krávu, šlechtěnou k tomu, aby měla vše, co má jako taková mít. Jen už jí jaksi chybí schopnost přesvědčit, že vše může skončit opravdu jakkoliv, nebo že reálně o něco jde. 70% a víc ani ránu. (31.07.2017)

Ty vole já už vůbec nevím o co jde obecně, o co komu konkrétně, já už ani nevím, kdo je čí co a kdo koho pomlátil minule... Dílů to má jako Columbo, akorát že ten má v každý epizodě novej a logickej příběh, zatímco Enterprise lítá Vesmírem jak urvanej řetízkáč a dokud nevrazí do zdi, tak mám pocit, že ji nikdo jen tak nezastaví... (07.09.2016)

Možná nejpromyšlenější scénář série zabitý žokejem akčních dostihů, kdy ten rutinní vodopád atrakcí trávíte povětšinou tím, že smutně vzpomínáte na časy, v nichž bohatě stačily dvě velké destrukční akce a zbytek si vystačil s vymakanými postavami a nenuceným humorem. Jedna vtipná replika o stalkingu a tucet rychlých a zběsilých ‚copy & paste‘ záběrů na sto dvacet minut času. Jasný aspirant na TOP 5 blockbusterových shitů roku. (21.09.2016)

Z té novodobé trilogie pro mě rozhodně nejzábavnější příspěvek. A z velké míry je to určitě tím, že je tady hodně oslabená pozice kapitána Kirka jako hlavního hrdiny a oproti němu jsou posíleni všichni ostatní. Je super konečně posádku vidět spolupracovat jako tým. Plus simonpeggovské vtipy a klasická hudba, samozřejmě. (03.04.2017)