Star Trek: Do neznáma

Tak se nám Stártrek vrátil z temnoty prdele, kam degenerativně pokroucenou posádku lodi Entršajs ve druhém díle poslal Džejdžej, aby z něj udělal nudný maglajz rodinných hovnot a otravnou kvintesenci kýčovitých existenciálních pouťových mouder pro hloupé náctileté ufony. Nyní je zase tím starým dobrým Stártrekem, jak ho mají mazlíčci rádi, jenž se již několik generací stará o hladký průběh mnohočetných milostných eskapád s pravačkou všem těm krásným a oduševnělým krutohustým nabíječům, neodolatelným proutníkům a sexuálním predátorům. Ahoj Dárkbobíku! Tento díl přinutil k warpovému „pohonu“ i mě. Prostě paráda, Šimone! Sympatičtí herci, dělající humory, hnusní emzáci, dělající bordel, hutný přímočarý děj, nonstop akce v okorvoucích kulisách, a i trocha toho překvapivě perverzního mezidruhového vzrušení, protože když se alžírská cigoška napatlá moukou a pokeruje si xicht, stává se natolik apelující, až má jeden chuť zasunout palivovou tyč do plasmového reaktoru. Totálně kůl je tu dokonce i uječené přednášení Bísty bojs, neposlouchatelné tak, že je během chvilky schopno zdecimovat jindy neporazitelnou mimozemskou invazní flotilu. A tak jediné, co mě opravdu velmi rozhodilo a znepokojilo, je ta reálná vize globální katastrofy pro celý známý vesmír. Přitom to začalo tak nevinně. Na poručíka Sula prostě dolehla osamělost dlouhých intergaylaktických letů, při kterých byl neustále obklopen spoustou vyzývavých fešáků v pestrobarevných elasťácích, až se z toho vydal na jih. Tudíž si už v roce 2392 řiťopichové mediálně otevřeně adoptují lostomiloušké ťamaské holčičky, aby z nich naprosto, ale naprosto přirozenou výchovou a vzorem dělali vysrkávačky škeblí. Nejhorší je, že už to začíná jiskřit i mezi velením. Kapitán Krk tu místy vypadá, že by s chutí požvýkal špičky boltců svému prvnímu důstojníkovi, a i jindy bezemoční Spok dává nepokrytě najevo, jak by nebyl proti zasunout prostředníček s prsteníčkem do svého velitele a vystřihnul mu tam předpisový vulkánský pozdrav. No armabeton!!! Že by Entrprájs z tohoto jinak skvělého Neznáma mířil opět na misi do prdele? Na Gaytrek: Deep throat 69 už do kina určitě nepůjdu. (20.08.2016)

No proč ne. Když generický blockbuster připomínající spíš epizodu seriálu než svébytný film a spoléhající na hlášky a atrakce, tak asi nějak takhle. Bylo by hezké, kdyby byla akce přehlednější a charaktery (žánrově) propracovanější, ale nebudu hnidopich. Po upachtěné Abramsově dvojce, která je v mé mysli den ode dne horší, je tohle svěží dobrodružství rozhodně lepší varianta toho, jak bezmyšlenkovitě plácat páté přes deváté. A co do děje jsem rád, že se prequely konečně oprostily od přetaženého Spock/Kirk vztahu, který mě už dost nudil. Prostě nulová snaha o "víc", zato ale dost dobré "málo". 7/10 (08.08.2016)

Nejvtipnější a nejakčnější z (nejen?) nových Star Treků může na první pohled trochu kazit velmi jednoduchá zápletka. Ovšem když si divák uvědomí, jak moc připomíná půvabné zápletky původního seriálu, a když si to spojí s Kirkovým pocitem "cítím se jako v seriálu", o němž se v úvodu svěřuje svému deníku, je téměř jisté, že to všechno byl úmysl dobře se bavících tvůrců. O co totiž jde novému Star Treku především, jsou postavy, a tady vyhrává na celé čáře. Kirk je ještě "Kirkovatější", k čemuž mu dopomáhá i retro účes, ze Spocka a Kostry se konečně stala výborná dvojice, Scotty, Čechov (Antona Yelchina je taková škoda), Uhura i Jaylah, každý má své místo a zejména v té části, kdy jsou rozděleni, není ani jeden z nich nezajímavý. Z toho, jak nesmírně dostane Enterprise na frak, až zamrazí, naopak snad každý vtip je opravdu vtipný a nikdy nepůsobí ani trochu nuceně (díky, Simone Peggu, vím, že je to hlavně tvoje zásluha). Triky asi nemá smysl chválit, ale opět musím vyzdvihnout hudbu Michaela Giacchina, mého nejoblíbenějšího skladatele současné generace. Povedlo se. (19.08.2016)

"Až z Vás bude příště koukat kus trubky, zavolejte si instalatéra." Já se tedy přiznám, že už jsem proletěl warpem nejednu mlhovinu, mám vysbírané všechny kešky v kvadrantu Gama, do práce se přepravuju transportním paprskem a dokonce jsem jednou spadnul do červí díry, ale z těch nových Star Treků jsem už trošku klingon. Asi je v nich nějaký rozdíl, ale mě hrozně splývají, takže jsem se tentokrát už stačil i nudit. Naštěstí mi kapitán Kirk předvedl skvělý motokros, naučil jsem se roztlačit nestartující vesmírnou loď a poučil jsem se o nestálé gravitaci. To bylo fajn, ale stejně jsem si jistý, že se na další Star Trek podívám spíše z povinnosti a s touhou, aby se slavný Vulkánec zase "logicky" rozhláškoval. (06.01.2017)

Předchozí dva Star Treky luxusně nakoply značku, ale jak naznačovaly nevýrazné trajlery, trojka je zklamání. Sledovat letos vyhořelého Batmana bylo o dost zábavnější než sledovat vyhořelého Kirka. Nebavilo mě tu prakticky nic - nahozené vztahové problémy, nová mise, akce, blockbusterově nenáročný humor... i proto, že mi to celé přišlo hodně okoukané. (07.09.2016)